21. května 2016 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Pavel Miloš si namísto
vozíku vybral návrat pod ligové koše

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Pavel Miloš - koláž LN. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Miloš - koláž LN. | foto: Šimon , Lidové noviny
Zhroutil se mu svět, ale jen na chvíli. Famózního střelce basketbalových trojek, nejlepšího v historii samostatné české ligy, chtěla zastavit zákeřná choroba. S nevyléčitelnou roztroušenou sklerózou se ale Pavel Miloš pustil do války a díky nesmírnému odhodlání a vůli si drží nemoc od těla.

Ba co víc, po devíti měsících se dvoumetrový dlouhán dokázal do ligy v roce 2011 vrátit.

Byl to šok, a nejen pro něho, hvězdu basketbalových Pardubic a celé ligy. Před šesti lety, přesněji 10. května, po měsíci hledání a zkoumání, kdy už křídelní hráč netrénoval, dokázali pardubičtí lékaři jeho problém pojmenovat: roztroušená skleróza.

„Přepadlo mě zděšení, vůbec jsem nevěděl, co ta nemoc obnáší, zda při ní může fungovat tělo, jestli vůbec budu žít. Moje nejlepší představy směřovaly k invalidnímu vozíku,“ vyprávěl v roce 2012 Pavel Miloš. Nejinak ty chvíle prožívali lidé z jeho okolí. „Už ten měsíc, kdy Pavel chodil po různých vyšetřeních, byl děsný. Ohromná nejistota, ve hře bylo několik možností – od banálních onemocnění, která se dají léčit antibiotiky, přes nezhoubný nádor až po roztroušenou sklerózu,“ vybavuje si basketbalistův kamarád René Peška, tiskový mluvčí pardubického klubu.

Když chlapům tečou slzy

„Mohla to být i amyotrofická skleróza, což je postupné ochabování svalstva a postiženému člověku při některých variantách zbývají tři až pět let života. Moderní medicína ji léčit neumí,“ pokyvuje hlavou Miloš, který předtím nikdy netušil, kolik lékařských publikací jej osud přinutí prostudovat. A když už bylo jasno? Jeho první kroky vedly do klubu.

Zdravotní sestra Alena Kuželková a Pavel Miloš se od roku 2011 těší z dcerky Elly.

Zdravotní sestra Alena Kuželková a Pavel Miloš se od roku 2011 těší z dcerky Elly.

„Zavřeli jsme se do kanceláře, a když mi to řekl, oběma nám vyhrkly slzy,“ líčí Peška. „V tu chvíli jsme o té nemoci nevěděli skoro nic. Pět minut jsme jen tak seděli, snažil jsem se říct něco povzbudivého, což mi moc nešlo, ale pak jako bych na něm viděl zárodky odhodlání. Bral jsem to podstatně hůř než on, ale věděl jsem, že Pavel vyhrál spoustu zápasů, a najednou se mi zdálo, že je připravený vyhrát i tenhle.

Já byl úplně hotovej, ale on vypadal jinak – půjdu do toho a zvládnu to.“ Roztroušená skleróza, chronické onemocnění centrálního nervového systému vyvolané poškozením obalů nervových vláken, nejčastěji propuká mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. Příznaky onemocnění závisejí na poškozeném místě, mohou se projevovat poruchou chůze, citlivosti, řeči, zraku a podobně.

Za volantem si pletl pedály

V basketbalistovi si choroba vyhlédla další oběť, on se ale vzepřel. Ve spolupráci s lékaři, samozřejmě. Ti nasadili léčbu kortikoidy. „Hlavně mě trápila slabost pravé nohy. Zprvu to vypadalo na pásový opar, protože svědění a brnění začalo v oblasti hrudníku, ale během týdne či dvou přešlo brnění do nohy. Najednou byla slabší a ne tak ovladatelná jako dřív,“ přibližuje Miloš chvíle z přelomu března a dubna 2010, kdy musel přestat s tréninkem.

Po vyřčení diagnózy se přemístil z Pardubic do Jičína ke své přítelkyni, zdravotní sestře. „Ze všeho nejhorší byla chůze, ta mi činila velký problém. Ujít nějakých sto nebo dvě stě metrů představovalo maximum, které jsem během jednoho dne zvládl. Navíc Alena bydlí ve čtvrtém patře bez výtahu – dolů to ještě nějak šlo, třeba jsem to seskákal po levé, ale nahoru už to bylo horší. Taky jsem na čas přestal používat auto, neovládal jsem nohu, která neměla cit. Jako byste řídili v lyžařské botě. Prostě jsem si pletl pedály,“ přibližuje.

Chci znovu hrát, řekl už v červnu

S daným stavem se ale nechtěl smířit a hned v červnu vyhledal fyzioterapeutku. „A dobře jsem udělal, Katka byla perfektní. Hodně mi pomohla, abych se dostal zpátky do kondice, viděl jsem, jak se všechno zlepšuje. Ne po dnech, spíš po týdnech. Chtělo to trpělivost, ale zvládli jsme to,“ pochvaluje si.

