Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Komplikace pro obce, soud neuvolnil majetek blokovaný církví

Česko

  10:30aktualizováno  14:12
BRNO - Ústavní soud neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce. Dnes nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Konstatoval však, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.

Církev si musí přestat hrát na obleženou pevnost, tvrdí experti foto: Shutterstock

Právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský dnes po vyhlášení nálezu řekl, že by stálo za to, aby si ho prostudovala vznikající vláda a sněmovna. "Ústavní soud vydal zřetelný akcent k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce," řekl.

Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění uvedla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno, majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.

"Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží k ochraně tohoto majetku do přijetí zvláštních zákonů," uvedla Janů. Ústavní soud podle dnešního nálezu musí odmítnout "pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování určitých politických cílů".

Podle předsedy České biskupské konference pražského arcibiskupa Dominika Duky rozhodnutí ÚS poukazuje na potřebu řešit otázku zablokovaného majetku církví jednáním zainteresovaných stran. "Důležité je, aby toto jednání přineslo spravedlivé a oboustranně výhodné řešení," sděĺil.
Duka už dříve řekl, že má naději v posun vztahů mezi církvemi a státem.

Církev brzdí rozvoj obcí
Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl Hostinský.

Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška by však "odblokování" historického církevního majetku patrně vyvolalo vyšší počet individuálních žalob, což je cesta, kterou už dřív Ústavní soud odmítl. "Neboť by se tak zákonodárce zbavil odpovědnosti za přijetí zvláštního zákona a přenesl by odpovědnost na soudy," dodal Langášek.

Církve stále financuje stát
Zdůraznil však, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo. "Demokratický a právní stát po trpkých zkušenostech s náboženským útlakem v letech 1948 až 1949 deklaroval širokou náboženskou svobodu jako základní právo," uvedl Langášek a dodal, že však stát neumožnil materiální zajištění náboženské svobody. Církve jsou stále financovány státem podle zákona z roku 1949, připomněl i Hostinský.

S dnešním nálezem Ústavního soudu se neztotožnili čtyři soudci z patnáctičlenného pléna, a to Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil a Pavel Rychetský. Vypracovali odlišná stanoviska.

Autor:

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...