Václav Klaus při projevu v OSN k tématu globálního oteplování.
foto: Mary Altaffer, ČTK
Na otázku, jestli globální oteplování považují za světovou hrozbu, odpovědělo kladně jen 45 procent Čechů. Tedy nejméně ze všech Evropanů. Stejný názor zastává v průměru 62 procent lidí. „Nemyslím si, že 45 procent je málo. Když nás všichni včetně médií a prezidenta zpracovávají, že tady žádné globální oteplování není, tak je to ještě velké číslo,“ myslí si ekolog a ekonom Marián Páleník z organizace Přátelé přírody.
Češi se tak ve své většině blíží k názoru prezidenta republiky Václava Klause. Ten v knize Modrá, nikoli zelená planeta kritizuje především údajné vyvolávání paniky z globálního oteplování. Klaus se domnívá, že ohledně fenoménu klimatických změn neexistuje vědecká a ani politická shoda. A prezident nesouhlasí ani s tím, že za případnými změnami klimatu stojí lidská činnost.
Také politolog Bořivoj Hnízdo se domnívá, že část české společnosti může být ovlivněna názory prezidenta Klause.
 Asi ten fakt vystupování pana prezidenta hraje svou roli. Možná je ten rozdíl způsoben tím, že v Česku se více než v jiných zemích tento názor zpochybňuje.
|
„Asi ten fakt vystupování pana prezidenta hraje svou roli. Možná je ten rozdíl způsoben tím, že v Česku se více než v jiných zemích tento názor zpochybňuje,“ soudí Hnízdo. „Češi dost pochybují a součástí politické kultury je hned nepodléhat vnucovaným názorům, což je pozitivní. A také: Češi jsou skeptici a jsou opatrní,“ dodává Hnízdo.
Na druhé straně ale Češi nepovažují globální oteplování za uměle nafouknutý problém. To, že klimatické změny nejsou uměle zveličovány, si myslí každý pátý Čech (22 procent). Naopak v Lucembursku, Nizozemsku nebo Británii čtyři lidé z deseti.
Za největší potíž planety Země považuje tisícovka oslovených Čechů hlavně mezinárodní terorismus (56 procent). Více než ostatní Evropané se zajímají také o šíření jaderných zbraní nebo infekčních nemocí. Rovněž v tomto ohledu jsou Češi raritou. Nejvíce lidí sedmadvacítky totiž za největší světovou hrozbu považuje chudobu, nedostatek jídla a pitné vody. Mezinárodní terorismus naopak Evropané odsunuli až na třetí místo s 53 procenty.
|
„Klausova představa je chiméra“
„Dopady globálního oteplování třeba v oblasti Karibiku jsou významnější než v Česku. My nemáme důvod k tak velkým obavám,“ říká Jan Prettel, klimatolog.
* LN Čím si vysvětlujete fakt, že Čechy nechává globální oteplování a změny klimatu v klidu?
Mám jiný názor. Ze své činnosti a přednášek mám dojem, že lidé to vnímají hodně. Myslel bych si, že tak 70 procent lidí to vnímá jako problém, který je třeba řešit.
* LN Není přece jen jistá lehkomyslnost daná tím, že v Česku tolik nepozorujeme vlivy oteplování a změn klimatu?
Já se domnívám, že rozkolísanost počasí, průtrže mračen, bouřky a lokální povodně by mohly být aspekty, které by lidi mohly přesvědčit o tom, že se opravdu něco děje.
* LN Mají Češi důvody k nějakým vážnějším obavám?
Je pravda, že existují oblasti na planetě, kde s tím mají daleko větší problémy. Jsou to většinou malé ostrovní státy, nebo Indie a Bangladéš. Tam jsou jediným zdrojem pitné vody ledovce. A když ledovce odtají, a ony odtají, tak nebudou mít vodu. Tyto země jsou daleko ohroženější. Dopady globálního oteplování jsou třeba v oblasti Karibiku daleko významnější než v Česku. Je nesporné, že my nemáme důvod se tolik obávat.
* LN Myslíte si, že názor Čechů mohl ovlivnit zlehčující přístup prezidenta Václava Klause ke globálnímu oteplování?
Samozřejmě jsou lidé, kteří názorům pana prezidenta věří a jeho názory papouškují. A nejde jen o klima, ale i o Gruzii, justici nebo Evropskou unii. Tito lidé existují. Ale odvolám se na své osobní postřehy z besed s vysokoškoláky. Z nich usuzuji, že to není tak tragické. Prezidentovy názory mohou někoho ovlivňovat, ale dominantní úlohu bych tomu nepřičítal. Já se setkávám spíše s lidmi, kteří se nad prezidentovými názory usmívají.
* LN A co si vy osobně myslíte o názorech Václava Klause na klima?
Mám pocit, že pan prezident se skutečně pouští do věcí, kterým nerozumí. Ten problém dnes není fyzikální a klimatický. Je to problém především ekonomický a ekologický. Výhled do budoucna je v zásadě problém ekonomů. Pan prezident si uvědomuje tuto situaci, ale řešit ji nedokáže. Jeho představy o tom, že energetických zdrojů na konci století bude dost, jsou chiméry. Uhlí a ropa mají totiž opravdu konečnou.
|
Asi ten fakt vystupování pana prezidenta hraje svou roli. Možná je ten rozdíl způsoben tím, že v Česku se více než v jiných zemích tento názor zpochybňuje.
