Lze totiž očekávat, že možný vítěz voleb bude chtít vyvolávat a živit spory s Evropskou unií. Celou analýzu si můžete přečíst zde.
V Polsku se voliči patrně hodlají zbavit politiků, kteří dohlíželi na ekonomický boom, zatímco zbytek Evropy stagnoval.
Trhy se nejvíce bojí toho, že strana PiS bude moci vládnout sama a plnit své volební sliby: zvláštní zdanění bank, „repolonizaci“ bank, zdanění zahraničních obchodních řetězců plus další divoké karty pro zahraniční investory.
Polsko nakonec hlasovalo pro imigrační kvóty, i když s určitou výjimkou pro případ uprchlické vlny z Ukrajiny – PiS chce rozhodnutí zvrátit.
Analýza není moc pronikavá, má ale dobré mapy a infografiky a desítky odkazů na další texty o Polsku.
...
O polských volbách píše ve Financial Times i Tony Barber, který upozorňuje, že ekonomické plány Kaczyńského strany jako by z oka vypadly politice maďarského premiéra Orbána.
Odchylky v zahraniční a hlavně bezpečnostní zahraniční politice nebudou tak dramatické, protože PiS se hlasí k NATO a je to strana ostře protiruská. Hned v počátku ale dojde ke konfliktu s Německem a Bruselem kvůli migraci.
Střetávají se dvě vize Polska. PiS nabízí vizi posílení a obrany národní identity, katolicismu a sociálního konzervatismu, vizi státních intervencí, podporu sociálně slabých(PiS spolkla voliče socialistické levici) a malých firem.
Druhá vize Občanské platformy nabízí Polsko moderní, otevřené, proevropské, liberálnější a nikoli striktně pobožné.
Program PiS bude žádat po bankách, aby nesly náklady na konverzi hypoték ve švýcarských francích zpátky do zlotých, žádá po centrální bance, aby skrze zvláštní fond pomohla financovat malé a střední polské podniky, ohrožuje všelijak nezávislost centrální banky. Svět se obává i silného rozvolnění polské fiskální disciplíny.
...
Malise Ruthven ve Financial Times otevírá oblíbené téma srovnávání konfliktů na Blízkém východě (například mezi šíity a sunnity) s třicetiletou válkou a konfliktem mezi protestanty a katolíky.
Když například katolíci obsadili v roce 1631 město Magdeburk, upálili skoro 20 000 lidí zaživa. Město Aleppo bylo zničeno v rámci útoků na sunnitské rebely, sunnité (wahhábisté) zase ničí města v Jemenu kvůli šíitským rebelům.
Vestfálský mír z roku 1648 de facto zrodil dnešní Evropu na základě pravidla cuius regio, eius religio. Vznikly jasně ohraničené protestantské a katolické státy.
Po uvedení různých paralel autor dává najevo, kde stojí. Připadá mu paradoxní, či možná dokonce tragické, že má Západ za spojence ikonoklastické Saúdy (sunnity), například šíitský Hizballáh na rozdíl od IS památky neničí. Evropě trvalo tři sta let, než došla přes osvícenství k dnešní náboženské toleranci. Stihnou to muslimové rychleji?
...
John Foley píše na Reuters o britské jaderné elektrárně Hinkley Point C, do které investují kromě francouzské EdF také Číňané.
Životnost jaderné elektrárny může být v průměru šedesát let, takže se celková ekonomická výhodnost jistě obtížně posuzuje. Britská vláda garantuje cenu 92,50 libry za megawatt. Současná tržní cena je polovic. Kdyby ceny zůstaly, jaké jsou, znamená to roční dotaci miliardu liber. Vláda taky garantuje nárůst ceny o inflaci – pokud ta by byla cca dvě procenta ročně, bude v roce 2033, kdy má být elektrárna nejpozději spuštěna, cena 140 liber.
Jaká bude v budoucnu cena elektřiny, ale pochopitelně nikdo neví. Může klesat, může i stoupat.
Jak se bude riziko dělit? EdF a Číňané nesou na svých bedrech riziko prudkého zvýšení cen elektřiny a zvýšení nákladů na výstavbu plus náklady na vyřazení elektrárny z provozu, až doslouží.
Británie nese na svých bedrech riziko, že se voliči budou zlobit, když ceny elektřiny zůstanou nízké, nebo riziko toho, že Čína a Francie nedodrží své závazky.
Nejlepší by bylo, kdyby si britská vláda peníze na dostavbu sama půjčila. Současní politici ale dávají přednost tomuto dosti obskurnímu schématu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
