31. ledna 2016 8:30 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Zátopkův zapomenutý
předchůdce Hekš zemřel v Osvětimi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Oskar Hekš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Oskar Hekš. | foto: Archiv LN
PRAHA Druhá světová válka vzala Československu mnoho významných osobností a smrt nebyla milosrdná ani k předním sportovcům. Jednou z mnoha obětí byl vytrvalec Oskar Hekš, který v roce 1932 na olympijských hrách v Los Angeles skončil osmý v maratonu. Život atleta židovského původu, jenž se později projevil i jako bojovník proti fašismu, vyhasl v plynové komoře v Osvětimi. Bylo mu necelých 36 let.

Návrat to byl triumfální. Už v Roudnici nad Labem museli úspěšní sportovci vystoupit z vlaku a zbytek cesty do Prahy absolvovali na otevřené korbě nákladního auta. Největší slávu sklízel olympijský vítěz ve vzpírání Jaroslav Skobla, stejně jako další medailisté – stříbrný vzpěrač Václav Pěnička, stříbrný zápasník Josef Urban a bronzový koulař František Douda.

Svůj díl slávy si užili i ostatní ze sedmičlenné výpravy. Zápasník Jindřich Maudr, jenž obsadil čtvrté místo, a vytrvalec Oskar Hekš, s jehož osmou příčkou v tehdy nejlepším československém čase 2:41:35 nikdo nepočítal. Bez předního umístění tak zůstal jen sprinter Andrej Engel, který se neprobil z meziběhu.

Bylo 1. září 1932, olympionici se vrátili z her v Los Angeles a sportovně založená veřejnost o ničem jiném nemluvila.

Nejpříjemnější překvapení

Však také byla na přivítání československých reprezentantů patřičně připravena. Národní listy 9. srpna, kdy X. olympijské hry pro lehké a těžké atlety skončily a zájem se soustředil na plavce, plachtění, rohování a šerm, napsaly: „Nejpříjemnějším překvapením byl pro Čechoslováky závěr. Hekš doběhl v marathonu, jehož dějiny her budou často vzpomínat pro vzrušující finish a boj čtyř prvních na stadiu, jako osmý a předstihl všechny naděje.“

Dvojnásobný mistr ČSR v maratónském běhu Oskar Hekš.

Zvláštní pozornost list na jiném místě věnoval závěru maratonu. „Boj o další místa byl stejně dramatický. Náš Hekš začal odstavovati světovou konkurenci. Neoslňoval na trati, nedával se ničím přivésti z rovnováhy. Ale v poslední fázi závodu dal si i tady, k údivu diváků, v nejtěžší konkurenci finish jako doma.“

Po závodě však Hekš vyprávěl, že mohl skončit do bodovaného šestého místa, nebýt žaludečních potíží, které si způsobil nevhodným občerstvením, a také bojácné taktiky. „Před startem jsem myslel, že skončím kolem patnáctého místa. Asi jsem si měl víc věřit,“ citoval jej publicista Jiří Šmiták v knize Hrdinové maratonu.

„Hekšův čas 2:41:35 byl na tu dobu velmi dobrý, vždyť v Los Angeles se běželo ve velkém vedru. Navíc je hlavní výsledek a ten je skvělý,“ připomněl současný propagátor běhání Miloš Škorpil. Osmé místo českého maratonce pod pěti kruhy už nikdo kromě Emila Zátopka (vítěz v Helsinkách 1952, šestý v Melbourne 1956) nepřekonal.

„Oskar Hekš byl nejvýraznějším předchůdcem našeho nejslavnějšího atleta. Nezapomeňte, že příprava tehdy nebyla probádaná jako dnes; Hekš šel vlastní cestou, aby dosáhl výjimečnosti, a uspěl,“ má jasno Škorpil.

Podobně přemítal i Jan Liška, trenérský bard, jehož svěřenec Jozef Plachý na olympijských hrách v Mexiku 1968 překvapil pátým místem na osmistovce.

„V Hekšově éře si vytrvalci maximálně mohli měřit tepovou frekvenci, nic víc, vědecké pojetí přípravy přišlo později. Intervalový trénink, který zavedl až Emil Zátopek, nikdo ve světě neznal. O to větší hodnotu má Hekšovo umístění z Los Angeles. Chystal se v ryze amatérských podmínkách, navíc neměl trenéra. To tehdy nebylo považováno za nutnost.“

O úspěšnosti československé výpravy již řeč byla, Národní listy se jí ale věnovaly rovněž.

„Srovnáme-li výsledky 87členné německé výpravy a výsledky našich sedmi borců, jsme překvapeni. Žádná výprava se tak nevyplatila jako ta československá, poslaná za moře za peníze sháněné na všech stranách s dojemnou obětavostí. Šlo to bez státu, po němž jiní natahovali ruce, ale přece pro stát! A nikdo z našich sedmi nezklamal, všichni bojovali nad své síly. Radujeme se s nimi a jsme vděčni za zářný příklad, který všem následovníkům stanovili,“ uzavřel list.

Skoblovi pomohli strážníci

Před maratonem, který běžel 7. srpna, absolvoval Hekš v Los Angeles 3. srpna závod na 10 000 metrů. „V horku skončil patnáctý. Jeho čas již nebyl měřen,“ přiblížila Národní politika.

Kdo byl Oskar Hekš? Jako by byl pro nejdelší trať předurčen. Narodil se totiž ve středočeských Rožďalovicích 10. dubna 1908, na den přesně dvanáct let po maratonu na první novodobé olympiádě v Aténách.

Atletice se začal věnovat po přistěhování rodiny do Prahy. Zprvu běhal ve skautu a ve dvaceti se stal členem Pedestrian klubu Vinohrady. A hned se mu splnil klukovský sen. Ve svém prvním maratonu v Praze skončil pátý a ve stejném roce v mezinárodní konkurenci v Košicích desátý. O rok později už ovládl mistrovství republiky časem 2:48:31. Nezvykle brzy, v jedenadvaceti.

V září 1930 poprvé závodil v zahraničí a ve Vídni doběhl na druhém místě, týden nato získal svůj druhý titul mistra republiky (2:53:02). V témže roce přestoupil do Židovského SK Hagibor (hebrejský výraz pro hrdinu).

Však také jeho cestu do Los Angeles, podobně jako v případě sprintera Andreje Engela, hradily židovské obce, zatímco třeba na vzpěrače Jaroslava Skoblu, který byl v té době členem policejního klubu Stráž Praha, vybrali potřebný obnos pražští strážníci.

Jak hovoří dobové zprávy, drobný štíhlý mladík, jehož profese zůstává zahalena tajemstvím (soudí se, že pracoval jako úředník), musel být velmi odolný. Jedním z jeho vítězství byl i triumf v silničním běhu Rožmitál–Březnice na 10 kilometrů v roce 1935.

„Závod běžel se za krajně nepříznivého počasí, ve sněhové vánici a silném větru, čímž se stalo, že ke startu přišli jen ti nejvytrvalejší. Hekš při svém vítězství překonal i přes nepřízeň počasí traťový rekord o 14 vt.,“ informovaly 28. října Národní listy.

Tehdy Hekš vytvořil nový domácí rekord v hodinovce výkonem 17 501 metrů a 51 centimetrů, který vydržel plných sedm let.

Atleta, jenž letech 1936–1938 závodil za Spartu, však trápilo něco jiného. Blížila se olympiáda v Berlíně a vytrvalec se angažoval proti konání her v nacistickém Německu – společně se sochařem Jakubem Obrovským se postavili do čela Výboru pro přeložení Her XI. olympiády.

Hekš protestující

Německý antisemitismus už dávno vešel ve známost a antifašisté v řadě zemí usilovali, aby se v létě roku 1936 uskutečnily v Barceloně Lidové hry, kde by vládl opravdový olympijský duch. K tomu kvůli občanské válce ve Španělsku nedošlo a Hekš se pak na protest proti hrám v Berlíně zúčastnil Lidových her v Praze na Strahově. Tam v den startu olympijského maratonu v Berlíně vyhrál závod na 15 000 metrů.

DALŠÍ POHNUTÉ OSUDY:

Vycítil, jaké nebezpečí z Německa hrozí, a následující události mu daly za pravdu.

V říjnu 1941 padlo u říšského protektora Heydricha rozhodnutí, že z terezínské pevnosti bude v rámci „konečného řešení židovské otázky“ vybudováno židovské ghetto. Mezi 342 muži, kteří byli pro práci určeni, byl i úspěšný maratonec Oskar Hekš – Žid, a navíc jeden z těch, kteří pozvedli hlas proti hrám v Berlíně. Šlo o tzv. Aufbaukommando, jež mělo připravit kasárny na příjezd hromadných transportů. Jeho členové se stali prvními vězni a byli po určitou dobu chráněni před zařazením do transportu do vyhlazovacích táborů na východě.

Ale jen po určitou dobu.

Z Terezína byl 6. září 1943 převezen do Osvětimi-Březinky, kde jej v noci z 8. na 9. března roku 1944 poslali do plynové komory.

Z jeho transportu do Osvětimi, v němž bylo 5007 lidí, jich přežilo osmatřicet.

  • 1Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.