26. května 2010 10:17 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PEŇÁS: Tentokrát trochu agitace

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Mítink zelených. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mítink zelených. | foto: Jiří Peňás, Lidové noviny
Minulý týden ve čtvrtek v podvečer jsem vytlačil kolo na žižkovský vršek Parukářku, kde se od odpoledních hodin konal koncert pro Zelené.

Tlačil jsem to kolo s jistou obavou, zda již sama účast na koncertě nebude znamením, jak tato barva dopadne za týden ve volbách. Když jsem stanul na místě, oddychnul jsem si, protože počet se mi jevil přiměřený, sice onen pahorek neoblehly davy, ale zase tak málo lidí tu také nebylo, prostě tak na úrovni těch pěti procent, přičemž to může být těsně pod nimi, nebo o chlup nad nimi.

(Přijel jsem a postavil svůj bycykl kousek od pódia. Řidítka jsem obvázal zelenou šálou. Pozdravil jsem své kamarádky Janu a Terezu, které tam postávaly a kouřily, z čehož je patrné, že to nejsou žádné puritánky. Jana mi řekla, že hraje její oblíbený Jaromír 99, kterého jsem slyšel poprvé, dosud jsem ho znal jen jako kreslíře komiksu Alois Nebel. Napoprvé se mi to velmi líbilo, jeho projev mi přišel mužný, přitom jemně sentimentální, pevný a přitom se nevnucující. Budu se o něj více zajímat.)

Mítink zelených.

Už to je myslím na té straně zajímavé, o jak napínavou věc se v jejím případě jedná a jak skutečně každý hlas může rozhodnout, na jakou stranu se to přelije, jak doslova každý lístek může představovat "match point" a že každý hlas pro ni má mnohem větší váhu, než když to člověk hází velkým a jistým rybám. Ten, kdo to rád trochu horké, nemůže váhat. Ale samozřejmě jen kvůli tomu zelené nevolím.

Tak proč? To má, tak jako u každého, jisté důvody citové, estetické, racionální i iracionální. Za prvé proto, že je mi jaksi nejbližší povahou. Je to strana přirozené menšiny, která zároveň nijak svou menšinovostí netrpí. Stejně jako vždycky bude méně lidí, kteří dají přednost dobré hudbě, třeba Janáčkovi nebo Janotovi nebo Topolovi (Filipovi), před šramlem a popem, tak bude vždy (asi) méně lidí, kteří budou sympatizovat spíše s čolkem než s autem, spíš se zajícem než se sjezdařem. Ne kvůli tomu, že by tak strašně milovali čolky nebo zajíce, ale proto že jaksi cítí, že oni jsou slabší, nemůžou se bránit a jinde než v kaluži nebo na louce žít nemůžou, zatímco automobil nebo sjezdař ano. To není nic proti pokroku, naopak živý čolek pokrok umožňuje, neboť kde vydrží čolek, může se rozvíjet i pokrok. Smrt čolka znamená, že se pokrok dal špatným směrem. Tento příklad uvádím jako alegorický, nikoli doslovný, strana Zelených není a neměla by být stranou posedlé obrany čolků, ale stranou soucitu s nimi určitě.

(Ondřeje Lišku znám jen letmo, představil nás před dvěma v Brně Břetislav Rychlík, velmi se mi líbila, samozřejmě decentně, i jeho žena, která je Tyrolačka od Brixenu. Jistě, Liška je mladík, má toho pravděpodobně ještě dost před sebou, někoho může jeho pořád jaksi studentský zjev odrazovat, jedna mladá brněnská politoložka mi říkala, že ona přece nemůže volit stranu, kterou vede její spolužák... Přitom nechápu, proč by zrovna tohle měl být handicap, zase takový úplný mladík to není, biologicky i mentálně je to zralý muž, vystupuje rozhodně a zpříma, což neznamená, že agresivně a arogantně, jak to u nás bývá zvykem. Je faktem, že to není v psychologii davu popsaný typ vůdce, lídra a alfa samce, též touhy po nalezeném Otci trestajícím a hromovládném (archetyp Klaus, Zeman a Paroubek) na něj asi aplikovat nelze. Z této touhy by se však Češi mohli už konečně vyléčit, takové sklony jsou na psychoanalýzu. Osobně na mě Liška dělá dojem vyrovnaného a čestného člověka, doufám, že ty dvě stovky, které jsem mu dal při koncertě na postižené povodněmi dal na správné místo a nenechal si je v kapse).

Ondřej Liška 

Volím je také proto, že je to strana, která nejvíce provokuje určitý druh lidí, které si dovoluji míti za odpovědné nebo aspoň totožné s poměry, které tu způsobují ten nepříjemný pocit, když se třeba do této země vracíme ze západního směru. Tu zatěžkanou, jaksi zlostnou malátnost, která způsobuje, že má člověk za chvíli všeho plné zuby. Je to strana, která u mnohých způsobuje záblesk vzteku v očích a sliny v koutcích úst. Když vidím, s jakou nenávistí o ní mluví třeba takový Ladilav Jakl, říkám si, že jsem u správné strany.

Zeleným jsou předhazovány nejrůznější nesmysly a každý případný renonc nějak spojený s ochranou přírody (zato její ničení a plundrování se obejde bez chyb, v tom se ostatně mýlit nelze) je jí nejen připisován na vrub a je jím okamžitě vyvracen smysl ochrany přírody. Najednou každý hrozně rozumí problému fotovoltaik, zelené nafty a alternativních zdrojů. To je skutečná hrůza naší země a naší doby: zplundrovaná, rozežraná, vylágrovaná krajina pod mými Krušnými horami, tak to je proto tomu detail, schramstnutý Horní Jiřetín, to je ta drobnůstka, o tom se bavit není třeba, ale fotovoltaika a žárovky, to je cesta do pekel a do nové totality. Je vůbec zvláštní, jak se v českých zemích se ujal ten prazvláštní nonsens považovat Zelené za ideologické dědice komunismu, za nové totalitáře, ekoteroristy etc. Myslím, že se to mohlo zjevit jen v hlavách buď paranoidních, neupřímných nebo zlostných. Myslím si, že kromě specificky české anomálie (výskyt a role Václava Klause v českých dějinách) má tato zelenofobie (ale spíš než strach je to nenávist) původ v tom, že je to strana vyvolávající špatné svědomí. Protože pocit, že je nutné brzdit a mírnit se v požírání země a Země skutečně existuje a je reálně založený.

Jenom ne každý je schopen se s takovým vědomím vyrovnat, takže to obrací v agresi, což je rovněž známé z prvních lekcí psychologie. Myslím si, že Zelení jsou nejméně namočeni v poměrech, které lidem zhnusují politiku, občanský život a víru, že se něco dá pohnout lepšímu. Je to z principu strana spíše idealistů a aktivistů, než řadových karieristů a funkcionářů, což může být sice mnohým protivné, ale bez toho, aby člověk byl angažovaný, aktivní a měl nějaké ideály, se s ničím nepohne. Je ostatně zajímavé, jak se v této zemi často považuje idealismus za nějakou duševní úchylku. Jako by se bez idealismu dalo rozumně mezi lidmi žít. Na to, abych žil bez idealismu a utopického naivismu, jsem až příliš velký skeptik a realista. Bez snění by se člověk zbláznil.

Dále myslím, že je to asi jediná relevantní strana, která počítá s tím, že nejsme nějakou uzavřenou pevností uprostřed nepřátelského euromočálu, ale naopak je ráda, že jsme v Evropě a že je skvělé býti Evropany a na tom evropanství se podílet. Myslím, že je to strana přirozeně západní orientace, čímž myslím, "západ" jako kulturní hodnotu, kterou člověk cítí, když se nadechne třeba Amsterdamu, Hamburgu nebo Paříži. (V tuto chvíli se na podiu vyskytla skupina Tata bojs, která byla hvězdou večera – předtím tam ovšem byla také Lenka Dusilová, Tomáš Hanák a určitě ještě někdo. Na hlavě měli zelená číra, Mardoša, to je jak známo kytarista a zřejmě hlavní intelektuál skupiny (mně vždycky hrozně připomene Josefa Chuchmu – ten má ostattně Tata bojs moc rád), měl zelenou paruku. Milan Cais přečetl pozdrav od Petera Gabriela z jeho anglického sídla, což potěší. Nevím jen, jestli to bude mít větší vliv, na druhé straně jsem neslyšel, že by ODS a nebo ČSSD poslal pozdrav Elton John nebo Ozzy Osbourne. Pak začali hrát tolerance,  

Tataboys - koncert pro zelené. 

flair, nadhled, lehkost, jízda na kole, holky s rozpuštěnými vlasy... Je přirozeně evropská a vůbec nemá strach se v této Evropě "rozpustit". Já se cítím být Čechem i Evropanem, připadá mi to přirozené, necítím se být třeba Afričanem (i když jsme všichni z Afriky) nebo Asiatem (nic proti nim), zároveň však vím, že celý život v sobě budu překonávat zakletí tvora uzavřeného po část života do sovětské východní klece. Překonat tyhle duchovní okovy, to je úkol na desítky let. Příslušnost k evropské kulturní a politické polis nezmenšuje ani trochu moje češství, naopak činí je výraznější, jasnější a vypůjčím si to slovo: smysluplnější. Slovo solidarita ve mně nevzbuzuje odpor a dovedu si představit, že starosti Ira, Němce a ano, i Řeka jsou i mými starostmi. Nikdo není ostrov. Zelení, myslím, tohle cítí, bylo by dobré, kdyby to cítili ještě víc. Myslím dále, že je to strana, která netrpí různými antikulturními tiky a v nejmenší míře je prostoupená duchem buranství, se kterým se jinak v české politice setkáváme permanentně.

(S Janou a Terezou jsme se chvíli bavili o Karlu Schwarzenbergovi, který, jak známo, ještě loni u Zelených byl. Protože ho známe trochu osobně a víme, že je to skutečně milý člověk, shodli jsme se na tom, že je to škoda, že to takhle dopadlo. Zároveň jsme vyjádřili pochybnosti, jestli s tou Top 09 udělal dobré rozhodnutí a zda ho přece jen trochu netíží svědomí. Ne ani tak kvůli Zeleným, na ty se může samozřejmě vykašlat a oni si musí poradit bez něj, ale kvůli sobě. Další hovor překryl zvuk reporduktorů.)

Koncert pro zelené.

Samozřejmě, že nejspíš neměli před čtyřmi lety lézt do vlády, ostatně pamatuju si, jak v den voleb jsem chvíli seděl na svatbě Jana Macháčka vedle Václava Havla, který se tam objevil, zrovna přišly volební výsledky a on říkal, že by bylo pro Zelené, ehm, lepší, kdyby zůstaly nějakou dobu mimo vládu, že ano. Na druhé straně, to tady také Paroubek mohl vládnout s komunisty už čtyři roky a třeba i ke spokojenosti všeho lidu... Samozřejmě, že tu byla ta neuvěřitelná bytost Zubovová (neříkejte mi, že ta Bursíkova zoologická klasifikace z té sms na ni neseděla) a nešťastnice z Českých matek a podobní obskuranti, které, obávám se, tato partaj může přitahovat, což ale není její výsada. Já ale nevolím stranu andělů nebo stranu samých dokonalých bytostí. Podívám-li se ovšem na složení konkurenčních stran, pak nevím, co chcete.

(Tata bojs hráli svůj asi největší hit: Jaro. Píseň se sem docela hodila. Zpívají tam: "je jaro a všechno kvete, kytky, stromy, keře, mlází (výskyt tohoto slova v popmusic oceňuji), mý srdce radostí tepe, mý oči dojetím slzí. A pak: "Sem tak trochu romantik a tak trochu alergik". Víte, michodem, co je na senné rýmě zajímavé? Že s postupujícím věkem slábne. Skutečně, vím, o čem mluvím. Před takovými patnácti lety jsem v tuto dobu skoro nemohl vylézt ven. Teklo mi ze všech stran hlavy, stále jsem produkoval obrovské množství vláhy a byl obklopen mokrými plenami. Bylo to šílené, přitom jsem se vždycky na jaro tak těšil. A vidíte, a je to skoro pryč. Jen sem tak nějaké kýchnutí. Je to prý skutečně stářím, tím jak organismus vysychá, míza mizí. No, to sem ale nepatří, to ty Tata bojs).

Není to samozřejmě strana pro každého, taky bych si nebyl jistý, zda pro ni agitovat třeba před právě zavřenou fabrikou, i když si myslím, že ostatní strany tam nejsou schopny nabídnout víc než fráze a sliby. Vlastně si ani nejsem jistý, jestli je to úplně strana, o které jsem tady psal, možná si ji jen tak vysnívám. Ale za pár dní jim to tam hodím.

(Ondřej Liška šel ohlásit konec koncertu, bylo krátce po desáté hodině. Měl jsem před sebou cestu přes půl Prahy, ale ta se z této strany svažuje dolů, takže na Smíchov jedete skoro pořád z kopce. Zkuste si to taky.)

  • 6Diskuse
Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz