Již delší dobu se ví o vlekoucím se krachu banky Hypo Alpe Adria, nyní celá patálie přechází v bankrot subsuverénního útvaru rakouské federace, tedy celých Korutan.
Hypo Alpe Adria byla založena v rakouském zemském státě Korutany a v uplynulých dekádách se pustila do velmi riskantních obchodů jak na východě Evropy, tak na Balkáně.
To se podařilo v téže době lecjaké rakouské bance, ale Hypo Alpe Adria byla ve své politice rozmachu a rozjezdu násobně agresivnější a bezskrupulóznější než ostatní, taktéž ve výběru obchodních partnerů, mezi které patřili i obchodníci se zbraněmi.
Banku využíval i bývalý korutanský premiér Jörg Haider, aby mohl financovat nejrůznější politické aktivity a též obchody s libyjskou ropou. Ztráty se začaly akumulovat už v roce 2006, ale ještě v roce 2007 banku koupila jedna z německých zemských bank, bavorská Bayern LB. Poté, co finanční krize ztráty znásobila, musela být v roce 2009 banka HAA znárodněna. Vloni byla vytvořena špatná banka (či bankovní popelnice) jménem Heta s dluhy za 11 miliard eur, jež garantovala země Korutany. Ta samozřejmě nyní nemá prostředky, aby mohla opravdu ručit.
O víkendu objevili rakouští regulátoři chyby v účetnictví špatné banky Heta, z nichž vyplývá, že rakouská vláda má dodat dalších 7,6 miliardy eur (prý vzhledem k přecenění aktiv ve východní Evropě), což je ještě dvakrát víc, než rakouští daňoví poplatníci dosud do banky dosypali. Rakouská vláda to ovšem odmítla a bankovní dohled (a země Korutany) musel vyhlásit moratorium na splátky dluhu. Což ovšem bude znamenat ztráty, především pro Bayern LB, které vznikají pohledávky za dvě miliardy eur.
Logicky vzniklo napětí mezi Rakouskem a Německem, resp. mezi Rakouskem a svobodným státem Bavorsko. Bavorská vláda (podle deníku Der Standard) označila dokonce v pondělí Rakousko za nesolventní stát.
Řešení se nyní bude odehrávat v podobě soudních procesů a právních tahanic, kdy se ve Vídni a v Mnichově bude podle všeho soudit každý s každým.
Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling oznámil, že rakouská vláda bude zodpovědná pouze za jednu miliardu eur garancí, zbytek si prý bude muset vyřešit korutanská vláda a regulátor, který má zahájit „proces očesání“ (bail in) investorů a věřitelů.
Rakouský kancléř Werner Faymann se chová a mluví, jako by s tím vším neměl nic společného: má to řešit centrální banka, ministr financí a regulátor.
Rakousko, Německo a Finsko jsou jediné tři země eurozóny, které na základě evropské směrnice přijaly už k roku 2015 zákon o řešení (resolution) problémových bank, tedy očesávání věřitelů a investorů, který začne v celé EU platit až v roce 2016. Podle této směrnice moratorium na splátky dluhu spouští proces očesání (bail in) věřitelů, což má přednost před vyhlášením klasické insolvence.
Poprvé se tedy ukáže v praxi, jak bude v rámci nové bankovní unie fungovat proces řešení (resolution) ztrátové banky.
V Rakousku si dávají politici dobrý pozor, aby nikdo nepoužil výraz bankrot či insolvence, zatímco v Bavorsku a Německu se v souvislosti s touto kauzou tenhle termín používá běžně. Podle německého deníku FAZ skončí nevyhnutelně celý rakouský stát Korutany v insolvenci, což je jediná možnost, jak se vyhnout tomu, že platit bude každý rakouský daňový poplatník. Rakouská televize ORF hlásí, že tamější vláda může zapomenout na již ohlášené snížení daní.
Na serveru Eurointelligence.com upozorňují na to, že rakouský stát řešil tuto kauzu skoro deset let. Je to už jakýsi evropský trend: neřešíme, nerozhodujeme, pouze odkládáme, protahujeme a předstíráme a nakonec je to mnohem dražší, než to být muselo. Paralela s řeckou krizí, kterou řeší celá EU podobně dlouho, je zjevná.
Část rakouského a německého finančního systému je nyní nesolventní, což je to, co se stane, když má nějaká země velký přebytek úspor a bankovní systém úzce svázaný s politikou. Dobrou zprávou je, že nový skandál s Hypo Alpe Adria zatím neohrožuje jiné rakouské banky (Erste, Raiffeisenbank apod.), necvičí s jejich akciemi a do značné míry či v tomto ohledu je přece jen izolován.
