Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Krize institucí, nebo hodnot? Místo diskuse o hodnotách raději dostavme dům

USA

  13:31
V západních médiích, ale do určité míry i v médiích českých se v poslední době často spekuluje nad otázkou tzv. východně-západního rozdělení Evropy. Během akutní fáze krize eurozóny (2009–2013) se ale v Evropě nejvíce skloňovalo dělení Evropy na sever a jih. Naznačovala se existence jakési „mentální mapy“ Evropy. Protestantské státy evropského severu jsou spořivé a šetřivé, mají dobré, hospodárné vlády a veřejné finance v pořádku, či dokonce v přebytku.

Evropská unie (ilustrační foto) foto: Reuters

Státy v olivovníkovém pásu umějí spravovat veřejné finance daleko hůře, jsou zpravidla daleko více zadluženy, lidé zde žijící umějí dobře vařit, vychutnávat život, bavit se a radovat, ale s pracovní morálkou i s pracovními návyky je to prostě jinak než na severu.

Výhodou evropského středu pak bylo, že si mohl vybrat, kam se chce spíše řadit či kam směřovat, o co se snažit. Tak se stalo, že Poláci, a dokonce i Slováci se tehdy hlásili k evropskému severu, do klubu fiskálně zodpovědných.

Toto dělení Evropy je nyní zapomenuto, resp. pouze na čas překryto jinými, akutnějšími a vážnějšími krizemi. Vyvstalo, jak známo, nové dělení. Zpátky je výraz východ, východní Evropa – a nedělejme si v Praze iluze, v tomto dělení do ní teď jasně patříme, v západních médiích jsme na východ opět zařazováni.

Východ je podle tohoto dělení nesoucitný, nesolidární, chladný a sobecký, chce si od Evropy jenom brát apod. Politici na východě prý šíří kulturu strachu, šovinismu, přestože tu žádní uprchlíci nejsou (asi právě proto). K tomu ale polské prezidentské volby způsobily, že nevábný východ má ještě jednu nálepku: koketuje s neliberální demokracií, měkkým autoritářstvím a zaslepenou povolební kulturou čistek a pomsty.

Je to prý také tím, že my na východě prý nemáme osvojené evropské hodnoty či hodnoty liberální demokracie.

Jenže co je na tom nového? Naše demokracie jsou mladé a mají mělké kořeny. Pouze Československo má nějakou vzpomínku (spíše než tradici) na předválečnou demokracii. Ve východním Německu má demokracie taky mělké kořeny, pouze to není v rámci fungujícího státu tolik vidět a cítit.

Tím se dostáváme k tomu podstatnému. Ty představy mentálních map a trápení se s osvojením hodnot se vyjevují silně především proto, že konstrukce evropského domu je vratká, nestabilní a nedokončená.

Platí to pro všechny tři výše zmíněné oblasti. USA mají kromě centrální banky federální pojištění vkladů i určitou fiskální kapacitu, a když je nějaký stát či město na bankrot, prostě zbankrotuje, na titulní strany se to dostane jen málokdy a tragického „rozpadu dolarové zóny“ se nikdo nebojí – ani toho, jaké by to mělo „geopolitické důsledky“. Stejně tak v USA nikdo od rána do večera neřeší, jestli jsou v Louisianě líní a třeba v Minnesotě spořiví. Proč taky?

MACHÁČEK: Zůstane Británie v Unii?

Uprchlická invaze? No a co? Jaká krize? Existuje přece funkční ochrana americké hranice a pobřeží, a kdyby hrozila nějaká invaze, bude za pár hodin povolána národní garda, armáda apod. Žadatelé o azyl budou někde řádně čekat na vyřízení procedury.

Podobně v případě polských útoků na ústavní soud a média. Výhodou federace přece je, že přibude ještě jedna odvolací instance a akceschopná autorita.

MACHÁČEK: Proč ropa hypnotizuje trhy

V Evropě si trochu masochisticky vyčítáme schodky hodnot, jenže sama stavba je vachrlatá, nedostavěná, stále hrozí rozpadem, stále je v krizi či v existenčním ohrožení, a dokonce není ani dokreslený projekt. A i kdyby náhodou dokreslený byl, nedostane stavební povolení, nebo to bude alespoň permanentně hrozit. Solidní a funkční stavba nepotřebuje přece od rána do večera testovat hodnoty a hloubku jejich osvojení u množiny svých obyvatel.

Není jen morální filozofie, je také konstruktivismus a funkcionalismus. A nejsou jen morálka a hodnoty, jsou také instituce, konstrukce a funkční stavba. A pak jde ještě o to, že život v nefunkční stavbě ty hodnoty a morálku kazí, protože vede k osočování a nedůvěře a protože není přesně jasné, kdo má za co zodpovědnost, kdo za co může.

Čtenáře Monitoru JM srdečně zvu na úterní večerní debatu o britském setrvání v Evropské unii, která se jmenuje UK’s EU reform agenda a které se zúčastní britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Koná se 9. února v 18.30 na Cerge.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...