Když chybí sebereflexe, je třeba změnit ústavu. Takový názor obsahovala většina ze zhruba 80 došlých odpovědí. Jak uvedla poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09), odsouzení poslance je v podstatě zradou na voličích. "Prostřednictvím jejich hlasů (zákonodárce) mandát získal a měl by mu být tudíž odebrán," uvedla poslankyně.
Véčkaři neodpověděliDiskuzi o ztrátě mandátu v případě odsouzení za zločin otevřely rozsudky nad poslanci Vítem Bártou (VV) a Jaroslavem Škárkou (nezař.), kteří se odmítli křesel ve sněmovně vzdát. Bárta chce vyčkat až na konec odvolacího řízení. Na anketní otázku nikdo z poslanců VV neodpověděl. Nyní už bývalý mluvčí strany to vysvětlil tím, že "už všechno bylo řečeno". VV ve středu Bártu vyhodily z poslaneckého klubu. V tom, aby se vzdal mandátu, však na něj netlačily. |
Obdobně se vyjádřili například i její straničtí kolegové Jan Husák a Jiří Skalický. "Za předpoklad výkonu veřejné funkce považuji beztrestnost," uvedl Husák. "Ten, kdo prokazatelně porušil zákon, se nemá podílet na tvorbě zákonů této země. Mimo to překročil jednoznačně hranici etickou a morální," dodal Skalický.
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg však takto jednoznačný postoj nemá. "Byla by velká otázka, za co je zákonodárce odsouzen. Jestli je to opravdový zločin. Považuji demokratický mandát za tak silný, že pouze ve velmi vážných případech by bylo možné o něj přijít," vyjádřil se šéf topky s tím, že by návrh nepodpořil.
Ano, ale...
Právě závažnost trestného činu ty, kteří podporují změnu ústavy, rozděluje. Zatímco jedni jsou nekompromisní, druzí by chtěli přesný seznam činů, na které by se ztráta mandátu vztahovala.
"Je jedno, jedná-li se o závažnou nebo jen o bagatelní trestnou činnost," míní však senátorka ČSSD Božena Sekaninová. Odsouzení za úmyslný trestný čin by podle ní měla automaticky následovat ztráta mandátu.
Někteří ale považují za slučitelné s ústavní funkcí například odpykávání si podmíněného trestu. A řada zákonodárců by vyvázala také ty, kteří se dopustili zločinu z nedbalosti.
Odpovědnost by měly nést strany
Jak ale ukázala anketa, řada poslanců a senátorů by změnu ústavy jednoznačně odmítlo. Například podle senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by to vedlo k ještě většímu pokušení ovlivňovat soudy za účelem zbavit se "nepohodlného" zákonodárce. "Ať raději strany přemýšlí nad kvalitou těch, které staví jako své kandidáty, a nesou za ně odpovědnost!" napsal Čunek.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obdobně smýšlí i senátor Miroslav Nenutil (ČSSD): "Byl by to zásah jednoho pilíře moci (soudu) do svrchovanosti druhého pilíře moci (zákonodárství). "Nechal bych to na veřejnosti a neměnil ústavu," přidal se k názoru senátor Zdeněk Schwarz (nezař.).
Naopak zákonodárci KSČM patří k těm, kdo změnu ústavy jednoznačně podporují. Jak uvedl předseda strany Vojtěch Filip, už od roku 1997 trvale navrhuje změnu ústavu i zákona o jednacím řádu. "Navrhuji, aby bylo zakotveno, že při pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin se zároveň vyslovuje ztráta mandátu poslance (senátora)," uvedl Filip, který by opatření rozšířil i na zákonodárce, kteří přejdou k jiné politické straně.
Z odpovědí poslanců a senátorů
|