26. ledna 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Kritika islámu je v Německu tabu,
zlobí se bývalá muslimka a členka Femen

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 68Diskuse
V dobách Femen. „Jako dívce mi byly vštěpovány stejné hodnoty a modely chování... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V dobách Femen. „Jako dívce mi byly vštěpovány stejné hodnoty a modely chování... | foto: TwitterReprofoto
PRAHA  Mnozí muslimští muži jsou vychováváni v přesvědčení, že si mohou vzít všechno, co vidí, říká v rozhovoru pro LN 32letá aktivistka Zana Ramadaniová, která v Německu řadu let vedla odnož světového feministického hnutí Femen. Je proto třeba posílit postavení žen v muslimských rodinách a emancipovat je, tvrdí.

„Jejich zapojením do západní společnosti integrujeme i budoucí generace přistěhovalců,“ věří Ramadaniová. Sama vyrůstala v rodině albánských muslimů, islám však po příchodu do Německa opustila a vstoupila ke křesťanským demokratům Angely Merkelové. „Moje matka trvala na dodržování muslimských pravidel víc, než bylo zapotřebí,“ vzpomíná.

Silvestrovské sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem a v dalších německých městech podle ní jasně ukázaly, že muslimští muži jsou vychováváni v přesvědčení o své nadřazenosti. V Německu je však podle ní jakákoli kritika islámu tabuizována a každý, kdo tak činí, musí počítat s tím, že bude ocejchován jako rasista. „Já si ale myslím, že my naopak máme povinnost o těch věcech hovořit,“ říká nynější politička za CDU.

LN: Proč reagovalo tak málo německých feministek na sexuální obtěžování žen během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem a v jiných městech?
Souvisí to s tím, že všechny významné feministky u nás jsou německého původu. Naopak aktivistek zajímajících se o práva žen, které jsou původem cizinky, je hodně málo.

KDO JE ZANA RAMADANIOVÁ

  • Narodila se v roce 1984 ve Skopje v rodině albánských muslimů. Po rozpadu Jugoslávie v devadesátých letech odešla její rodina do Německa.
  • Od roku 2012 se podílela na akcích německé sekce skupiny Femen a protestovala například před nevěstinci proti obchodování s lidmi. K jejím nejznámějším akcím patřilo, když vtrhla na pódium finále castingové show Germany’s Next Topmodel a na nahé hrudi měla nápis „sadistic show“.
  • Loni Femen opustila kvůli tomu, že jedna z členek skupiny se nechala v reakci na demonstrace protiislámského hnutí Pegida v Drážďanech vyfotit s nápisem na hrudi „Bomber Harris do it again (Udělejte to znova, bombardére Harrisi)“. Generál britského letectva Arthur Harris nařídil v únoru 1945 bombardovat Drážďany.
  • Před aktivitami ve Femen pracovala jako právní a notářská asistentka.

Navíc se snaží drtivá většina německých feministek odvést pozornost od těchto událostí tvrzením, že sexismus není jenom záležitostí muslimů, ale je rozšířený i mezi německými muži. Já se naproti tomu domnívám, že sexuální útoky na ženy, jichž se dopustili muslimští muži, plně odhalily jejich hodnotový svět.

To by ale žádný německý aktivista takto neřekl z obavy, že bude označen za „pravičáka“ nebo „nácka“. Já naproti tomu mluvím od začátku otevřeně a nazývám věci pravým jménem.

LN: Nesouvisí mlčení feministek i s tím, že zprávy z Kolína narušily názor, že život v multikulturní společnosti může fungovat?
Je to možné. Já v tom ale žádný rozpor nevidím a sama si myslím, že existence multikulturní společnosti není vyloučena. Důležitou podmínkou ale je, že zástupci různých kultur si musejí vycházet vstříc a spolupracovat. Sama pocházím z muslimského prostředí. I když jsem vyrůstala v albánské muslimské rodině, byly mi jako dívce vštěpovány stejné hodnoty a modely chování jako dívkám v Saúdské Arábii.

A jako žena to pociťuji obzvlášť dramaticky, protože jsem byla vedena k tomu, že jsem méněcenná a musím se ve všem podřizovat mužům.

Můj bratr se měl naopak jako v ráji, byl neustále preferován. A s tímto pocitem privilegovanosti vyrůstají všichni muslimští muži. Mnozí si myslí, že si mohou vzít všechno, co uvidí. Já naopak tvrdím, že muslimové, kteří přijdou do Německa nebo kamkoli jinam do Evropy, se musí otevřít okolní společnosti. Dokud to nenastane, nemůže soužití muslimské a nemuslimské kultury fungovat.

Květina a výzvy k zastavení násilí u vlakovém nádraží v Kolíně.

Květina a výzvy k zastavení násilí u vlakovém nádraží v Kolíně.

LN: Jak toho chcete dosáhnout? Nějakým přistěhovaleckým zákonem?
Ano, například. Musí být jasné nejenom to, jaká jsou práva, ale i povinnosti lidí, kteří se rozhodnout přijít do Německa a trvale zde žít. Znamená to ale, že musíme vynaložit úsilí na to integrovat je.

A pokud jde o migranty z muslimských zemí, jsem přesvědčena, že se tak musí dít přes muslimské ženy. Musíme posílit jejich pozici v rodinách, musíme se starat speciálně o jejich vzdělání, aby uměly jazyk, byly samostatnější.

Dnes je to tak, že když jde například taková muslimská rodina na úřad, tak tam horko těžko komunikuje pouze muž, zatímco žena mlčí. A tyto modely chování se potom v rámci muslimských rodin předávají i na děti. A jsou to zase ženy, které přebírají výchovu dětí. Integrací muslimských žen do společnosti zároveň integrujeme i budoucí generace.

