Píše se rok 2010. Začíná čtvrtá indicko-pákistánská válka. V předchozích konfliktech zahynuly miliony lidí, ale tentokrát je situace ještě vážnější. Obě strany totiž mají jaderné zbraně. Pokud je použijí, pocítí to celý svět.
Kromě očekávatelného jaderného spadu budou lidé vystaveni kosmickému záření, kterému bude stát v cestě jen velmi slabá ozonová vrstva. Ta se totiž následkem nukleárního konfliktu na některých místech ztenčí zhruba na čtvrtinu. Postiženy budou zejména oblasti dále od rovníku.
Ve strachu z jaderné apokalypsy vyrostlo několik poválečných generací a nemá smysl psychózu oživovat. Jenže zatímco konec studené války učinil konflikt supervelmocí nepravděpodobným, rychle se zvyšuje nebezpečí, že jaderné zbraně použijí velmoci druhého řádu. Například právě Indie a Pákistán. Napětí mezi oběma zeměmi přerostlo do vojenských akcí naposledy před šesti lety. Oba státy navíc rychle posilují své jaderné arzenály, dnes mohou mít přibližně 110 hlavic.
Experti z coloradské univerzity proto simulovali situaci, která jim přišla až nepříjemně realistická: válečný konflikt, během kterého v atmosféře vybuchne 100 bomb hirošimského typu.
V takovém případě by se následkem ohromných požárů dostalo do vzduchu pět milionů tun sazí a drobných částeček popela. Část hmoty se může dostat až do výšky osmdesáti kilometrů, tvrdí Michael Mills, hlavní autor studie publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Ohrožený sever
Jakmile se částečky dostanou do stratosféry, začnou pohlcovat sluneční energii a způsobovat ohřátí okolních plynů. To odstartuje chemické reakce, které přispějí k rychlejšímu rozkladu molekul ozonu. Hlavní roli by hrál oxid dusíku. Celkem by měla zmizet „jen“ pětina ozonu, ale následky by nebyly rovnoměrně rozložené. Exploze stovky bomb o síle 15 kilotun v oblasti jižní Asie by ve středních zeměpisných šířkách způsobily ztenčení ozonové vrstvy o 40 procent. Dále na sever by byla situace ještě horší, tam by zmizelo až 70 procent ochranného ozonového štítu.
Následky této změny by samy o sobě značně zvýšily výskyt rakoviny kůže a šedého zákalu. Podle výpočtů amerických vědců by nárůst činil 213 procent. K tomu by se ještě přičetl vliv zvýšené radiace. Studie z osmdesátých let, které se snažily kvantifikovat následky světové války, podle vědců podcenily právě dopad požárů. Nepočítaly s tím, že saze mohou vystoupit do výšky desítek kilometrů. Stejně tak starší odhady v plné šíři nezohlednily hloubku propadu zemědělské produkce, k níž by došlo následkem jaderného konfliktu.
