Soud se tak ztotožnil s názorem státního zástupce. Naopak neuspěl Meiwesův advokát, který tvrdil, že obžalovaný nevraždil, ale zabíjel na žádost oběti, která toužila být zabita a snědena.
Rozsudek zatím není pravomocný; Meiwesovi advokáti už dříve oznámili, že v případě odsouzení za vraždu se odvolají. Meiwes verdikt přijal navenek bez pohnutí, jeho advokáti ale řekli zpravodajské televizi N-24, že jej vysoký rozsudek zaskočil a že přemáhal slzy.
V prvním procesu byl čtyřiačtyřicetiletý počítačový technik odsouzen právě za zabití na žádost a dostal proto jen osm a půl roku vězení. Státní zástupce se proti rozsudku odvolal, soud vyšší instance mu dal za pravdu a vrátil věc k novému projednání.
Dospěl totiž k názoru, že v prvním procesu soud nebral ohled na sexuální motivy. Nové soudní řízení s Meiwesem začalo letos v lednu.
Meiwes se v březnu 2001 přes internet seznámil s berlínským inženýrem Berndem Brandesem, když hledal někoho, kdo se chce nechat zabít a sníst. Oběť za ním přijela, Meiwes ji opil a omámil prášky a nejprve jí odňal genitálie, které potom společně pojídali.
Když druhý muž po ztrátě krve upadl do bezvědomí, podřízl jej a postupně snědl asi 20 kilogramů jeho masa. Svůj čin si Meiwes natáčel na video. I kvůli tomu státní zástupce
argumentoval tím, že obžalovaný nejednal na Brandesovo přání, ale plnil si vlastní sexuální fantazie.
Meiwes během procesu tvrdil, že mu nešlo o zabíjení, ale že toužil pojídat mužské maso. Prohlásil, že zabití se mu příčilo a že Brandes toužil být ubodán k smrti v bezvědomí. Soud ale této argumentaci neuvěřil.
Podle soudních znalců existuje vysoká pravděpodobnost, že by Meiwes svůj čin opakoval, i policie jej ostatně objevila až v prosinci 2002 poté, co prostřednictvím internetu hledal dalšího muže ochotného nechat se usmrtit a sníst. Meiwes je podle psychiatrů příčetný a schopný posoudit dopady svého jednání, soud tedy neměl možnost umístit jej do psychiatrické léčebny.
Zároveň ovšem znalci tvrdí, že "rotenburský kanibal" je těžce duševně úchylný a trpí schizoidní poruchou osobnosti. O Meiwesově příběhu vznikl už během soudu hraný film, kanibal ale dosáhl zákazu jeho uvedení, neboť jiný soud mu dal na základě občanskoprávní
žaloby zapravdu v tom, že snímek porušuje jeho osobnostní práva.
Rozsudek zatím není pravomocný; Meiwesovi advokáti už dříve oznámili, že v případě odsouzení za vraždu se odvolají. Meiwes verdikt přijal navenek bez pohnutí, jeho advokáti ale řekli zpravodajské televizi N-24, že jej vysoký rozsudek zaskočil a že přemáhal slzy.
V prvním procesu byl čtyřiačtyřicetiletý počítačový technik odsouzen právě za zabití na žádost a dostal proto jen osm a půl roku vězení. Státní zástupce se proti rozsudku odvolal, soud vyšší instance mu dal za pravdu a vrátil věc k novému projednání.
Dospěl totiž k názoru, že v prvním procesu soud nebral ohled na sexuální motivy. Nové soudní řízení s Meiwesem začalo letos v lednu.
Meiwes se v březnu 2001 přes internet seznámil s berlínským inženýrem Berndem Brandesem, když hledal někoho, kdo se chce nechat zabít a sníst. Oběť za ním přijela, Meiwes ji opil a omámil prášky a nejprve jí odňal genitálie, které potom společně pojídali.
Když druhý muž po ztrátě krve upadl do bezvědomí, podřízl jej a postupně snědl asi 20 kilogramů jeho masa. Svůj čin si Meiwes natáčel na video. I kvůli tomu státní zástupce
argumentoval tím, že obžalovaný nejednal na Brandesovo přání, ale plnil si vlastní sexuální fantazie.
Meiwes během procesu tvrdil, že mu nešlo o zabíjení, ale že toužil pojídat mužské maso. Prohlásil, že zabití se mu příčilo a že Brandes toužil být ubodán k smrti v bezvědomí. Soud ale této argumentaci neuvěřil.
Podle soudních znalců existuje vysoká pravděpodobnost, že by Meiwes svůj čin opakoval, i policie jej ostatně objevila až v prosinci 2002 poté, co prostřednictvím internetu hledal dalšího muže ochotného nechat se usmrtit a sníst. Meiwes je podle psychiatrů příčetný a schopný posoudit dopady svého jednání, soud tedy neměl možnost umístit jej do psychiatrické léčebny.
Zároveň ovšem znalci tvrdí, že "rotenburský kanibal" je těžce duševně úchylný a trpí schizoidní poruchou osobnosti. O Meiwesově příběhu vznikl už během soudu hraný film, kanibal ale dosáhl zákazu jeho uvedení, neboť jiný soud mu dal na základě občanskoprávní
žaloby zapravdu v tom, že snímek porušuje jeho osobnostní práva.
