4. listopadu 2015 14:12 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

MACHÁČEK: Řecko opět na scéně. Testy
bank dopadly dobře, vyhráno ale nemá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Premiér Alexis Tsipras nařídil prověření výroků nového ministra. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Alexis Tsipras nařídil prověření výroků nového ministra. | foto: Reuters
V červnu a v červenci to vypadalo, že zprávám z Evropy dominuje Řecko. Hrozba krachu státu, hrozba odchodu Řecka z eurozóny. Pak náhle „díky“ krizi uprchlické zmizelo Řecko ze světové mediální scény, zůstalo na ní přítomno právě pouze skrze uprchlickou krizi.

V posledních dnech hrozí, resp. hrozilo, že se řecká krize na titulní strany médií vrátí. O víkendu vyšly najevo zátěžové testy řeckých bank, které prováděla Evropská centrální banka a které měly ukázat, kolik čerstvého kapitálu budou velké řecké banky ke svému normálnímu provozu potřebovat.

Nakonec to dopadlo nad očekávání dobře, mnohem lépe, než se původně čekalo. Řecké banky momentálně potřebují pouze 14,5 miliardy eur čerstvého kapitálu, což sice není maličkost, ale je to méně než suma, která byla za tímto účelem dána stranou v rámci posledního dojednaného záchranného balíku pro Řecko.

Řecké banky totiž mohly žádat až 25 miliard eur kapitálu ze záchranného balíku. Kdyby byl požadavek vyšší, byla na obzoru další katastrofa. Nestalo se. Navíc to vypadá, že část chybějící sumy budou řecké banky schopny najít v podobě vstupu privátních investorů. Řecký dluh je tedy možná o nějakých dvacet miliard eur nižší, než se předpokládalo; je to tedy zhruba 190 procent HDP, nikoli 200 procent HDP, což sice vypadá skoro stejně hrozivě, ale je to – jak se říká – lepší než drátem do oka.

Řecko ale vyhráno nemá, ještě se do sféry katastrofických titulků a dramat může vrátit. Tamější levicové vládě stále zbývá spousta reformních kroků, které jsou nejen slíbeny věřitelům, ale jsou většinou potřebné pro to, aby Řecko dokázalo nastartovat ekonomický růst. Řečtí věřitelé a evropští partneři budou brzy přísně vyhodnocovat, jak země plní podmínky záchranného programu.

A zde se možná skrývá další dějství dramatu. Pokud se vyhodnotí, že Řecko neplní slíbený program reforem, nedosáhnou banky v rámci rekapitalizace žádné pomoci a budou nuceny konvertovat bankovní vklady v kapitálové podíly, což by mohlo řecké ekonomice pořád zasadit smrtelnou ránu.

Řecký premiér je povinen dokončit 49 reformních kroků, počínaje třeba liberalizací chráněných profesí a konče bojem s daňovými úniky. Řecko musí šetřit, zvýšit daně zemědělcům, snížit penze apod. Zatím má prý hotovy asi dvě třetiny slíbené práce, což je sice na řecké poměry nevídané a zdá se, že Řekové na reformách opravdu pracují, ale pořád dost schází a nějaké zpoždění vzniká. Když to věřitelé vyhodnotí negativně, vypukne řecké drama znovu s plnou silou.

Řecko má velkou motivaci, i když to levicové vládě asi není po chuti. Pokud Řecko dokáže plnit podmínky záchranného plánu, investoři jsou pak prý ochotni začít diskutovat o odpuštění části dluhu, o snížení jeho nominální výše, což sice není nikde výslovně řečeno, ale každý na trhu předpokládá, že to tak je.

Každopádně: mediální pozornost migrační krize už Řecko asi nepřebije, ale hledáčku médií, která vždy touží po každé další možné hrozbě či katastrofě, země zdaleka ještě do bezpečí neunikla. A s ní ani celá eurozóna.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus

Tony Barber upozorňuje, že tři země EU, jejichž hospodářská produkce shodou okolností činí 50 procent eurozóny – tedy Francie, Itálie a Španělsko –, se snaží vyvléci z obojku přísných rozpočtových pravidel EU.

Podle autora to připomíná prvních deset let eurozóny, kdy pravidla nebyla příliš respektována. Je to nebezpečné? Může to eurozónu ohrozit?

Krize eurozóny měla více příčin a fiskální nezodpovědnost nebyla to hlavní (vyjma Řecka). Záleží na tom, odkud se na krizi díváme. Viděno z Německa, příčinou byla fiskální nezodpovědnost a hotovo. Nová neposlušnost asi eurozónu nezabije, nemůžeme ale říkat, že to není důležité.

Vlády, které pravidla dodržují, nedůvěřují státům, které je nedodržují. Pokud se má vybudovat opravdová bankovní, fiskální a ekonomická unie, bez důvěry to nepůjde. A pokud si někdo myslí, že nedodržování pravidel snad přiměje Německo k souhlasu s větší integrací eurozóny, pak je rozhodně na omylu.

Francie chce nyní snížit svůj strukturální schodek o 0,3 procenta, tedy o méně, než slíbila před třemi měsíci. To se může zdát triviální, ale zrovna v březnu získala Francie podstatnou výjimku – má ještě dva roky na to, aby stlačila schodek pod tři procenta. Itálie, místo aby snížila strukturální schodek o 0,5 procenta, nyní žádá jeho zvýšení o 0,4 procenta. Strukturální deficit chce zvýšit i Španělsko.

Znovu začne kolovat pohádka o laxním jihu a zodpovědném severu apod.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

  • 0Diskuse
Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz