29. prosince 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Odešli v roce 2016. David Bowie, Věra Čáslavská i Fidel Castro

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Věra Čáslavská v prosinci 2015. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věra Čáslavská v prosinci 2015. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Nejslavnější boxer světa Muhammad Ali, filosof a spisovatel Umberto Eco i fenomenální muzikant David Bowie. Podívejte s jakými velkými jmény jsme se museli rozloučit.

MUHAMMAD ALI (17. 1. 1942 – 3. 6. 2016)

Muhammad Ali

Zřejmě nejslavnější boxer světa s přezdívkou „Ten největší“. Třikrát se stal profesionálním mistrem světa těžké váhy a v roce 1960 vyhrál olympiádu. V roce 1964 přešel na muslimskou víru a změnil si jméno z Cassius Clay na Muhammad Ali. Později odmítl nastoupit do americké armády, aby nemusel do války ve Vietnamu. Za to na tři roky přišel o licenci a nemohl boxovat.

ADOLF BORN (12. 6. 1930 – 22. 5. 2016)

Adolf Born

Rodák z Českých Velenic začínal jako karikaturista, později se soustředil na ilustraci. Je autorem ilustrací pro 250 knih, například La Fontainových bajek či Macha a Šebestovou. Jeho humoristické kresby zaujaly publikum po celém světě. V roce 1974 byl v Montrealu jmenován karikaturistou roku. V roce 2013 dostal francouzský řád Rytíř umění a literatury.

DAVID BOWIE (8. 1. 1947 – 10. 1 2016)

David Bowie v polovině 70. let

„Smrt jako umělecké dílo“ – poněkud morbidní slovní obrat přesně sedí na poslední akt jednoho z nejvlivnějších světových hudebníků 20. století. Bowie vydal v den svých 69. narozenin fenomenální, ale velmi temné album Blackstar. Ještě nestačila uschnout tiskařská čerň prvních nadšených recenzí, a o Bowiem se psalo znovu: svět obletěly šokované nekrology.

FIDEL CASTRO (13. 8. 1926 – 25. 11. 2016)

Fidel Castro v roce 1985 během rozhovoru s prezidentském paláci.

Vůdce a symbol kubánského autoritářského režimu. Jako marxistický revolucionář vládl od roku 1959, kdy byl pod jeho vedením svržen generál Fulgencio Batista, až do roku 2006. Jeho úsilí o budování socialismu a emancipaci vůči USA vyústilo v hlubokou chudobu země, pronásledování a věznění politických oponentů.

JOHAN CRUIJFF (25. 4. 1947 – 24. 3. 2016)

Johan Cruijff v zápase Dukla Praha – Ajax Amsterdam z 8. března 1967.

Legendární nizozemský kanonýr, symbol „totálního fotbalu“, zářil v 70. letech minulého století, kdy třikrát vyhrál Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. S Ajaxem třikrát dobyl Pohár mistrů evropských zemí, jednou se mu to podařilo také s Barcelonou, ovšem to už v roli trenéra. Podlehl rakovině plic, přestože kouřit přestal už před čtvrt stoletím.

VĚRA ČÁSLAVSKÁ (3. 5. 1942 – 30. 8. 2016)

Věra Čáslavská, královna gymnastických soutěží v 60. letech 20. století.

Nejslavnější československá sportovkyně, sedminásobná olympijská vítězka ve sportovní gymnastice a symbol odporu proti sovětské okupaci v srpnu 1968. V témže roce po zisku čtyř zlatých na OH v Mexiku byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a druhou nejpopulárnější ženou planety po Jacqueline Kennedyové. Po revoluci byla poradkyní prezidenta Havla.

LEONARD COHEN (21. 9. 1934 – 7. 11. 2016)

Leonard Cohen

Jeden z nejvýznamnějších světových písničkářů svoji smrt vlastně předpověděl na posledním albu You Want It Darker, které vyšlo tři neděle před jeho skonem. „Jsem připraven, můj Pane,“ zpívá na něm tento celoživotně duchovně hledající milovník ženské krásy a autor jedněch z nejpůsobivějších minimalistických písní vůbec.

UMBERTO ECO (5. 1. 1932 – 19. 2. 2016)

Umberto Eco.

„Jsem filozof; romány píšu pouze o víkendech,” říkal italský sémiolog, estetik a jeden z nejpopulárnějších světových spisovatelů. Proslavil se hned svým prvním románem Jméno růže z roku 1980. Světový úspěch měly i jeho další knihy, například Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne či Baudolino. Působil na univerzitách v Miláně, Florencii a Bologni.

HANS-DIETRICH GENSCHER (21. 3. 1927 – 31. 3. 2016)

Bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher

Jeho památný projev z konce září 1989, pronesený z balkonu pražské ambasády západního Německa k východním krajanům žádajícím azyl, otevřel cestu ke sjednocení země po čtyřech dekádách. Jeden z nejdéle sloužících ministrů zahraničí světa vedl německou diplomacii mezi roky 1974 až 1992. Proslul přitom nevolí podřídit se i v době vrcholící studené války politice konfrontace.

ZAHA HADID (31. 10. 1950 – 31. 3. 2016)

Renomovaná architketka Zaha Hadid zemžela letos ve věku 65 let.

Architektka íránského původu byla novátorkou, která posouvala hranice architektury a urbanismu. Svými převratnými kompozicemi dokázala výrazně změnit stávající prostředí a přetvořit je v nový estetický celek. Světový věhlas jí získala stavba Rosenthalova centra pro současné umění v Cincinnati, budova automobilky BMW v Lipsku, Muzeum MAXXI v Římě či opera v Kantonu.

VIKTOR KORČNOJ (23. 3. 1931 – 6. 6. 2016)
Původem sovětský velmistr ruské národnosti je považován za jednoho z nejlepších šachistů světové historie, kteří se nikdy nestali mistry světa. Pro svůj nekompromisní bojovný styl byl přezdívaný Viktor Hrozný. Po emigraci v 70. letech se usadil ve Švýcarsku. Od září do prosince 1965 byl šachovou jedničkou, desítku nejlepších světových hráčů opustil až v roce 1990.

MICHAL KOVÁČ (5. 8. 1930 – 5. 10. 2016)

Bývalý slovenský prezident Michal Kováč na snímku z roku 2009.

První prezident Slovenska po vzniku samostatného státu v roce 1993 zemřel shodou okolností v týž den, kdy si Češi připomínali nedožité osmdesáté narozeniny Václava Havla. Jeho působení v nejvyšším úřadě se odehrávalo na pozadí turbulentního přechodu k demokratickému řádu i ve znamení nelehkého soužití s premiérem Vladimírem Mečiarem, jež zvlášť poznamenal únos jeho syna.

JAN NĚMEC (12. 7. 1936 – 18. 3. 2016)

Jan Němec (uprostřed) při první klapce svého filmu Vlk z Královských Vinohrad.

Vynikající filmař a věčný provokatér patřil k představitelům nové vlny 60. let. Proslavily jej snímky Démanty noci (1964) nebo O slavnosti a hostech (1966), pak jej zastavila normalizace. V roce 1974 odešel do exilu. Po návratu natočil mj. snímky Noční hovory s matkou (2000) či Toyen (2005). Premiéry svého posledního filmu, Vlk z královských Vinohrad, se již nedožil.

ŠIMON PERES (2. 8. 1923 – 28. 9. 2016)

Šimon Peres v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Veterán izraelské politiky a nositel Nobelovy ceny míru, již získal v roce 1994 spolu s Jicchakem Rabinem a Jásirem Arafatem jako jeden z architektů mírových dohod z Osla. Za svou 73 let dlouhou kariéru vystřídal nejrůznější funkce ve 12 vládách, z nichž dvě také vedl, a zakončil ji jako prezident. Zejména ve spolupráci s Francií také pomáhal budovat izraelský jaderný program.

RÁMA IX. (5. 12. 1927 – 13. 10. 2016)
S thajským králem ztratil svět nejdéle vládnoucího monarchu současnosti. Na trůnu strávil neuvěřitelných sedm desetiletí. Velkolepých oslav tohoto jubilea zkraje června se už ale kvůli chřadnoucímu zdraví nezúčastnil. Byl symbolem stability a kontinuity uprostřed bouřlivě se měnící doby. Mezi Thajci se těšil mimořádné oblibě a takřka náboženské úctě.

BOŘEK ŠÍPEK (14. 6. 1949 – 13. 2. 2016)

Architekt Bořek Šípek.

Jako hlavní architekt vtiskl tvář Pražskému hradu za éry Václava Havla. Absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy emigroval v roce 1968 do Německa, kde vystudoval architekturu. Od 80. let žil v Amsterdamu, kde založil designové studio Alterego. Po návratu do Česka se vedle architektury věnoval sklářství, designu a pedagogické práci.

ANDRZEJ WAJDA (6. 3. 1926 – 9. 10. 2016)

Režisér Andrzej Wajda diskutuje o svém filmu o Katyni.

Jeho osud i tvorba byly propojené s osudy Polska. Držitel Oscara za celoživotní dílo se s odvahou věnoval tématu polského odboje (mj. Popel a démant, 1958) i aktuálním společenským otázkám (Člověk z mramoru, 1976, Člověk ze železa, 1981). Ve snímku Katyň (2007) zpracoval bolestivé téma sovětského válečného zločinu, jehož obětí byl i jeho otec.

ELIE WIESEL (30. 9. 1928 – 2. 7. 2016)

Elie Wiesel

Václav Havel ho kdysi nazval „ztělesněným svědomím lidstva“. Židovský spisovatel prošel nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Právě holokaustu se věnuje většina z jeho čtyř desítek románů, povídkových sbírek a esejů. V roce 1986 byl Wiesel za své aktivity oceněn Nobelovu cenu za mír. Spolu s Václavem Havlem inicioval vznik Fora 2000.

Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz