Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Náš cíl? Hledat, nezakrnět, no a jednou vyprodat Carnegie Hall, říká Honza Unger z kapely Zrní

Colours of Ostrava

  6:00
PRAHA/ PLZEŇ - Úspěšná česká kapela Zrní má před sebou další metu: na festivalu Colours of Ostrava si zahraje poprvé za doprovodu Janáčkovy filharmonie a to rovnou po žijící legendě Björk. Jaké další festivaly je čekají, jak vznikají jejich písně a proč je tak láká les? Přímo z Ostravy, kde se připravují na koncert, odpovídal na otázky serveru Lidovky.cz zpěvák a lídr kapely Honza Unger.

Kapela Zrní se připravuje na hraní s filharmonií. Jan Unger druhý zleva. foto: Aleš Foff

Lidovky.cz: Ve čtvrtek vystupujete na festivalu Colours of Ostrava spolu s Janáčkovou filharmonií. Je to vaše první spolupráce, jak k ní došlo?
Ano, je to první spolupráce s tímhle tělesem a obecně první naše spolupráce s filharmonií. A moc se na to těšíme. S nápadem spojit nás dohromady přišla ředitelka festivalu Zlata Holušová. Slyšela nás na podzim hrát v takový akustický podobě a po hraní za náma přišla s tímhle nápadem. Mile nás překvapilo i s jakou spontánností a samozřejmostí nám tu nabídku dala.

Lidovky.cz: Jak jste připravovali aranže pro filharmonii? S jakým cílem?
Chvilku jsme vybírali, komu práci na aranžích svěřit. Nakonec jsme vybrali výbornýho houslistu a skladatele Stano Palúcha. Důležitý pro nás bylo, aby ten, kdo aranže bude psát, byl do věci zapálenej, aby ho to bavilo a aby s náma sdílel představu, kterým směrem se vydat. Chtěli jsme, aby filharmonie naše písničky někam posunula, aby to mělo nápad. A teď, když je hotovo, myslím, že se to povedlo. Navíc je Stano moc sympatickej chlapík, což je další zásadní věc pro jakoukoli spolupráci.

Lidovky.cz: Jak probíhá zkoušení?
Společný zkoušení probíhá až den před samotným koncertem. Dvě zkoušky a to je všechno. Filharmonie nás ujistila, že to bude stačit a že to zvládnou. Věříme jim. Teď, když píšu tenhle rozhovor, je středa ráno na hotelu, a po snídani nás čeká první zkouška. Poprvé uslyšíme, jak to zní naživo dohromady, doteď to známe jen smíchaný v počítači. Na ten moment se všichni těšíme moc.

Kapela Zrní vystoupí na Colours s Janáčkovou filharmonií Ostrava.

Lidovky.cz: Na Colours vystupujete hned po hlavní hvězdě - Björk. Co to pro vás znamená? Je pro vás Björk nějakým způsobem inspirací?
Je to jako velkej dárek pro nás kluky. Dlouho jsme se smáli, když jsme se to dozvěděli, a Colours za tuhle příležitost moc děkujeme. Björk je rozhodně výjimečná osobnost, muzikantka, která hledá, bourá hranice, vytváří svůj velmi typickej svět. A to máme na hudbě rádi. Obdivujeme ji. Osobně musim říct, že její projev je na mě až tak expresivní a naléhavej, že ji nedokážu poslouchat dýl než pár písniček. Pak už mi její hlas začne vadit. Nicméně to nic nemění na tom, že jí považuju za jednu z nejvýraznějších hudebních osobností.

Lidovky.cz: Právě je sezóna letních festivalů – co všechno vás čeká, a jak se na vystoupení těšíte?
To největší, kromě Colours, už máme za sebou. Hráli jsme na United Islands of Prague, na plzeňskym Rock For People nebo v Maďarsku na Volt festivalu. Teď už nás čeká jen spousta „menších“ festivalů. Což ale máme rádi. Komornější, přátelštější atmosféra negigantickejch, „nefastfoodovejch“ letních festivalů nás baví. Zajímavej pro nás bude ale třeba taky náš koncert v Praze na Střeleckém ostrově, kde zahrajeme akustickej set. To bude 19. srpna. My občas takhle hráváme. Oblečem si košile a vestičky a lakovky, kalhoty s pukama, nalepíme kníry, a zahrajeme naše písničky bez elektronickejch krabiček a mašinek, v takový country, folk, táborákový verzi. Tentokrát to ale bude na velkym koncertě.

Lidovky.cz: Jezdíte na festivaly i jako diváci, respektive posluchači?
Jen opravdu výjimečně. Když máme volno, raděj ho strávíme jinak než hudbou.

Lidovky.cz: Jak moc jsou pro vás důležité koncerty a kontakt s publikem?
No, hudbu primárně děláme z potřeby nějak komunikovat se sebou a s životem. Hudbou nějak voláme do vesmíru: „jsme tu, tohle cejtíme.“ To je takovej základní motor. Pak je to velká radost ze společnýho tvoření, ze sdílení tý kreativní energie, prostě že si spolu s klukama hrajem, hledáme a putujem spolu v krajině vznikající písničky. To sou základní naše pohnutky. Ale pak, když takhle hudbu najdeme, vysocháme, tak ji rádi předáváme lidem. Chceme jim to, co jsme našli, předat. A to se děje na koncertech. Tam lidi do našeho světa zveme a sdílíme ho. A to když se povede, když to do sebe zaklapne, je koncert pro nás velkým zážitkem. Je to fakt trip.

Kapela Zrní na koncertě.

Lidovky.cz: Jakou roli hraje při tvorbě vašich písní improvizace?
Hodně našich písniček má ve společný improvizaci kořeny. Baví nás hledat tu základní atmosféru písničky společně. Improvizovat a pak narazit na ten moment, kdy se to mezi náma spojí do tý míry, že to začne fungovat, zapadat, že to zní. Nahráváme se při tom a následně to, co nás baví nejvíc, zpracováváme. Ne všechny písničky takhle vznikaj, ale tak polovina určitě.

Lidovky.cz: Podle komentářů na vašem webu jste několik textů k poslední desce napsal pod vlivem filmů – třeba Nezoufej icoukej inspiroval Lovec jelenů, jinde se zas zmiňujete o Nauce o snech. Chodíte hodně do kina?
Výjimečně. Ani nejsem žádnej velkej filmovej fanoušek. Ale zrovna na poslední desce se prostě stalo, že jsem po nocích doma viděl pár silnejch filmů, který ve mně probudily touhu nějak zareagovat, který mě svou náladou inspirovaly.

Lidovky.cz: Chystáte nějakou filmem inspirovanou věc i na další desku?
Nechystám nic. Sám sebe nechám překvapit, jaký momenty se stanou inspirací. Uvidím, co se přede mnou v životě zjeví.

Lidovky.cz: Ve vašich textech hraje velkou roli příroda, zvířata, sny. Zachycujete okamžiky, prchavé momenty… Co je pro vás největší inspirací?
To neumím nijak konkretizovat. Inspirací je život, kterej žiju. Fascinuje mě, kde to jsem, s kým, fascinuje mě samotnej fakt života a všechny komunikace a interakce s ostatníma. Příroda je inspirativní, protože se uvnitř třeba takovýho lesa, v jeho klidu a stabilitě, člověk snáz zbaví zbytečných vnitřních hlasů, uklidní se a líp najde cestu k místu, kde se v něm, někde v tý tmě za očima, roděj nápady.

Lidovky.cz: Jaká je obvykle cesta od prvního nápadu ke konečné verzi písně?
To je různý. Jak už jsem psal, často je to společná improvizace. Tou vznikne atmosféra, kterou následně brousíme, hledáme v ní strukturu, já dodělávám text. Celej proces někdy trvá měsíc, někdy i půl roku. Druhá varianta je, že na začátku je písnička, kterou přinesu na kytaru, někdy rovnou i s textem a k tý pak naopak s kapelou hledáme zvuk, atmosféru. A zase to může bejt za pár zkoušek anebo se stane, že písnička je hotová až za několik let. Vracíme se k ní třeba s přestávkama, až to jednou zaklapne. Anebo nezaklapne. Cha.

Kapela Zrní

První album Voní vydala skupina po osmi letech existence v roce 2009. Druhé album Hrdina počítačový hry jde do světa vyšlo v roce 2011 pod záštitou písičkářky Radůzy na jejím labelu Radůza Records. V roce 2012 vydala skupina album Soundtrack ke konci světa, za které byla nominována na cenu Vinyla i Apollo za nejlepší desku roku a ve čtyřech kategoriích na cenu Anděl 2012 - sošku si odnesla za Objev roku. V září 2014 vydalo Zrní album Následuj kojota, které získalo nominaci na album roku v cenách Apollo a tři nominace na ceny Anděl 2014.

Zrní hraje ve složení: Jan Unger / zpěv, kytara, flétna,  Jan Juklík / kytara, zpěv,  Jan Fišer / housle, zpěv,  Jan Caithaml / baskytara, zpěv,  Ondřej Slavík / bicí, akordeon, beatbox, zpěv

Kapela Zrní s cenou Anděl pro objev roku

Lidovky.cz: Píše se o vás, že se pohybujete na hranici alternativy a mainstreamu – jak to cítíte vy? Cítíte příslušnost k nějaké kategorii?
Baví nás, že jsme na tý hraně. Mimochodem to rádi používáme i v hudbě – tu hranu, ty hraniční místa, kdy vlastně sami nevíme, co přesně s čím spojujeme, kde to vlastně jsme. To je vzrušující území. Víc než jistota: tohle už známe, to nám funguje. No a co se týče alternativy a mainstreamu, prostě děláme autentickou muziku, hledáme, a zároveň nás baví, když to funguje, když je to srozumitelný, baví nás, když vznikne silná písnička. A tak jsme asi někde na tý hraně. My jsme si už hodně dávno vymysleli pojmenování pro žánr, kterej hrajeme, a to: Něžný artbrut, kladenskej uhelnej zen. Takže tak.

Lidovky.cz: Cítí se pořád jako „malá“ kapela kamarádů z Kladna, nebo vás úspěch a hudební ceny posunuly už někam jinam?
Cítíme se v tomhle pořád stejně a kéž to tak navždycky zůstane. Jsme kamarádi a baví nás spolu hrát, dělat písničky. Toužíme vytvářet dobrý desky, hledat a posouvat se.

Lidovky.cz: Máte nějaký cíl, kam byste se chtěli dostat? 
Skutečnej cíl je, aby se nám pořád dařilo společně hledat a něco nacházet. Aby nás ten proces pořád bavil a mohli jsme tak spolu objevit ještě hodně písniček, který budou lidi zajímat, něco jim dávat a my tak mohli žít takhle svobodně, jak teď žijem. A nezakrnět, nespadnout do stereotypu. Natočit silnou desku. Třeba příští rok, bychom rádi zkusili vyrazit někam do zahraničí. No a jednou samozřejmě vyprodat Carnegie Hall. Ahoj.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...