Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Migranti jsou pro EU důležitější než vlastní menšiny, říká ‚maďarský Havel‘

Svět

  7:00
Bojoval za práva maďarské menšiny v Rumunsku v dobách nejtvrdšího útlaku pod vládou Nicolae Ceauşeska. Svým vzdorem tajné policii spustil revoluci a svržení nenáviděného diktátora. Teď biskup maďarské reformované církve László Tőkés bojuje za práva Maďarů v Evropském parlamentu. „Je smutnou realitou, že v poslední době dělá EU více pro práva migrantů než pro práva vlastních občanů,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Lidovky.cz.

László Tőkés v roce 2007, kdy se poprvé stal europoslancem. foto: Wikimedia

Maďarský europoslanec není spokojený s pozorností, kterou Evropa věnuje problematice menšin, k nimž patří až deset procent evropské populace. Vidí to i na příkladu jeho rodného Rumunska, kde se vztah většinové populace vůči maďarské menšině v poslední době zhoršil.

„Nenávistné verbální projevy jsou každodenním fenoménem. Jediné, k čemu se to dá přirovnat, je protiromská a antisemitská rétorika minulosti,“ kritizuje současnou situaci v rodné zemi Tőkés.

Reverend László Tőkés slouží mši několik dnů před začátkem rumunské revoluce.
Reverend László Tőkés hovoří s příslušníkem státní policie, jehož dav pustil do...

V rozhovoru, který vznikl u příležitosti europoslancovy účasti na pražské konferenci připomínající 60. výročí krutě rozdrceného maďarského povstání, volá Tőkés také po potřebě reformovat Evropskou unii. „Je ignorantská vůči právům menšin uvnitř EU a stejně tak ignoruje národní zájmy členských států,“ uvedl Maďar s tím, že například europarlament je pouhý „nástroj v rukou velmocí“.

KDO JE LÁSZLÓ TŐKÉS?

László Tőkés je europoslanec za maďarskou stranu Fidesz. Je příslušníkem maďarské menšiny v Rumunsku, kde působil jako reverend a později biskup maďarské reformované církve. Byl jednou z hlavních postav rumunské revoluce v roce 1989. V Evropském parlamentu bojuje za práva menšin a mezi lety 2010 a 2012 byl i jeho místopředsedou. Je čestným prezidentem Demokratické unie Maďarů v Rumunsku a blízce spolupracuje s Maďarskou lidovou stranou Transylvánie.

Lidovky.cz: Píše se o vás často jako o člověku, který byl pro revoluci v Rumunsku v roce 1989 podobně důležitý jako Václav Havel pro Československo nebo Lech Wałęsa pro Polsko. Jaké to je být zmiňován v takové společnosti?

To, že v roce 1989 revoluce v­Rumunsku odstartovala v mé kongregaci v Temešváru, je fakt, který dokonce ani rumunská veřejnost a historici nepopírají. Z­ toho je možné usoudit, že moje role v těch událostech byla podobná jako Havlova či Wałęsova. Ale rumunští nacionalisté a komunisté jsou velice rozzlobení kvůli tomu, že to byla maďarská církev, která se stala startovním bodem revoluce.

Lidovky.cz: Snažíte se tedy naznačit, že v současném Rumunsku se zapomíná na vaši roli a roli maďarské reformní církve při revolučních událostech roku 89?

Ano. Myslím, že jde přímo o­ politiku zapomínání na roli Temešváru a maďarské komunity. Pro rumunské nacionalisty je to dokonce ostuda, že revoluce nezačala v Bukurešti, ale v Temešváru, historicky maďarském městě. Někteří lidé se snaží cíleně ignorovat, popřít nebo zmenšit roli Temešváru a Maďarů v rumunské revoluci.

Lidovky.cz: Souvisí s tím i to, že vám byl letos odebrán Řád rumunské hvězdy?

Samozřejmě. To je konečný důsledek celého procesu téhle politiky.

Lidovky.cz: Jsou tendence umenšovat roli maďarské menšiny něčím novým, nebo je to plynulý proces a nálady byly podobné i třeba před patnácti lety?

Je to proměnlivý proces. Například v roce 2009 to byl tehdejší prezident Basescu, kdo mi udělil zmíněnou medaili, a vážil si tedy mého přínosu. Pak se ale k moci dostali socialisté, postkomunisté. Postavili se proti prezidentovi, kterého dvakrát chtěli zbavit jeho funkce, a postavili se i proti mně, proto mi letos prezident odebral udělený řád. Současná vládní garnitura jsou pokračovatelé Ceauşeskova režimu, kteří se chtějí vrátit k jeho politice proti menšinám.

Lidovky.cz: Jak se to projevuje na životech občanů maďarského původu?

Od poslední pravicové vlády v­ roce 2012 je patrné, že situace maďarské menšiny se zhoršuje.

Lidovky.cz: Takže víte o nějakých příkladech nenávisti vůči Maďarům?

Nenávistné verbální projevy jsou každodenním fenoménem. Jediné, k čemu se to dá přirovnat, je protiromská a antisemitská rétorika minulosti. Naštěstí to nemá takové konsekvence jako antisemitismus. Přesto to běžné lidi může zastrašovat. Evropská společnost a rumunská většinová komunita to však ignorují. Maďarsko je často označováno za nacionalistické, ale nikdo už se nepozastavuje nad tím, jak nacionalismus kvete v Rumunsku.

Lucemburský ministr chce vyloučit Maďarsko z EU. Kvůli plotům i omezování svobody tisku

Lidovky.cz: Co více by podle vás EU měla dělat pro menšiny v Evropě?

Podívejte se, je smutnou realitou, že v poslední době dělá Evropská unie více pro lidská práva migrantů než pro práva jejích vlastních občanů. EU úplně ignoruje tradiční menšiny, které žijí v ­zemích Unie. 7 až 10 procent populace EU patří k jedné z menšin ve svých státech. Můžeme pro to dělat aspoň to, že v Evropském parlamentu spolupracujeme s­ostatními menšinami a snažíme se prezentovat společná stanoviska. Tlačíme problém menšin do agendy parlamentu.

Lidovky.cz: Jaké konkrétní kroky v tomhle směru na evropské úrovni navrhujete učinit?

Rada Evropy (mezinárodní organizace, jejímž hlavním cílem je ochrana lidských práv v Evropě a­zastřešuje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku – pozn. red.) má poměrně dobrý systém, jak chránit práva menšin, evropskou chartu na ochranu práv, chartu na ochranu regionálních a­menšinových jazyků. To je celý propracovaný právní systém. Evropská unie však v tomto směru nemá vůbec žádnou právní normu kromě základních kodaňských kritérií, která jsou ale velmi obecná. Podle nás by měla EU přijmout celý tento systém za svůj.

Lidovky.cz: Minulý týden navrhl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn vyhodit Maďarsko z Evropské unie. Reakce z maďarské strany byla podobně silná...

No ano, v Evropě se používá dvojí standard. Pokud se podíváte do Rumunska, byla tam nedávno velmi kritická situace. Stát byl v ­krizi a choval se mnohem více protiprávně než Maďarsko a EU to ignorovala. Ve chvíli, kdy se ale řeší Polsko nebo Maďarsko, kritika je mnohem větší.

Lidovky.cz: Čím si to vysvětlujete?

Může za to nerovnoměrné rozložení liberálních a konzervativních států v Evropě. Levicoví liberálové jsou mnohem silnější než tradiční křesťanské konzervativní státy. To vytváří nerovnováhu, kvůli které je Evropská unie jako celek příliš globalistická a ignorantská vůči právům menšin uvnitř EU. Zároveň ignoruje národní zájmy členských států.

Lidovky.cz: Ano, tohle říká i maďarský premiér Viktor Orbán. Volá po reformě Evropské unie. Jak si to představuje?

Myslím, že zástupci evropských států v Unii nejsou dostatečně reprezentativní. Manipuluje se s tím, pro koho se bude hlasovat. Představitelé států a představitelé Unie jsou odtrženi od svých občanů doma. Vedení EU je příliš abstraktní a absurdní, proto zastávám názor jako Viktor Orbán, že musíme především naslouchat hlasu našich voličů. Problémem ale je, že těžko můžeme dosáhnout nějakého konsenzu, protože europarlament je nástrojem velmocí, Německa a dalších.

Tőkésova role v revolučním dění roku 1989

Tőkés a celá jeho církev bojovali dlouhá léta za práva Maďarů v Rumunsku. Jeho snahy vyústily v polovině prosince 1989, kdy na pozadí vynuceného ukončení jeho kněžské činnosti a vystěhování z církevního bytu povstala revoluce, která vedla ke svržení režimu Nicolae Ceauşeska.

Některé jeho kolegy boj za práva Maďarů stál život. Buď byli utrápeni při výsleších, nebo spáchali protestní sebevraždu. On však vytrval a po pádu komunismu v Maďarsku, kde revoluční snahy vyvrcholily dříve než v Rumunsku, pravidelně začal vystupovat v maďarském rádiu a televizi, které mohla maďarská menšina v pohraničí sledovat. Upozorňoval na protimenšinovou politiku Ceauşeskova režimu a vyzýval rumunské Maďary, že nemusí trpět režimní útlak. Kvůli této činnosti však mělo dojít i na něj. Reverend věděl dopředu, že ho chce tajná policie vystěhovat z jeho temešvárského bytu. Na svém posledním nedělním kázání před 15. prosincem 1989, plánovaném dni jeho odvedení, členům své kongregace sdělil, co se chystá.

Reakci, která následovala, ale nečekal ani sám Tőkés. Stovky lidí vytvořily živý řetěz před dveřmi jeho bytového domu a nehodlaly tajnou policii vpustit dovnitř. Spontánní protest začal rezonovat, protože byl úspěšný. Lidé si uvědomili, že je možné vzdorovat.

„V době nejtvrdšího Ceauşeskova útlaku byly dvě roviny rumunské společnosti, realita všedního dne a odpor, který vůči diktátorovi lidé cítili, pod jejím povrchem,“ uvedl v jednom z dřívějších rozhovorů reverend. Odpor se rozšířil do dalších měst a po týdnu vyvrcholil tím, že se proti diktátorovi postavily i ozbrojené složky a ­krátký proces proti němu skončil veřejným lynčem a smrtí Ceauşeska a ­jeho ženy.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!