22. května 2017 6:20 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Operace Anthropoid. Malá Jindřiška šla pro zakrvácené kolo, zastřelili ji v Mauthausenu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 17Diskuse
Jindřiška Nováková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jindřiška Nováková. | foto: Soukromý archiv Jaroslava Čvančary.
Je přesně 11 hodin a 12 minut, sobota 24. října 1942. Nacisté právě zastřelili mladou tmavovlasou dívenku. Bylo jí teprve 14 let a byla vůbec nejmladší obětí, kterou Němci v Mathausenu zavraždili. Musela zemřít, protože se narodila do rodiny, která pomáhala Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. A po atentátu na Reinharda Heydricha sama vyzvedla kolo, na kterém Kubiš z akce ujel. Pro nacisty představovala jen jednu z mnoha obětí, jen další číslo v dokumentech. Ve skutečnosti to ale byla statečná dívka, které nebylo dovoleno žít déle. Jmenovala se Jindřiška Nováková.

Jindřiška se narodila 6. května 1928 Václavu a Marii Novákovým. Byla jejich nejmladším dítětem. V té době už vychovávali dcery Annu a Miroslavu a syna Václava. Kromě nich měli manželé ještě jednu dceru, nejstarší Marii. Ta si ale vzala sudetského Němce, proto jí otec zavrhl a sama Marie musela s příbuznými přerušit kontakty.

Ještě před 2. světovou válkou bydlela rodina v pohraničních Podmoklech, dnešní části města Děčín. Novákovi rádi chodili do Sokola a byli oddaní vlastenci. Tatínek Václav dokonce zastával funkci náčelníka župy Krušnohorské-Kukaňovy, kterou od 30. let vedl Jan Zelenka a jejímž jednatelem byl Bedřich Kubice, další důležití odbojáři. Po podpisu Mnichovské dohody ale museli všichni Češi ze Sudet své domovy opustit. Proto se rodina Nováková přestěhovala do pražské Libně, na adresu ulice Stránského číslo 3. Tady je také v lednu 1942 Jan Zelenka přesvědčil k aktivní spolupráci s odbojem.

Operace Anthropoid

„To kolo patří mému tatínkovi!“

Byla středa 27. května 1942 a Jindřiška se právě vrátila domů ze školy. Už po příchodu jí bylo jasné, že se stalo něco vážného. V kuchyni seděl zraněný Jan Kubiš, kterého ošetřovala Marie Nováková, Jindřiščina maminka. Pro Jindru nebyl Honza neznámým, viděla ho už několikrát. Dnes měl ale zakrvácenou košili a z koutku pravého oka mu tryskala krev.

Náhle Kubiš poprosil paní Novákovou, jestli by mohla někoho poslat pro kolo, které musel po atentátu opustit. Říkal, že stojí na rohu Slavatovy a Primátorské ulice u obchodu Baťa. Maminka posílala Jindřišku, aby pro něj došla, a mezitím našla Janovi čistou košili. Ještě než děvče odešlo, dostalo příkaz nejít přímou cestou, tedy Primátorskou ulicí, ale někudy jinudy. To kdyby se náhodou nachomýtli nějací svědci, aby byli zmateni. A pokud by se jí snad někdo ptal, proč kolo bere, měla říct, že patří tatínkovi.

Jindřiška poslechla a běžela pro kolo oklikou. Stálo přesně tam, kde ho Kubiš nechal. Dívenka chtěla kolo vzít a nepozorovaně odejít. To se ale nepovedlo. Zahlédla jí totiž Františka Sedláková s Cecílií Adamovou, které zrovna stály poblíž. Celá situace se jim zdála náramně podivná. Proč ta malá slečna odváží kolo, které tady před chvilkou pohodil zraněný muž? Chce ho snad ukrást?

Ženy nelenily a zeptaly se Jindřišky, proč kolo bere. Ta podle smluveného plánu odpověděla, že patří jejímu tatínkovi, který měl úraz, a proto ji pro kolo poslal. „A co se tatínkovi stalo?“ vyptávaly se dál ty zvědavky. „To ještě nevím,“ pravila Jindřiška. Pak ale rychle vzala kolo a vracela se domů. Nechala jej stát na dvoře, kde ho později vyzvedl Miroslav Piskáček, syn dalšího spolupracovníka parašutistů.

Mezitím Kubiš odešel do Vysočan, kde měl u jednoho z odbojářů přečkat noc. Zraněný Heydrich ležel po operaci v nemocnici a na protektorát se už za chvíli mělo snést druhé stanné právo. Do té doby ale stihly svědkyně, které mluvily s Jindřiškou, udělat jednu velkou chybu. Mnoha svým známým v Libni vykládaly, že viděly něco moc zajímavého a podezřelého – nejprve poraněného chlapa a pak děvče, které odváží pánské kolo.

Jan Kubiš
Typ samopalu Sten gun MK II použitý Gabčíkem při atentátu

Procházejte se s kolem!

Už za několik hodin rozjelo gestapo obrovskou pátrací akci po účastnících a spolupracovnících atentátu. Nikdo si nemohl být ničím jist, svým životem už vůbec ne. Svědkyně nejprve váhaly, jestli mají říct, co v Libni viděly. Později se zase začaly bát, že budou popraveny, protože udání neučinily okamžitě. Moc dobře ale věděly, kolika lidem o tom vyprávěly.

Nakonec to Františka Sedláková nevydržela a napsala anonymní dopis pražské kriminálce, která ho ihned předala gestapu. Františka sice žádala, aby po nich nebylo pátráno, Němci je ale velmi rychle našli. Ženy byly zadrženy a měly vypovědět, co, kdy a kde viděly. Tak si při výslechu vzpomněly i na slova malé Jindřišky, která říkala, že ještě neví, co se tatínkovi stalo. Vyšetřovatelé si snadno spočítali, že když děvče dorazilo jen 10 minut po tom, co Kubiš nechal kolo stát, nemohlo bydlet nikde daleko...

Ve středu 3. června zatklo gestapo 260 dívek a mladých žen, které bydlely v blízkém okolí. Všechny je zavedly do Petschova paláce a svědkyně nechaly koukat průzory pro kameru. Slečny se procházely s pánským kolem a ženy měly vysledovat, jestli je mezi nimi i ta, kterou viděly po atentátu. Ani jedna ale onu dívku nepoznala.

Unikátní  seriál LN

Paradoxem zůstává, že mezi skupinou zadržených byla i Jindřiška Nováková, kterou maminka stihla alespoň ostříhat. „Je nepochopitelné, že se Jindřiška neprozradila minimálně stresovým chováním,“ uvedl v pořadu Heydrich, konečné řešení historik Vojtěch Šustek. Podle výpovědí dalších přítomných dívek skutečně bylo Jindřišce špatně, dokonce se prý zhroutila. Přesto všechno i tahle stopa vyšla naprázdno a Jindra se mohla vrátit domů. Bohužel ne na dlouho...

Byl zrovna čtvrtek 9. července 1942, když pro celou rodinu Novákovu přišlo gestapo. Jak se k ní dostalo, není úplně jasné. Všichni byli odvezeni do Petschova paláce, vyslýcháni a mučeni. Marie Nováková pod silným nátlakem zešílela. Celá rodina pak byla odvezena do koncentračního tábora Terezín a o několik měsíců později, 23. října do Mauthausenu. Zastřeleni byli jen o den později. Jindřiška Nováková zemřela 24. října 1942 v 11 hodin a 12 minut. Byla vůbec nejmladší obětí, kterou nacisté v Mauthausenu zavraždili. Její obrovské hrdinství připomíná alespoň pamětní deska na Základní škole B. Hrabala v Praze 8.

Naše zdroje

Šustek, Vojtěch:Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. Praha:Scriptorium, 2013. ISBN:978-80-87271-47-6.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/215452801240032/video/427210

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350893065-heydrich-konecne-reseni/

http://mauthausen.webnode.cz/zpracovane-pribehy-veznu-ktm/baumanovi/

  • 17Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz