Podobně odmítl údajné běloruské územní nároky na Brjansk, Smolensk a Pskov. Prý jde jen o žert - a pokud by se takové řeči brali vážně, způsobily by Bělorusům jen starosti a potíže. „Jedině úplný idiot by požadoval část území od takového obra, jakým je Rusko,“ prohlásil.
Rusko, nebo Západ? Obojí
Minsk si podle svého vládce hodlá udržet partnerské vztahy s Moskvou, která mu poskytuje hospodářské výhody, například laciný plyn. Současně ale chce zlepšit vztahy se Západem, který vztahy s Lukašenkovým režimem zmrazil kvůli porušování lidských práv. „Se Západem chtějí dneska spolupracovat všichni, dokonce i Rusko. Jak by nás bylo možné kárat za to, že chceme mít se Západem klidný život?“ ptal se autoritářský vůdce.
PSALI JSME:Bělorusku se často přezdívá „poslední diktatura v Evropě“. Přečtěte si, jak vidí tamní dění i dopad ukrajinské krize známý běloruský disident Zmicer Daškevič: Byl jsem otrok. Modlil jsem se, abych se nezbláznil, říká vězeň svědomí |
Ačkoliv Minsk bývá považován za nejbližšího, i když občas svárlivého a zištného spojence Moskvy, Lukašenko se ohradil proti názorům, podle kterých je Bělorusko částí „ruského světa“, ruské sféry vlivu a bezmála součástí Ruska. „Na to zapomeňte. Bělorusko je suverénní a nezávislý stát. Donutíme kohokoliv, aby naši svrchovanost a nezávislost respektoval,“ varoval. Běloruská armáda je podle něj dobře vycvičená, ustavičně se přizpůsobuje nejnovějším poznatkům a vyzbrojuje se tak, aby odstrašila případného agresora. „Nechystáme se na válku, ale (střelný) prach musíme uchovat suchý,“ poznamenal.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
Za příčinu konfliktu Moskvy a Kyjeva označil běloruský prezident „hloupou geopolitiku“. Současně ujistil, že Minsk dostojí spojeneckým závazkům vůči Moskvě. Nepřeje si však ani znepřátelit si Západ. „Ruský lid a Rusko jsou pro mě svaté. Ale ani na Západě teď nepřátele nevidím. Možná, že se Rusku bude jednou hodit využít toto normální stanovisko Běloruska,“ poznamenal.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ať nás nenakazí
Minsk se poslední dobou silně angažuje v mírových rozhovorech mezi Kyjevem a proruskými separatisty z východu Ukrajiny, přičemž pozorovatelé podezírají Lukašenka, že tak činí jednak v obavě z rozpínavosti Ruska, jednak ve snaze využít ukrajinské krize ke zlepšení vlastního postavení na Západě.
Před novináři však Lukašenko tato podezření odmítl a zdůraznil, že jako tichý prostředník se jedině snaží uklidnit obavy z rozšíření konfliktu a udělat maximum pro ukončení války, která je „už u našeho prahu“ - a „hlavně, aby k nám ta nákaza nepronikla“. Jisté oteplení ve vztazích Minska se Západem je podle něj sice vidět, ale pragmaticky počítá s tím, že před prezidentskými volbami, plánovanými na konec roku, k žádnému zásadnímu zlomu nedojde.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
Běloruský prezident před novináři připomněl Moskvě, že prý slíbila v případě příchodu těžkých časů půjčit Minsku další půl miliardu dolarů (asi 12 miliard Kč). Současně nevyloučil jednání o ulehčení závazků ohledně splácení běloruského dluhu. Nevyloučil ale ani odchod Běloruska z čerstvě vzniklé Euroasijské hospodářské unie, pokud by Rusko tyto dohody nedodrželo.