LN: Takže kořenem událostí v Kolíně nejsou ani tak muži, jako spíš ženy v muslimských rodinách?
Ano, dá se to tak nazvat. V muslimských rodinách je podstatná část výchovy na ženách, zatímco muži přijdou na řadu teprve později. V mojí vlastní rodině trvala moje matka na dodržování islámských pravidel víc, než bylo zapotřebí. Ženy se ale musejí emancipovat. Můžeme jim třeba uložit, aby navštěvovaly jazykové nebo jiné podobné kurzy.

Ale musíme s tím začít hned teď. Pokud ten okamžik znovu propásneme, tak se ta situace v příštích desetiletích ještě zhorší, protože se jejich postoje stále více radikalizují.

LN: Nechodily by ale muslimské ženy na takové kurzy pouze pro forma, ale doma by se vrátily k tradičnímu rozdělení rolí?
Je jasné, že k tomu také bude docházet. Jde ale o to těmto ženám ukázat, že mají možnosti, jak ten koloběh opustit. Důležité ale je, aby byly posíleny a aby jim někdo ukázal, že existuje i život mimo tradiční role, že mohou opustit dům, zajít někam s kamarádkami, prostě z našeho pohledu úplně samozřejmé věci.

LN: V Německu nyní dávají sexuálně motivované útoky na ženy do souvislosti s běženci. Není to zkratkovité?
V případě útočníků šlo o běžence, kteří přišli do Německa již před delší dobou. Ale pravdou je, že vystrašená veřejnost to už nerozlišuje. Obávala jsem se, že k něčemu takovému dříve či později dojde. Verbální radikalizace ale nikomu nepomůže.

LN: Přispěla k tomu i média tím, že dlouho o těch případech mlčela?
Nic, co souvisí s islámem, nesmí být kritizováno. Já si ale myslím, že my naopak máme povinnost o těch věcech hovořit. Pokud bychom si to sami zakázali, ocitneme se v situaci, kdy už nebude integrace muslimů do společnosti nikdy možná.

Vždyť přece musí být možné rozlišit, jestli je kritika muslimů motivována rasisticky, anebo věcně, když se dopouštějí nějakých trestných činů. Sama odmítám rasismus, ale když kritizuji nešvary muslimské komunity, jsem okamžitě ocejchovaná jako rasistka.

Silvestrovský incident vyvolal v Kolíně protesty.
„Afghánští uprchlíci odsuzují zločiny (spáchané) na Silvestra“.“

LN: Nevzalo si Německo příliš velké sousto, když přijalo loni tolik uprchlíků?
To, že jich nakonec bude tolik, se dalo očekávat. Naši politici udělali chybu, že příliš dlouho vyčkávali, jak to všechno dopadne.

To, co ale udělala Merkelová, bylo správné. Nemohli jsme nikoho odmítnout a ani nešlo říct, že ty uprchlíky ponecháme jejich osudu někde v Srbsku nebo Maďarsku a budeme se tvářit, že to není náš problém.

LN: Vy jste byla v době, kdy jste působila v německé sekci hnutí Femen, také členkou německých křesťanských demokratů (CDU). Jak je jedno s druhým slučitelné? S vašimi názory a formou jejich prezentace bych vás čekal v jiné straně...
Ale já pořád ještě jsem jejich členkou! Těch důvodů, proč jsem šla právě do CDU, je několik. Já vidím v jejích křesťanských východiscích něco, co je strašně lidské. Ač původně muslimka, vyrůstala jsem v prostředí, které bylo tímto duchem silně ovlivněno.

Rebelka. Zana Ramadaniová je překvapivě členkou konzervativní CDU.

Rebelka. Zana Ramadaniová je překvapivě členkou konzervativní CDU.

Vždycky jsem se tam cítila dobře a křesťanské hodnoty, jako láska nebo pomoc bližnímu, milosrdenství, byly i pro mě inspirativní a snažila jsem se podle nich řídit. Proto když jsme získala německé občanství, pro mě nebylo ničím mimořádným vstoupit právě do CDU.

Mojí prvotní motivací tenkrát bylo, že jsem chtěla něco udělat pro obec, v níž jsme tehdy žila. Já ale určitě nejsem poslušným straníkem. Často CDU kritizuji i za to, že někteří její členové mají hodně radikální názory, které vlastně s křesťanskými zásadami nemají nic společného.

LN: A vaše minulost u Femen nikomu nevadí?
Pravdou je, že CDU je stranou starých mužů a pro řadu z nich jsem i nadále velkou provokací.

Ale aktivita ve Femen byla pro mě osobně novou formou, jak vyjádřit vlastní politické postoje. Vedle toho jsem ale vždy chodila na klasické stranické schůze, takže to nebylo nic proti ničemu.

Ano, zcela otevřeně přiznávám, že teď mám kvůli Femen problémy. Ale neřekla bych, že by to bylo tím, že jsem několikrát veřejně ukázala svoje prsa, ale protože jsem se jako žena, a navíc původem cizinka, odvážila říct svůj názor. A to se těm starým mužům pochopitelně nelíbí.

LN: Nejsou útoky v Kolíně důvodem znovu obnovit činnost Femen?
Od chvíle, co jsem vystoupila, německá sekce hnutí Femen už neexistuje. Starala jsem se o organizaci, administrativu, což bylo časově hodně náročné.

Řekla bych, že způsob, jakým hnutí Femen protestovalo, byl důležitý v tom konkrétním okamžiku. Takto to ale nešlo dělat věčně, nejde o to, budit pozornost za každou cenu. Potřebovala jsem se také posunout a teď prostě dělám politiku jinými, běžnějšími cestami.

  • 68Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Mzdový/á účetní

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj