23. dubna 2016 11:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Který superhrdina je nejlepší z hlediska vědy? Rozhodně Iron Man, říká profesor Kakalios

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Americký profesor fyziky James Kakalios. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americký profesor fyziky James Kakalios. | foto: Reprofoto
OLOMOUC Jedním z hlavních hostů festivalu Academia Film Olomouc je americký vědec James Kakalios, fyzik a vášnivý sběratel komiksů, které zkoumá a využívá je i při výuce na univerzitách. V roce 2001 otevřel seminář nazvaný Vše, co vím o vědě, jsem poznal díky komiksům, během něhož k ilustraci teoretických zákonů využíval dobrodružství kreslených superhrdinů. S vědeckou přesností dokonce ujasnil tragickou smrt Spider-Manovy přítelkyně Gwen Stacy, k níž došlo v legendárním dvoučísleThe Night Gwen Stacy Died.

Odvěký záporák Green Goblin svrhne dívku z vrcholku brooklynského mostu, a přestože na ni Spider-Man na poslední chvíli dosáhne pavučinou, její smrti zabránit nedokáže. Ještě v době vydání mimořádného příběhu v létě 1973 započaly dohady fanoušků nad tím, zda kráska zemřela šokem z pádu nebo vinou pozdní záchrany. Urputné klání nakonec po letech rozsekl až Kakalios, když přišel s vědeckým potvrzením faktu, že silné škubnutí při zachycení pavučinou jí zaručeně zlomilo vaz. Naděje fanoušků ve Spideyho ultimátní bezchybnost se v mžiku rozplynuly.

Lidovky.cz: Co si myslíte o způsobu aplikování vědy v současných komiksových filmech?
Do kina chodím primárně jako fanoušek, až potom jako vědec. Nemívám u sebe poznámkový blok ani kalkulačku a nečekám, až se můj smysl pro fyziku rozechvěje nedočkavostí. Spíš je to tak, že když vidím, jak něco v superhrdinském nebo sci-fi filmu z hlediska vědy funguje správně, je to jako bych pochopil nějaký skrytý vtip. Pak si ho založím, abych ho mohl později použít v hodině. Prací filmařů není, aby učili vědu, ale aby vyprávěli zábavný a poutavý příběh. Vědí ale, že kdykoli divák pochybuje o vědeckém vyobrazení něčeho na plátně, je to moment, kdy přestává příběhu plně důvěřovat.

Lidovky.cz: Které snímky z poslední doby vás zaujaly právě v tomto ohledu?
Interstellar byl velmi dobrý, což ale není moc překvapivé, když u něho coby vědecký konzultant působil Kip Thorne z Kalifornského technického institutu. Ale i superhrdinské filmy od Marvelu se rovněž úspěšně snaží některé fantastické prvky zasazovat do světa založeného na skutečné vědě.

Lidovky.cz: Vy sám jste komiksy miloval už jako dítě. Všímal jste si už tehdy, jakým způsobem se v nich s vědou nakládá?
Dokonce si vzpomínám na ten moment, kdy mě věda v komiksu zaujala vůbec poprvé. Bylo to v komiksu s Flashem, nejrychlejším mužem na světě. Šlo o sešit číslo 167 z července roku 1966. Flash ztratí svou imunitu vůči efektům odporu vzduchu, ale stále oplývá schopností dosáhnout superrychlosti. Takže kdykoli se rozběhne rychle, začne hořet přesně jako meteor nebo kosmická kabina, když do atmosféry vstoupí při vysoké rychlosti. Pamatuji si, jak mi bylo trapně, když jsem si uvědomil, že osud meteorů je mi dobře znám, ale nikdy mi nedošlo, že s Flashem by se mělo stát to samé. Od té doby jsem se začal koukat po dalších příkladech vědy v komiksech. Vlastně si myslím, že k napsání své knihy The Physics of Superheroes jsem se připravoval celý život.

James Kakalios v Olomouci.

James Kakalios v Olomouci.

Lidovky.cz: Superhrdinský komiks má v USA ohromnou letitou tradici. Myslíte, že obdobně efektivně může výuka skrze komiksové médium fungovat i v Evropě?Ano! Dokonce mě překvapilo, jak pozitivní ohlas vyvolala moje kniha právě v Evropě a v Asii. Vznikly překlady do němčiny, španělštiny, italštiny, korejštiny i čínštiny. Taky existuje zvláštní vydání ve Spojeném království. Myslím, že můžeme poděkovat filmům o Batmanovi, Supermanovi, Spider-Manovi a marvelovským superhrdinským snímkům za to, jak s těmi postavami pracují. Dokonce i moji studenti v USA v současné době tyto hrdiny znají více z filmů než z komiksů.

Lidovky.cz: Batman býval ve svých počátcích po vzoru Sherlocka Holmese považovaný za „největšího světového detektiva“.Ve svých případech vždy postupoval velmi vědecky za využití vlastních dovedností a intelektu. Není vám právě tenhle typ superhrdiny nejbližší?
Batman je skvělý superhrdina! A ano, tím myslím superhrdina i přesto, že postrádá jakékoliv superschopnosti. Využívá své inteligence, vzdělání, perfektně vycvičeného těla a bojových schopností, aby chránil ulice Gothamu. Hodně superhrdinů slouží jako skvělé vzory pro začínající nadějné vědce. Ať už má nějaké superschopnosti, nebo ne, každý úspěšný hrdina vykazuje tři důležité dovednosti, které musí mít i každý správný vědec. Za prvé dokonalou znalost přírodních zákonů, za druhé dovednost kreativně řešit problémy, a za třetí vkusný smysl pro módu.

Lidovky.cz: Která z komiksových postav vám tedy přijde vědecky založená nejlépe?
Rozhodně Iron Man. Tony Stark, konstruktér jako superhrdina a superhrdina jako konstruktér, si sestrojí high-tech obrněný oblek, v němž coby nepřemožitelný Iron Man bojuje za spravedlnost. Téměř všechno na jeho kostýmu je už buď dostupné teď, nebo brzy bude. Obrněný oblek? Máme. Exo-skeleton, který zvyšuje sílu? Máme. Trysky v botách? Máme. Trysky v rukavicích, které střílejí odpuzující paprsky? Máme. Kybernetická helma, skrze kterou lze ovládat celý oblek myšlenkami? Máme! (Vážně!). Jediný aspekt, který chybí, je malý a lehký zdroj energie, který by vše napájel. Ve filmech Iron Man disponuje malým obloukovým reaktorem velikosti hokejového puku, který vyvine energii stejnou jako tři atomové elektrárny. Kdybychom věděli, jak vyrobit takovýto malý zdroj, nepotřebovali bychom superhrdiny.

Lidovky.cz: Myslíte tedy, že nezadržitelný vývoj technologií se dostane do takové fáze, že se z některých smrtelníků stanou svým způsobem skuteční superhrdinové?
Velikost výpočetní síly, kterou dnes nosíme ve svých kapsách, mohla být před padesáti lety popsána jen na stránkách komiksu. Jak už jsem zmínil – skutečný problém, který nás v určitém smyslu brzdí v tom, abychom získali technologické superschopnosti, je zdroj energie. Energie, kterou využíváme dnes, je převážně chemická (jako benzin, zemní plyn nebo uhlí), a také používáme malé množství atomové. To záleží na zdroji elektrické energie. Chemické vazby mohou na jednu molekulu uchovat jen určité množství energie, a pokud nechceme jít ve stopách Krotitelů duchů a nosit na zádech nelicencované nukleární akcelerátory, musíme počkat na novou energetickou revoluci, abychom mohli vyvinout technologii, která by nás přeměnila na superhrdiny.

ONDŘEJ ČÍŽEK
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz