Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Operace Anthropoid. ‚Adina zdraví Plzeň‘ a Gabčík s Kubišem zaklepali u Králů

Lidé

  6:46
PRAHA - Plzeňský dům stojící na adrese Pod Záhorskem 22/1 není na první pohled ničím zvláštní. Ale v příběhu operace Anthropoid sehráli jeho obyvatelé klíčovou roli. A tvrdě za to zaplatili.

Parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík foto: Nakladatelství Prostor

Předposlední den roku 1941 kdosi zaklepal na dveře bytu rodiny Králových. „Adina zdraví Plzeň – 8. březen je dobrý.“ Smluveným heslem se představili parašutisté z operace Anthropoid Jan Kubiš a lehce zraněný Jozef Gabčík. Kontaktní adresu v Plzni obdrželi až těsně před výsadkem. Do západočeské metropole dorazili vlakem ze středočeských Nehvizd, poblíž kterých přistáli, přes Rokycany.

inspektor Václav Král

Policejní inspektor Král, který se hned po okupaci Československa zapojil do odboje, dokázal oběma mužům zajistit falešné legitimace a také klíčové pracovní knížky. Král se obrátil na svého bratrance, zaměstnance pracovního úřadu, který později vypověděl: „v doprovodu mně neznámého muže žádal, abych mu pro tohoto neznámého jakož i pro druhého, který se s poraněnou nohou nachází u něho v bytě, vystavil pracovní knížky. Přitom mně sdělil, že oba tito muži jsou z Anglie shození parašutisté. Když jsem mu sdělil, že bych potřeboval nějaké jejich doklady, dal mně dvě občanské legitimace, z nichž jedna zněla na jméno Otto Strnad, kdežto druhá na Zdeněk, příjmení si však již nepamatuji. Legitimace byly v naprostém pořádku, opatřeny příslušnými razítky, jakož i fotografiemi. Na základě těchto dokladů jsem vyhotovil pracovní knížky, které jsem předal Královi. O těchto dvou parašutistech jest mně známo, že byli ubytováni u Králů.”

Zatímco Gabčík potřeboval klid, aby si dal do pořádku svou při seskoku zraněnou nohu, Kubiš vyrazil do Prahy, kde se mu podařilo navázat kontakt s tamními odbojáři. Tím plzeňské angažmá parašutistů neskončilo. Do města se vrátili ještě na jaře 1942.

Operace Anthropoid

Britské bombardovací letectvo chtělo napadnout plzeňskou Škodovku. Zbrojovka jela na plné obrátky, pro Velkoněmeckou říši. Parašutisté z různých skupin měli noční bombardéry nasměrovat pomocí ohňů. Operace CANONBURY skončila neúspěchem. Piloti továrnu nezasáhli. „Králova sedmnáctiletá dcera Helena si zvykla na to, že s nimi parašutisté žijí. Hráli karty a chodili na procházky. Někdy si počínala neopatrně, protože rozdávala čokoládu, kterou přivezli z Anglie. Kamarádkám řekla, že je od příbuzných z Moravy,“ uvedl plzeňský historik Jiří Sankot. Královi, zejména otec rodiny Václav, byli jedním ze stěžejních článků operace CANONBURY. Stravování i úkryt obstarávali právě oni.

Helena Králová byla žákyní Městského dívčího reálného gymnázia dr. Františka Lukavského. Spolužáci ji popisovali jako milou a kamarádskou dívku, která byla navíc i velice hezká.

Heydrichův Mercedes-Benz W142 zničený výbuchem
Rodný dům plk. Jan Kubiš, příslušníka ČS zahraniční armády, který za druhé...

Helenčinou nejlepší kamarádkou byla Olga Jiříkovičová.Často se scházely a pokud jedna z nich na schůzku nedorazila, šla jí druhá naproti. Obě dívky se přátelily ještě s o něco mladší Jarkou Bíbovou, jejíž matka Marie chodila do bytu Králových vypomáhat. Rodina Bíbových se nakonec rozhodla nastěhovat do prázdného bytu v prvním poschodí přímo pod bytem Králových.

17. června 1942 gestapo udeřilo i v Plzni. Helena ten den nedorazila na smluvenou schůzku s Olgou. Ta se ji vydala hledat na adresu Pod Záhorskem 22/1. „Před domem ji odchytili gestapáci. Odvedli ke Královým, kde viděla maminku Helenky opřenou o zeď. Vyptávali se jí na parašutisty. Řekla gestapákům, že muže nikdy neviděla, a ti ji ztloukli,“ popsal Sankot. Z vedlejšího pokoje slyšela křik a za hodinu vyvedli Helenu, kterou viděla naposledy. „Vděčím Hele za svůj život i celé mé rodiny,“ uvedla Olga.

Otce rodiny podrobili tvrdému výslechu a mimo jiné mu ukázali uťaté hlavy parašutistů. Král pak identifikoval Gabčíka.

Rodina Králova přes Terezín dostala do Mauthausenu. V koncentračním táboře byli vězni 24. října 1942 postupně odváděni v rozmezí dvou minut do podzemní místnosti pod záminkou přeměření výšky. Místo toho zde ale byli jeden po druhém popraveni zákeřnou střelou do týlu. Helence Králové, která takto zemřela před devátou hodinou ranní, bylo teprve sedmnáct let. Její maminka Pavla ji v deset hodin následovala. Muži přišli na řadu až po jedné hodině odpoledne a Václav Král byl nacisty zavražděn krátce před pátou hodinou.