18. února 2016 6:22 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Genetika a výchova? Vliv mají tak padesát na padesát, říká spisovatelka Baňková

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Markéta Baňková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Markéta Baňková | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Výtvarnice, ilustrátorka, spisovatelka a v neposlední řadě také popularizátorka vědy. Markéta Baňková před nedávnem vydala svou druhou knihu, kterou nazvala Maličkost. „Hrdina Maličkosti Tomáš vyrůstal jako adoptované dítě. Našel své biologické příbuzné a zkouší s nimi navazovat vztah. Přeje si skrze ně víc poznat sebe sama. Jako student genetiky však připisuje své biologické minulosti přehnaný význam. To se pak mění v obsesi,“ prozrazuje v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Hrdina knihy řeší především to, proč je jaký je. Proč takoví jsme? Našla jste odpověď při psaní knihy?
Hrdina Maličkosti Tomáš vyrůstal jako adoptované dítě. Našel své biologické příbuzné a zkouší s nimi navazovat vztah. Přeje si skrze ně víc poznat sebe sama. Jako student genetiky však připisuje své biologické minulosti přehnaný význam. To se pak mění v obsesi, neprozradím jakou. Díky téhle posedlosti v kombinaci s nadáním pro genetiku vytvoří něco, co hodně ovlivní život Pražanů. Jeho výtvor se pak vymkne z kontroly, rozšiřuje po Čechách až na Moravu... a to stačí. Je to i úvaha o tom, co se může v blízké budoucnosti opravdu stát. Já jsem se při práci na knize musela hodně učit, jak funguje naše tělo a naše mysl. Ale ještě víc se mi otevřel pohled do neznáma, kde všude dál by šlo tuhle odpověď hledat. Ale to, co jsem se naučila, se mi teď vrací jako odměna.

Lidovky.cz: Záleží podle vás více na výchově, či genetice?
Nevím, nejsem genetik. Diskutují o tom ale postavy mé knihy, student biologie Tomáš a jeho strýc, lékař. U nich se dozvíte víc. Já bych si přála, aby záleželo víc na okolí, pro větší pocit svobody. Ale když jsem se o genetice učila pro účel psaní knihy, musela jsem se smiřovat se zjištěním, že hraje roli ne nepřekonatelnou, ale významnější než bych chtěla. Padesát na padesát procent snad, i když názory se různí. Jde se na to dívat i pozitivně. Když víme, co nám genetické sudičky nadělily, můžeme se podle toho zařídit. Třeba se snažit nepromarnit svůj talent, pokud jej člověk má. Nebo si naopak dát větší pozor třeba na rodinné sklony k alkoholismu. Viděla jsem dokumentární film o jakémsi africkém kočovném kmenu. Lidi tohoto kmene mají gen, který se mnohem častěji vyskytuje u agresívních násilníků a vrahů. Přesto jsou mírumilovní, vůbec u nich neexistuje kriminalita. Vědci, kteří jejich chování zkoumali, si to vysvětlují takhle: příslušníci kmene vědí, že v těžkých podmínkách závisí jeden na druhém. Kdo je kvůli sobeckému nebo jinak nepřijatelnému chování z kmene vyloučen, sám v poušti nepřežije. To dokazuje, že i když je kriminalita v naší krvi, jde ji minimalizovat za dobře nastavených, i když pro nás neobvykle represivních podmínek.

Markéta Baňková

Markéta Baňková se narodila a žije v Praze. Absolvovala Akademii výtvarných umění. Zabývala se grafikou, kresbou, fotografií a net artem (New York City Map). Její kniha Straka v říši entropie získala ocenění Objev roku Magnesia Litera. Obě knihy doplňují autorčiny ilustrace.

Lidovky.cz: Třeba sobecký gen? I touto teorií se v knize zabýváte. Mohla byste laicky popsat, o co vlastně jde?
Sobecký gen je teorie, kterou zpopularizoval anglický biolog a Richard Dawkins. Říká zhruba, že evoluce je poháněna “zájmy” našich genů, kteří se snaží dostat do nových těl na úkor genů ostatních. Takhle ovlivňují naše vlastnosti, protože geny, které se do nových těl nedostaly, jednoduše vymřely a vlastnosti, které kódovaly, už zdědit nemůžeme. A proto se nejlépe množily geny, které ovlivňovaly úspěšnost svého nositele, ale úspěch ve smyslu reprodukce, ne úspěch jedince jako takového.

Příklad: člověk se úspěšnou kariérou, který má málo potomků nebo žádné, je v porovnání s tím, kdo má potomků hodně, vlastně neúspěšný. Což je mimochodem případ naší vymírající Evropy. Ale nestačí mít jen hodně dětí, ale děti s vlastnostmi, které jim umožní se lépe množit i v dalších generacích. Háček je v tom, že naše podmínky se v historii mění a proto geny prosperující v minulosti už nemusí být výhrou v současnosti.

Lidovky.cz: Studovala jste biologii a genetiku, ale také výtvarné umění. Je něco, co tyto dva obory spojuje?
Studovala jsem výtvarné umění na pražské AVU, věda mě zajímala jako laika a učila jsem se ji sama. Připadá mi, že tyto obory toho příliš společného nemají. Výtvarní umělci mají jiný způsob uvažování a asi i jiné hodnoty než pragmatičtí vědci. Napadá mě snad jen realismus, třeba anatomie člověka. Pokud chce malíř namalovat třeba realistický akt, nezbývá mu než se podřídit přírodě, pokorně ji zkoumat a naučit se jak všechny ty kostičky a svaly fungují, dostat do oka poměry mezi nimi. Pak musí zapomenout na své tvůrčí ego a přijmout přírodu podobně jako ji přijímají - nebo alespoň by měli - vědci. Někdy se to malíři snaží ošálit, ale jde to snadno poznat.

Markéta Baňková
Markéta Baňková

Lidovky.cz: Ilustrace ke knihám jste si dělala sama. Považujete se spíše za spisovatelku a nebo výtvarnici?
Snažím se dělat co mě baví a co bude i užitečné. Jakou to bude mít formu mi už nepřipadá tak podstatné. Každá forma ale vyžaduje cvik. Co mi půjde líp, to asi spíš budu používat. Jak se přitom pojmenuji, už tolik neřeším. Ale teď trochu přeháním, přiznám se, že když vyšla Straka, šla jsem do knihkupectví a byl to pěkný pocit, že mi vyšla kniha. Zase to bylo něco jiného.

Lidovky.cz: Mnozí vás už zařadili do kategorie popularizátorka vědy. Co vás na vědě fascinuje nejvíce?
Lidé potřebují kategorizovat, aby byl svět srozumitelnější. Nic proti tomu, ale věda byla pro mě hlavně prostředek, jehož pomocí se šlo víc dozvědět o světě. Stejně jako věda to příště může být třeba filozofie, umění, náboženství, ezoterika, pokud mi budou připadat pro tento účel jako použitelné a věrohodné prostředky.

Lidovky.cz: Co si myslíte o církvi a jejím přístupu k vědě?
Církev se měla modernizovat, vzít v úvahu běh dějin, pokrok ve vědě především. Tuhle jsem byla v kostele a vykládali tam vážně o Evě, co povstala z žebra Adamova. Probůh, chtělo se mi zvolat! Copak nemohli říct, že je to jen biblický symbol nebo něco takového? Církev by přitom v Čechách mohla být užitečná jako morální opora, harmonická protiváha nebo doplněk toho pragmatického vědeckého pohledu. Lidem víra chybí a proto se obracejí k šarlatánství. Navzdory všeobecnému přesvědčení mi nepřipadá, že by věda nutně musela být v náboženstvím v konfliktu. Jedno druhé stejně nemůže ani potvrdit ani vyvrátit, každé funguje na jiné vysílací frekvenci. Ale církev sama sobě škodí, pokud vykládá o vzniku života a přitom nebere v úvahu prokázaná fakta, jako je vývoj člověka evolucí.

Lidovky.cz: Kde byste chtěla žít, kdybyste si mohla vybrat?
Vida, to se mi nikdo neptal. Napadají mně různá pěkná místa... Ráda místa střídám, což už je s dětmi složitější... Někde v prostředí inspirativních přátel. Za těchto podmínek tedy kdekoliv.

Lidovky.cz: Proč se kniha jmenuje Maličkost?
To nechme čtenářům, ať zjistí sami.

  • 1Diskuse
Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.