Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Historická změna. Obama mluvil s Castrem, Kuba propustila politické vězně

USA

  19:40aktualizováno  20:01
WASHINGTON/HAVANA - Americký prezident Barack Obama telefonicky hovořil s kubánským vůdcem Raúlem Castrem o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Kuba propustila přes 50 politických vězňů.

Americký prezident Barack Obama a vůdce Kuby Raúl Castro foto: Reuters

O zcela výjimečném telefonátu informovala agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.

Kuba současně propustila pět let vězněného Američana Alana Grosse, za což USA podle zdroje agentury Reuters pustily na svobodu trojici vězněných Kubánců. Po telefonátu oznámila agentura AFP, že kubánský režim propustil 53 politických vězňů.

Raul Castro

Obama prý mluvil v úterý s Castrem více než 45 minut. Telefonát, který je prvním podobně významným rozhovorem vůdců obou zemí od roku 1961, podle AP navazuje na více než rok trvající tajná vyjednávání mezi americkými a kubánskými činiteli.

Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů. Uvedl to kubánský vůdce Raúl Castro po úterním historickém telefonátu s americkým protějškem Barackem Obamou. Rozhodnutí šéfa Bílého domu propustit vězněné Kubánce si zaslouží respekt kubánského lidu, řekl Castro.

Obama: „Ukončíme překonaný přístup.“

„Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv,“ řekl Obama v přímém televizním projevu z Bílého domu. „Izolace nezafungovala,“ podotkl. Normalizace vztahů s Kubou „ukončí překonaný přístup“ v dosavadní politice vůči ostrovnímu státu.

Obama oznámil, že svému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu dal za úkol, aby o normalizaci vztahů začal jednat s kubánskými představiteli. Přitom vyjádřil přesvědčení, že USA mohou více pomoci kubánskému lidu, když budou přímo jednat s kubánskou vládou. Pro americké občany to zároveň podle prezidenta znamená, že budou moci snadněji cestovat na Kubu. Obama hovořil i o rozšíření obchodních styků a otevření internetové komunikace.

Šéf Bílého domu uvedl, že bude jednat s Kongresem o zrušení dosavadního embarga uvaleného na Kubu před desítkami let. V obou komorách ovládaných republikány ho ovšem očekávají vážné potíže. Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů John Boehner již podotkl, že revize či normalizace vzájemných vztahů není možná bez toho, aby si kubánský lid užíval svobody. Obamův krok označil za další ze série „bezduchých ústupků“ diktátorům. VÍCE ZDE

Obama ocenil Kanadu

Obama zdůraznil, že Kuba musí podnikat ekonomické reformy a zlepšovat stav lidských práv. Připustil, že jeho rozhodnutí sblížit se s Kubou neuspokojí mnohé lidi, zejména bojovníky za demokracii. Prohlásil, že jejich postoj respektuje, ale je přesvědčen, že při prosazování demokratických principů je třeba zkusit jiný přístup.

Americký prezident ocenil kanadský příspěvek ke zlepšení americko-kubánských vztahů: Kanada podle něj sehrála významnou roli tím, že vyjednávání obou stran umožnila na své půdě.

Klíčovou roli sehrál papež

Podle jednoho z amerických představitelů citovaného agenturou AFP sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry prý letos dopisem vyzval k podobnému kroku, Vatikán navíc hostil delegace obou zemí, které tu dojednávaly podrobnosti dohody.

Papež František

Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Kuba se nyní především snaží dosáhnout zrušení americké obchodní blokády, která má zničující vliv na její bídnou ekonomickou situaci. Republikáni již vyhlásili, že sbližování vztahů s nedemokratickou zemí budou blokovat.

Kuba chce mluvit o zrušení embarga

Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů. Uvedl to dnes kubánský vůdce Raúl Castro po úterním historickém telefonátu s americkým protějškem Barackem Obamou. Rozhodnutí šéfa Bílého domu propustit vězněné Kubánce si zaslouží respekt kubánského lidu, řekl Castro.

„Navrhli jsme spolu s USA přijmout společná opatření k normalizaci vzájemných vztahů, která budou založená na principech mezinárodního práva a na Chartě OSN,“ prohlásil Castro v televizním projevu, který pronesl ve stejném čase jako Obama.

Raúl Castro promlouvá ke kubánskému lidu

Podle Castra je pro kubánskou stranu zásadní věcí vyřešení přes půlstoletí trvajícího amerického obchodního embarga, na jehož případných změnách se však oba vůdci nedohodli.

Kubánský prezident zároveň oznámil, že jeho země je připravena po Američanovi Alanu Grossovi, který opustil kubánské vězení výměnou za svobodu tří Kubánců vězněných v USA, pustit na svobodu i Kubánce odsouzeného za špionáž pro Spojené státy. Castro rovněž poděkoval papeži Františkovi, který sehrál v americko-kubánských jednáních klíčovou roli.

Historické pozadí americko - kubánských vztahů

Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po partyzánských bojích a převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Po pozemkové reformě Castro znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byla odsouzena k trestu smrti či dlouholetému žaláři řada odpůrců režimu i někteří někdejší Castrovi compaňeros.

Dva, tři Vietnamy a ideolog Che Guevara

V zahraniční politice se Castro vymezil proti USA mimo jiné s programem "dva, tři Vietnamy", který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe. K těmto krokům Kuba přistupovala díky politice, která se opírala o ideologii Che Guevary, který tvrdil, že je potřeba nepřetržitá revoluce.

První blokáda a Zátoka sviní

První hospodářskou blokádu proti Kubě zavedly Spojené státy v říjnu 1960 a v následujících letech ji zostřovaly. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou.

V dubnu 1961 se skupina kubánských emigrantů řízených americkou zpravodajskou službou CIA vylodila v Zátoce sviní na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě. Bez původně slibované letecké podpory USA však akce skončila po třech dnech; výsledkem bylo 300 mrtvých a 1200 zajatců. Akce Castrův režim posílila a vyhrotila americko-kubánské vztahy.

Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Fidela Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr.

Karibská krize

"Karibská krize" označuje dobu, kdy USA zahájily námořní blokádu Kuby na protest proti přítomnosti sovětských raket na Kubě v říjnu 1962, kdy sám Castro 24. 10. žádá Chruščova o odpálení hlavic.

Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství další citelnou ránu.

Po rozpadu Sovětského svazu

Další zpřísnění embarga přinesl v roce 1992 "Torricelliho zákon", který mimo jiné zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických podniků. V roce 1996 následovalo přitvrzení takzvaným Helms-Burtonovým zákonem, který vyvolal kritiku v řadě zemí a dostal se i na půdu Světové obchodní organizace.

Mírnou oblevu v hospodářské blokádě Kuby přinesl přelom tisíciletí. V létě 1999 přijel na pracovní návštěvu Kuby, během níž hovořil i s Fidelem Castrem, prezident obchodní komory USA Thomas Donohue - jednalo se o první návštěvu svého druhu po 40 letech. 

Zatčení Alana Grosse

Vztahy mezi Washingtonem a Havanou ale ochladly po zatčení Američana Alana Grosse na Kubě v roce 2009. To již byl u moci Fidelův mladší bratr Raúl, který Fidela vystřídal v únoru 2008. Gross byl spolupracovníkem programu na podporu budování demokracie, financovaného americkou vládní Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID). V březnu 2011 byl za pašování satelitních telefonů a počítačů odsouzen k 15 letům vězení. 

Americký prezident Barack Obama uvolnil v lednu 2011 omezení cestování na Kubu, vydávání víz a zasílání peněz kubánským rodinám z USA - údajně takto ročně na ostrov proudí kolem dvou miliard dolarů. Další zmírňující opatření se dotklo leteckých spojů.

Kuba také dlouhodobě trvá na vyškrtnutí ze seznamu zemí podporujících terorismus, kam ji USA zapsaly v roce 1982. Důvodem pro zařazení Kuby byla zejména podpora baskické separatistické skupiny ETA a kolumbijských rebelů FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie).

Kubánská ztráta

Kuba letos v červnu vyčíslila hospodářské škody způsobené její ekonomice v důsledku embarga na více než bilion amerických dolarů (více než 21 bilionů Kč).

Ke zrušení amerického hospodářského embarga vyzývá od roku 1992 každoročně i Valné shromáždění OSN. Kompletní zrušení embarga by musel schválit americký Kongres. Republikáni již dnes vyhlásili, že sbližování vztahů s touto nedemokratickou zemí budou blokovat.

Autoři: ,

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...