Příčinou je i nevyhovující využití bytových kapacit. Švédsko je známé svým podílem jednočlenných domácností, kterých je po celé zemi přes 351 tisíc, včetně asi pětiny všech vilových domů. Na druhou stranu v chudých a sociálně znevýhodněných lokalitách roste přelidnění i přílišné zaplnění jednotlivých bytů.
Výsledkem je paradoxní stav: množství lidí disponuje buď nepřiměřeně velkým, nebo naopak malým obývacím prostorem. Ten trápí převážně obyvatele Švédska narozené v zahraničí a bydlící na okrajích velkých měst.
Naopak v lidnatých centrech měst jako Stockholm, Göteborg nebo Malmö existují tisíce domácností s více než sto čtverečními metry na osobu.
Rozvody odkládají
Nedostatek bytů má důsledky pro partnerský i rodinný život. Podle nedávno zveřejněné studie hypoteční společnosti SBAB obtížnost hledání bydlení a vidina vleklého procesu stěhování způsobuje, že lidé zůstávají ve svém bytě či domě, i když se z rozmanitých důvodů chtějí přestěhovat. Mnozí Švédové tak kvůli bytové krizi odkládají rozvody a setrvávají v nefunkčních párech.
‚Nejvyšší čas vnést pořádek.‘ Švédsko bude zjišťovat věk žadatelů o azyl |
Nejhorší situace je v metropolích: například ve Stockholmu téměř třetina lidí účastnících se výzkumu uvedla, že oni sami nebo jejich známí odložili rozchod kvůli obtížné bytové situaci. Oproti tomu v severnějších oblastech Jämtlandu a Västernorrlandu má podobnou zkušenost pouze asi desetina respondentů. „Místo, kde žijete, tak přímo ovlivňuje, jestli se můžete rozvést, nebo ne. Zůstávat ve vztahu jen kvůli bydlení musí být noční můra,“ komentuje výsledky výzkumu Claudia Wörmanová z SBAB.
Vedle toho kvůli nesnadnému hledání vlastního bydlení zůstávají s rodiči jejich dospělé děti. To dál snižuje ochotu starších párů rozcházet se a stěhovat se do oddělených domácností. Ve Stockholmu se se situací, kdy se rodiče neodloučili kvůli dospělému dítěti setrvávajícímu v rodičovském domě, setkalo (i zprostředkovaně) 37 procent dotazovaných. Wörmanová ale před čekáním na osamostatnění dětí varuje: může trvat roky, během kterých schopnost a odhodlání jednotlivce najít si byt a financovat nový úvěr klesá. Starší lidé pak často zůstávají ve velkých rodinných domech, přestože by pro ně bylo pohodlnější a nenáročnější žít v bytě.
Pomohou vyšší daně?
Experti se domnívají, že by situaci mohlo částečně zlepšit zvýšení daně z nemovitosti a výrazné snížení daně z jejího prodeje. Podle Jespera Hanssona z Národního institutu pro ekonomický výzkum je totiž nyní výhodnější ponechat si velký, třeba i nákladný dům než ho prodat a přestěhovat se do menšího bytu – ve Švédsku jsou tradičně vysoké daně z příjmů a zisků. Není ale jasné, kolik domů by se po snížení či zrušení daně z prodeje nemovitosti uvolnilo. „Může to být sto, tisíc nebo i sto tisíc“, tvrdí Hansson.
V Česku přibývá faktických manželství bez svatby a singles |
Zásahy politiků – tedy změna daní a podpora výstavby – mohou ale nedostatek bytů a domů zlepšit minimálně, asi o 15 tisíc bytů ročně. To je pouhá devítina nových domovů za rok, jejichž výstavba by krizi vyřešila. Podle zprávy Národního úřadu pro bydlení, výstavbu a plánování (Boverket) bude totiž Švédsko do roku 2025 potřebovat asi 710 tisíc nových domovů. Poptávka navíc poroste především v nejbližších čtyřech letech.
Nové byty vznikají pomalým tempem. Například loni bylo podle Centrální statistické agentury k nastěhování připraveno jen 35 tisíc bytových jednotek; výstavba startující letos pak bude k obývání až za deset let.
Žádné jednoduché řešení zatím neexistuje. Ze situace vede zdlouhavá cesta: pokusit se pomocí změny daňové politiky rozpohybovat realitní trh a především naučit Švédy byty a domy využívat efektivněji než doposud.
