Vykopávky by přitom bez Vlkova povolení nemohly vůbec začít. "Souhlas arcibiskupa je nutný, protože obecně nelze běžně otvírat hroby zesnulých nebo podzemí v kostele. Zvláště je-li předpoklad, že by tam mohly být ostatky světice," říká správce haštalské farnosti Vladimír Kelnar, který se doposud stavěl k celé věci spíš kriticky. "Je to hypotéza, se kterou přišla jedna řeholnice z Moravy. Označila místo v kostele, kde by se měly ostatky ukrývat. Zatím k tomu ale není žádná jiná indicie," tvrdí Kelnar.
Právě to je ale věc, na které se neshodne s autorem nálezu, restaurátorem a výtvarníkem Denisem Anfilovem. Toho prý nález opukové desky v kostele sv. Haštala spolu s přesným popisem místa a obsahem hrobu, které poskytla sestra z Moravy, přímo nadchl. "Sestra Koláčková sem přijela a my jsme společně s ní šli do kostela sv. Haštala. Měli jsme tam přístup, protože jsme tam dělali práce pro arcibiskupství, čili jsme měli klíče. Šli jsme dovnitř a tam došlo k tomu nálezu desky v podestě," popisuje událost Anfilov.
Naděje zvýšilo i následné šetření radarovým přístrojem. Ten odhalil, že by pod podestou hlavního oltáře s vloženou středověkou opukovou deskou mohla být dutina se schránkou a kovovým předmětem. Tedy například s truhličkou s královskou pečetí a berlou abatyše, které by u sebe mohla mít Anežka.
Více informací k tématu si přečtěte v pátečním vydání deníku