„Při téhle nemoci dochází k poruše nervových vláken. Šlo o to, aby si lidé s roztroušenou sklerózou znovu uvědomovali, v jaké poloze mají třeba nohu, což byl Pavlův případ,“ vysvětluje Kateřina Váchová. „Pavel, když si dal levou nohu přes pravou, na té pravé necítil, zda ji má na koleni nebo třeba na kotníku. Říká se tomu porušený polohocit. Tak jsme se naučili potřebné cviky, jejichž obtížnost jsme postupně zvyšovali. Když začal chodit do schodů s větší a větší grácií, měli jsme oba radost. A když začal jezdit na bruslích, byli jsme nadšeni,“ usmívá se fyzioterapeutka. Ale ještě dávno předtím, na za- čátku spolupráce, jí řekl, že se chce vrátit k basketu.

„Přiznávám, že jsem to brala s jistou rezervou, protože tahle nemoc je dost variabilní, ale on to řekl s takovým odhodláním, že mi až sebral dech. Překvapilo mě, s jakou chutí a nadšením se pak do všeho pustil, s takovým entuziasmem jsem se ještě nesetkala. Ale on tomu věřil a dokázal to v neuvěřitelně krátké době, všechna čest,“ má jasno Váchová.

Andělů strážných se však nad ním vznášelo víc – odchovanec kralupského basketbalu si třeba pochvaluje přístup pardubického klubu. „Měl jsem smlouvu ještě na další sezonu, až do léta 2011, a v klubu řekli, že ji dodrží. A pro případ, že by se mi návrat nepodařil, mi nabídli trénování mládeže. To bylo prima,“ těšilo i v roce 2012 Miloše.

Vraťme se ještě do roku 2010. Od začátku září jeho léčení pokračovalo na pardubické neurologické klinice krapet jiným způsobem – základní léčbu kortikoidy, která proběhla úspěšně, vystřídaly injekce. „Od začátku bylo patrné, že pan Miloš chce s nemocí bojovat, že pro zlepšení svého stavu bude dělat maximum. To je základ dobré spolupráce a velmi dobré znamení pro každého lékaře,“ chválí pacienta jeho ošetřující lékařka Alena Novotná, vedoucí MS centra neurologické kliniky.

Lepší než čekat na důchod

Věděla i o basketbalistově touze vrátit se na ligové palubovky. „A podporovala jsem ho v tom, k podobným návratům k původní profesi podporujeme všechny pacienty. Je to mnohem lepší, než když se někdo smíří s čekáním na důchod. On hrál basket delší dobu, má ho rád, mohlo mu to jen pomoci. Důležité je, jak se pacient k nemoci postaví, a pan Miloš byl od začátku velice pozitivní. Dobře ví, že ta nemoc je nevyléčitelná, ale také ví, že injekcemi jsme schopni ji pozastavit. Svádí s ní rovnocenný boj, kontrolní nálezy nevykazují žádné další aktivity nemoci, jeho stav je dobrý,“ říká lékařka.

Někdy uprostřed léta roku 2010 to Pavel Miloš řekl nahlas: Chci se vrátit k zápasům hned po Novém roce. „Někomu to možná přišlo jako troufalost, ale já byl přesvědčený, že mi to vyjde. Basket pro mě byl ohromnou motivací.“ S přítelkyní Alenou toužili po dítěti a jejich hlavami kroužily otazníky. Jde to s takovou nemocí? „Přišli s tím za mnou, probírali jsme to,“ přibližuje doktorka Novotná. „Moje stanovisko bylo jasné – už nežijeme jako před lety, kdy se v podobných případech těhotenství zakazovalo. Tady žádný problém nebyl a i dnes mě těší, že se partnerům narodila dcerka, která se má k světu,“ dodává.

Vítězství i inspirace

Od onoho podzimu 2010 si Pavel Miloš píchal injekci třikrát týdně, jednou za tři měsíce docházel na kontroly do zmíněného MS centra. Ještě v prosinci začal s lehkým tréninkem a po Novém roce začal trénovat naplno. Když pak v půli loňského ledna nastoupil v dresu Pardubic k ligovému utkání proti USK Praha, dočkal se nadšeného potlesku diváků. „Měl jsem z toho skvělý pocit,“ přiznává. „Byl to jeden z nejsilnějších zážitků, jaké jsem s basketbalem zažil. Pavel prokázal neuvěřitelnou vůli, stal se basketbalovou ikonou a taky inspirací pro všechny lidi s touhle nemocí,“ má jasno Milošův někdejší spoluhráč z Pardubic a reprezentace Jiří Černošek. Další sezonu strávil Pavel Miloš ve Svitavách, kterým v roli kapitána týmu pomohl k historickému postupu do předkola play off a k devátému místu. Navíc si upevnil svoji pozici suverénního krále trojkařů samostatné české ligy. Ale přesto – jak se žije při vědomí, že jeho nemoc je nevyléčitelná?

„Někdy to není lehké, ale optimismus mi dodává vědomí, že průběh nemoci lze injekcemi
korigovat. Když to přeženu, tak i zastavit. A stejně důležité pro mě je, že jsem ukázal cestu ostatním podobně nemocným lidem. Kdyby můj příklad inspiroval jediného z nich, bylo by to další vítězství,“ pokýve hlavou.

V roce 2013 ukončil Pavel Miloš kariéru, ale u basketbalu zůstal, stal se trenérem mládeže v USK Praha.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz