Prohlásil to ruský hlavní vojenský prokurátor Sergej Fridinskij. "Kvůli promlčení činu nelze vyšetřování obnovit," prohlásil před novináři. Varšava naléhá na plné objasnění zločinu a rehabilitaci obětí. Novou naději jí skýtá oteplení polsko-ruských vztahů v poslední době.
V katyňském lese a dalších místech sovětská tajná policie na jaře 1940 na rozkaz nejvyššího vedení postřílela přibližně 22.000 polských důstojníků, které zajala po rozdělení Polska v září 1939 mezi nacistické Německo a Sovětský svaz. Mezi zajatci byli kromě profesionálních důstojníků i další členové polské elity, povolaní do armády jako záložní důstojníci. Mezi oběťmi se podle historiků ocitlo i několik stovek Čechů. Komunistický režim po celá desetiletí svaloval vinu na nacistické Německo, než na počátku 90. let Moskva připustila vinu. Vyšetřování však po 14 letech, v roce 2004, ukončila a většinu výsledků utajila.
K vyšetření masakru, aby postřílení důstojníci mohli být uznáni za oběti politických represí, nedávno vyzvala Kreml také ruská nevládní organizace Memorial, známá odhalováním zločinů z éry stalinismu. Ruský prezident Dmitrij Medveděv před dvěma týdny předal polské straně 67 svazků vyšetřovacího spisu o masakru. Ještě dříve se na prezidentův pokyn dokumenty o Katyni objevily na internetu.
"Práce na tomto případu, včetně odtajnění dokumentů, bude na můj přímý pokyn pokračovat," přislíbil tehdy Medveděv úřadující hlavě polského státu Bronislawu Komorowskému. Ten předání dokumentů označil za první krok na cestě k rozvázání "katyňského uzlu" a vyzval ruské vedení k rehabilitaci obětí.
Vyšetřovací spis se zrodil v letech 1990 až 2004, kdy masakr vyšetřovala ruská vojenská prokuratura. Pak však byl případ odložen a 116 ze 183 svazků bylo utajeno. Polské žádosti o odtajnění donedávna ruské úřady a soudy odmítaly. Podle polských expertů předaných 67 svazků neobsahovalo nějaké nové zásadní informace o masakru.
