3. září 2015 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Operní panorama Heleny Havlíkové:
Opery na Ostravských dnech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
George E. Lewis: Afterword. Julian Terrell Otis – tenor, Gwendolyn Brown –... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy George E. Lewis: Afterword. Julian Terrell Otis – tenor, Gwendolyn Brown –... | foto: Martin Popelář
OSTRAVA Součástí festivalu nové a experimentální hudby Ostravské dny 2015 byly také dvě opery – Afterword / Doslov, soudobého afroamerického skladatele George Lewise a druhá verze opery Petra Kotíka Mistrovská díla (první podoba zazněla loni). Takové hledání nových cest žánru, vnímaného jako jednoho z nejkonzervativnějších, zaslouží uznání – i za cenu slepých uliček.

Do uvádění operních novinek se naše stálá divadla příliš nehrnou. Z dramaturgických plánů na sezónu 2015/16 je zřejmé, že z třicet čtyř chystaných titulů našich deseti stálých operních souborů připravují novinku, která u nás dosud nezazněla, pouze tři: plzeňské divadlo na Komorní scéně svého Nového divadla uvede dětskou operou Jiřího Temla Kocour v botách.

Národní divadlo na Nové scéně představí ve scénické podobě postminimalistické oratorium Lost Objects / Ztracené předměty trojice soudobých amerických skladatelů v uskupení Bang on a Can. A brněnské opera uvede v Redutě operu britského skladatele Thomase Adese Powder Her Face, která vyvolala před dvaceti lety skandál stejně jako život a rozvod její hlavní hrdinky, vévodkyně a krásky Margaret Campbell s detaily z jejího sexuálního života.

Ostravské dny nové a experimentální hudby jsou dnes renomovanou značkou - od roku 2001 to byl letos již 8. ročník bienále. Přišel s nimi Petr Kotík, český skladatel a dirigent, který od roku 1969 žije v USA. V této koncepci a rozsahu nemají obdoby. Spojují institut nové hudby a vlastní festival – během tří týdnů má na 35 vybraných mladých skladatelů - studentů z celého světa od Číny po Kanadu možnost pracovat s významnými osobnostmi nové hudby.

A ti, jejichž díla byla vybrána do programu vlastního festivalu, tak zažívají faktický zrod svých opusů a mají jedinečnou příležitost svá díla hned „začerstva“ slyšet. Tím hlavním souborem, na jehož umění, flexibilitě i zápalu pro neobvyklé využívání nástrojů i muzikantů je program festivalu postavený, je mezinárodní komorní orchestr Ostravská banda, sestavený pro účely festivalu. Je až neuvěřitelné, kolik hodin úplně nové hudby dokáže nastudovat – plně profesionálně. Program měl letos celkem 18 koncertů.

Při všem entuziasmu je opera je pro takto koncipovaný festival druh mimořádně náročný. A je to zásluha Jiřího Nekvasila, který se prosazování soudobé opery věnuje vehementně, systematicky a dlouhodobě, že ze své pozice ředitele Národního divadla moravskoslezského spojil síly s Petrem Kotíkem a od roku 2012 do těch dříve „prázdných“ sudých let začali vkládat festival, který se soustřeďuje speciálně na operu – jmenuje se NODO, New Opera Days Ostrava.

Ale zdá se, že dvouletá periodicita je nadšeným tvůrcům obou festivalů málo – a do programu letošního ročníku začlenili hned dvě čerstvé novinky.

Příliš tradiční Doslov o experimentech

Pozounista, skladatel a performer George Lewis vyšel pro Afterword ze své knihy o Sdružení pro rozvoj kreativních hudebníků, která vyšla v roce 2008. Tato asociace vznikla v roce 19965 v Chicagu a vypracovala se v mezinárodně uznávanou platformu afroamerické experimentální hudby. Libreto opery je sestaveno z rozhovorů, které Lewis natočil při práci na své knize, a z názorů černošských hudebníků, jak jsou zachyceny na nahrávkách ze schůzek členů Asociace na počátku jejího vzniku.

V opeře tři sólisté zprostředkovávají vzpomínky černošských hudebníků na diskriminační postavení Afroameričanů v 60. letech v Chicagu, názory představitelů Sdružení pro rozvoj kreativních hudebníků na tradici, identitu, originalitu, konvence nebo na umělecký komunitarismus, diskutují o otázkách dalšího směřování černošské hudby vycházející z jazzu - nakolik a jak má absorbovat klasickou hudbu nebo world music.

George E. Lewis: Afterword. Joelle LaMarre – soprán.

George E. Lewis: Afterword. Joelle LaMarre – soprán.

Třebaže není pochyby o autenticitě promluv a názorů, které v opeře zaznívají, působily průpovědi aktérů hodně plakátovitě, proklamativně, až schematicky jako zjednodušená učebnice historie tohoto období afroamerické hudby. Na takovém vyznění měla podíl i popisná režie Seana Griffina, který v jinak zcela statické opeře vyžíval každé příležitosti k nějaké akci – když se zpívalo o úmrtí jednoho z hudebníků, sólista se schoulil k rakvi, když o islámu, poklekl k muslimské modlitbě. Sólisté ovšem zpívali na mikroporty zcela suverénně – a zejména mužská kontraaltová barva Gwendolyn Brown byla dráždivě neobvyklá.

Lewisova hudba styl 60. let a experimentální výboje, o kterých se v opeře tak zaujatě diskutuje, nekopíruje. Není popisná v tom smyslu, že by ilustrovala hudební styl této komunity té doby. Jde vlastní cestou melodizovaného parlanda, které v opakujících se vlnách nad často používanými glissandy a tremoly v orchestru přechází do dramatických vzedmutí. V tomto smyslu je – poněkud paradoxně – velice tradiční, a to i v kontextu dnešního hledání nových výrazových prostředků operního žánru.

Steinová je Steinová je Steinová

Základem libreta opery Petra Kotíka Mistrovská díla je přednáška americko-francouzské literátky Gertrudy Steinové „Co jsou mistrovská díla a proč je jich tak málo“. Na její text ostatně Kotík už zkomponoval až hypnotizující šestihodinové vokální dílo Many Many Women. V opeře zprostředkoval Steinové přemítání o tomto tématu v mluvném i zpívaném projevu v dialogu s houslistkou nebo hobojistkou, které doplňuje sada bubnů, trubka a violoncello.

Se Steinové úvahami pak souhlasí nebo polemizuje trojice mužů - tenorista, barytonista a basista. Pro druhou verzi Kotík doplnil ještě trojici vypravěčů, kteří dodávají opeře další – obsahově kontrastní vrstvu, když čtou, často paralelně až do nesrozumitelnosti úryvky z jiného textu Gertrudy Steinové – Války, které jsem viděla. (Je zajímavé, že tento text inspiroval k vokální kompozici také německého skladatele Heinera Goebbelse, jehož Písně o prožitých válkách zazněla na letošním Pražském jaru.)

Petr Kotík je bezesporu renomovaný skladatel a právě vokální kompozice patří v jeho dosavadním díle ke stěžejním. Tato jeho zkušenost se v jeho operní prvotině potvrdila v tom smyslu, že ty části, které jsou postavené na vokálních ansámblech, za kterými tušíme ukotvenost ve středověké hudbě, hudebně poodkrývala odpověď na otázku Steinové, co to jsou mistrovská díla. Celkově si ale Kotík nevybral pro operní žánru právě snadné téma: Steinové úvahy jsou určeny spíše pro čtení, při kterém se nad nimi můžeme libovolně dlouho zamýšlet. A třebaže Kotík se ke klíčovým tezím úvah o podstatě mistrovských děl repetitivně vrací, každé takové divácké zamyšlení odvede pozornost od hudby, která plyne bez zastávky.

Petr Kotík: Mistrovská díla. Kamala Sankaram – soprán.
Petr Kotík: Mistrovská díla. Kamala Sankaram – soprán.

Na rozdíl od loňské popisné režie Michaela Raua se tentokrát Jiřímu Nekvasilo podařilo zprostředkovat Steinové úvahy mnohem účinněji díky stylizaci zcela oproštěné od ilustrace konkrétních situací. Sólistka, vynikající sopranistka Kamala Sankaram, se objeví ze tmy v hloubce jeviště a pomalu během opery sestupuje po prázdné bílé ploše směrem k divákům – na forbíně se sice otočí, ale je to spíše nadechnutí pro pokračování úvah o povaze tvůrčího procesu, které by mohly trvat nekonečně dál. V těžkých sametových černých šatech s minimem gest a mimiky v obličeji působí až jako jakési odosobněné monstrum, které nereaguje na pochybovačné ataky a hemžení mužů a neochvějně trvá na svém.

Mnoho shod

Těžko soudit, zda to byl záměr vedení Ostravských dnů, ale přes rozdílnost východisek obou skladatelů mají až překvapivě hodně společného. Hlavním tématem obou jsou úvahy o hledání podstaty tvůrčího procesu, o vztahu umělce a jeho díla, o vztahu umělce a společnosti. Obě trvají zhruba hodinu, obě vystačí s komorně obsazeným orchestrem. Ani jedna z nich nebourá tradiční přístup k opeře jako uměleckému druhu. Obě ovšem rezignují na dramatickou akci a opírají se o obsah textu. Tak jako v dramatu existuje tzv. literární drama, určené spíše ke čtení než k inscenování, v případě Lewisova Doslovu i Kotíkových Mistrovských děl jde o jakési „literární opery“, jejichž vnímání je založené více na obsahu slov než hudbě. V tom kladou na diváka/posluchače značné nároky.

Bylo ovšem zjevné, že publikum Ostravských dnů je jaksepatří vytrénované. Obě opery přijalo s porozuměním, tu Kotíkovu dokonce s nadšením. Za sebe ovšem přiznávám, že pro mě byla největším zážitkem z letošních Ostravských dnů noční atmosféra postupně revitalizovaného areálu Dolních Vítkovic, jehož industriální architektura s těžebními věžemi, vysokými pecemi, plynojemem, propojenými nekonečným labyrintem rour a schodišť dostala ve svitu měsíce fantastickou monumentalitu, navozující až úzkost, a zároveň zvláštní krásu a údiv nad takovým dílem našich předků.

Inspirace na dny příští

Antonín Dvořák: Rusalka. Dirigent Jan Chalupecký, režie Jana Divišová a Renée Nachtigallová. Rusalka - Pavla Vykopalová, Princ – Aleš Briscein, Vodník – Luděk Vele, Jžibaba – Kateřina Jalovcová, Cití kněžna – Ivana Šaková. Bývalé přírodní divadlo v Šárce, neděle 6. září 14:00.

George E. Lewis: Afterword. Dirigent Rolf Gupta, scénická realizace Sean Griffin. Ostravské dny 2015, Divadlo Jiřího Myrona 28. srpna 2015

Petr Kotík: Mistrovská díla. Dirigent Petr Kotík, scénická realizace Jiří Nekvasil. Ostravské dny 2015, Divadlo Antonína Dvořáka 28. srpna 2015

HELENA HAVLÍKOVÁ
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.