20. listopadu 2013 12:29, aktualizováno  17:10 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Po dlouhém boji zemřel Pavel Bobek,
gentleman českého rokenrolu a country

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 53Diskuse
Pavel Bobek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Bobek | foto: Jan ZátorskýLidové noviny
PRAHA Závan nostalgie prostupuje jeho písničkami, které navozují klid a pohodu. Pavel Bobek nikdy nedobýval příčky hitparád, ale vždy byl zárukou vkusné hudební produkce. Povoláním architekt, přes den kreslil a po večerech zpíval. K loňskému životnímu jubileu si ještě nadělil nové album s coververzemi písní, které měl rád. Dnes Bobek po dlouhé nemoci ve věku 76 let zemřel.

Bobek zápolil s chatrným zdravím už několik let, ale vždy se dokázal postavit na nohy. "Měl za sebou dramatické okamžiky," řekla serveru Lidovky.cz zpěvákova dcera Klára Mixová.

Na konci září odvezli Bobka do pražské Nemocnice Pod Petřínem, tentokrát kvůli ploténkám. K tomu se přidala zlomená noha v krčku. Přesto se zdálo, že i další operaci slavný zpěvák zvládne. "V nemocnici se k němu chovali velice hezky. Přede dvěma dny si mohl i malinko cucnout oblíbeného vína," popsala jeho dcera.

Bobek nakonec podlehl pooperační komplikacím. "Bylo to mezi nebem a zemí. Strašně se snažil," řekla Klára Mixová.

Mezi Bobkovy největší hity patřily písně Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, Lásko, mně ubývá sil, Můj rodný dům, Veď mě dál, cesto má či Pojď stoupat jak dým.

Přestože před osmi lety strávil dva týdny v umělém spánku a po vážné nemoci téměř přišel o hlas, částečně se vrátil na pódia a loni v květnu vydal nové album s názvem Kruhy. V roce 1980 mu byla udělena Zlatá porta za zásluhy o rozvoj country.

"Protože jsme byli oba trochu praštění anglo-americkou muzikou, tak jsme si už v první polovině 60. let vyměňovali hitparády a konzultovali spolu informace, které jsme poslouchali na rádiu Luxembourg. To bylo v době, kdy Pavel zpíval jen v angličtině písně rokenrolových velikánů, především Buddyho Hollyho. Rozhodující bylo, když se v Semaforu potkal s Jiřím Grossmannem, který ho 'přesvědčil', aby začal zpívat česky," komentoval úmrtí svého kamaráda hudební publicista Miloš Skalka.

'Byl to pohodovej kámoš'

Teprve tam se ukázala pravá síla Pavla Bobka, který podle něj nebyl žádný krasopěvec, jeho projev nebyl technicky brilantní. "Šlo spíše o to, co v těch písničkách sděluje. A protože se vedle Grossmanna potkal i s dalšími výjimečnými textaři, ať už to byli Michael Janík, Vladimír Poštulka či Pavel Vrba, dbal na to, aby český text maximálně korespondoval s původním obsahem. To se mu podařilo vrchovatě," dodal Skalka.

"Byl to pohodovej kámoš, bezvadnej kolega a legenda české populární hudby. Moc mě to mrzí, protože jsem ho měla opravdu ráda. Bude to velká ztráta pro nás pro všechny z oblasti umění a samozřejmě pro jeho fanoušky a milovníky jeho písniček," řekla zpěvačka Helena Vondráčková. Ve společném duetu nikdy nevystupovali, nicméně se často potkávali na koncertech a při dalších příležitostech.

Zpěvačka Marie Rottrová se s Bobkem seznámila, když jej kdysi pozvala do pořadu Divadélko pod věží. "Poznala jsem Pavla, jaký je charakterní a báječný člověk. Potom se mnou jezdil jako host mých koncertů. Jezdili jsme spolu autem a strašně moc jsme si povídali. Rozuměli jsme si jak politicky, tak po stránce muziky. Oba jsme milovali americkou hudbu; on country, já spíše soul a jazz," řekla Rottrová, která s Bobkem zpívala známý duet S tím bláznem si nic nezačínej.

"Pavla Bobka jsem měl rád a dokonce tak, že jsem souhlasil, aby zpíval Severní vítr. Jenže Pavel to tenkrát nechtěl, protože byl v období anglosaském. Pak jsem ho potkal a on říká: 'Čověče, ten Severní vítr to je pěkná písnička...," vzpomínal skladatel Jaroslav Uhlíř.

Pavel Bobek

  • Pavel Bobek byl vystudovaným architektem a začátkem 60. let hostoval v řadě bigbeatových skupin.
  • V letech 1963 až 1965 byl zpěvákem skupiny Olympic a od roku 1966 vystupoval s Country Beatem Jiřího Brabce.
  • O rok později se stal stálým členem divadla Semafor, kde působil 23 let.
  • První singl mu vyšel v roce 1964, premiérové album s názvem Veď mě dál, cesto má o 11 let později.

Život rozdělený na dvacítky

Nestor české country říkával, že má prý život rozdělený na dvacítky: "Prvních 20 let jsem byl hodný syn a dobrý student. Pak jsem se po hlavě vrhl do světa rokenrolu, zažil jsem léta zhýralství a užíval si plně života. A po čtyřicítce jsem se šťastně oženil."

Mlíko - na rakev víko
První singl Bobkovi vyšel už v roce 1964 a o 11 let později první deska s názvem Veď mě dál, cesto má. Začátkem šedesátých let pak hostoval s řadou bigbeatových skupin, patřil i ke hvězdám první éry Olympiku, než na dlouhou řadu let zakotvil v Semaforu, ve skupině Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka, kde proslul svým výrokem: "Mlíko - na rakev víko."

V Semaforu se podle něj sešla veselá společnost, která nevynechala příležitost udělat večírek nebo divoký výlet. "Dodnes říkám, že dobře prohýřená noc s dobrou společností člověku víc dá, než bere. V práci jsem měl v té době naštěstí hodné šéfy," vzpomínal Bobek, který absolvoval fakultu architektury a pozemního stavitelství.

Rýsovali jsme prasečince
Čtyři roky po škole projektoval s Mirkem Černým a Petrem Nárožným zemědělské stavby: "Rýsovali jsme prasečince, kravíny, silážní věže." Architektuře by asi zůstal věrný, kdyby ho kamarádky nepřihlásily do soutěže Hledáme nové talenty. Vystoupil a měl úspěch. Bobek přitom dlouho o profesionální dráze zpěváka vůbec nepřemýšlel.

Hudba ale měla v jeho rodině své místo. Muzikantskou i stavitelskou tradici založil již jeho dědeček Josef, který byl venkovský zedník a kapelník. Zpěvákův otec Václav byl stavební inženýr a také skvělý pianista a kapelník. Maminka Božena zpívala ve sboru.

Vášnivý čtenář Jamese Bonda
Dlouho Bobek zpíval výhradně anglicky, než ho Jiří Grossmann v Semaforu přesvědčil, že se tytéž písničky dají otextovat i česky, a zaujmou tak mnohem víc posluchačů. "Zpívat česky však bylo podle soudruhů větší ideologickou diverzí, protože tomu ti lidé rozuměli," vysvětlil vášnivý čtenář Jamese Bonda, milovník letadel a vín.

Název alba z roku 2005 Muž, který nikdy nebyl IN prý vyjadřoval to, co si Bobek o sobě myslel, ač svou tvorbou dokazoval opak. Interpret takřka zlidovělých songů jako je Má dívka "N", Lásko, mně ubývá sil, Nedělní ráno, Můj rodný dům, Veď mě dál, cesto má či Oh, Ruby, vydal v roce 2011 album coververzí Johnyho Cashe s názvem Víc nehledám.

Kandidoval do Senátu
Po převratu se Bobek pokusil o vstup do politiky: "Když přišel převrat, naivně jsem si řekl, že nastal čas dělat - jak říká pan prezident - něco smysluplného." Kandidoval do Senátu ve volebním obvodě Svitavy, ale neuspěl.

Před osmi lety zpěvák bojoval o život, překonal velmi vážnou chorobu a dva týdny strávil v umělém spánku. Letos byl Bobek (narozený 16. září 1937 v Praze) na cenách Akademie populární hudby Anděl uveden do Síně slávy. Je rovněž držitelem Zlaté porty (1980) za zásluhy a rozvoj country music.

mprMartin Prachař, ČTK
  • 53Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz