29. listopadu 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Povedená spolupráce architekta
a umělce existuje. V Brně

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Hlavní divadelní sál je dílem Miroslava Meleny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hlavní divadelní sál je dílem Miroslava Meleny. | foto: Filip Šlapal
Architektuře se často vytýká zahleděnost do sebe a neschopnost spolupráce s ostatními disciplínami. Pokud chce někdo vidět příkladnou spolupráci architekta a výtvarného umělce, ať navštíví rekonstruované divadlo Reduta v Brně.

Budova dnešní Reduty má za sebou pohnutou historii. Od původní taverny přes divadlo, vojenský lazaret a ubytovnu i tržnici zpátky k divadlu. Svou stopu zanechalo i několik požárů.

I zvenku zaregistrujete intenzivní červeň výmalby výtvyrného umělce Petra Kvíčaly.

Dnešní podoba divadla Reduta, jedné z budov Národního divadla Brno, vychází z návrhu architektonické kanceláře DRNH, který vznikl ve spolupráci s Miroslavem Melenou a Petrem Kvíčalou. Ti zvítězili v hojně obeslané anonymní veřejné architektonické soutěži roku 2000. To již byla Reduta sedm let uzavřena kvůli havarijnímu technickému stavu. Jejich soutěžní návrh byl následně rozpracován a bez zásadních změn realizován v letech 2002-2005, ke znovuotevření tedy došlo přesně po dvanácti (!) letech.

Ve foyer se vhodně setkává nové se starým.

Nemohu si odpustit spekulaci, jak by asi vypadal výsledek, kdyby autory rekonstrukce bývala určila dnes běžná metoda obchodního výběrového řízení na základě nejnižší ceny nabídnuté projektové dokumentace. Možná to zní úsměvně, ve skutečnosti je to alarmující: tato metoda se použila např. při problematické rekonstrukci Klementina nebo Národního muzea v Praze. Přiznávám, že už nevím, jakých dalších důkazů je třeba, abychom ji především v případě obnovy významných staveb definitivně opustili.

Vysoká řemeslná kvalita plus současná interpretace historie


Zásahy, které autoři provedli uvnitř, jsou poměrně razantní. Hlavní divadelní sál je umístěn do prostor bývalé tržnice se zachováním litinové konstrukce a světlíku, takže sál může být během zkoušek přirozeně osvětlen. Vstup do něj zvýrazňuje podsvícená podlaha i strop a rovněž krásný portál, obložený kamenem, s horním přisvětlením za mléčným sklem. Odstranění svažujícího se hlediště v tzv. Mozartově sálu (Mozart v Redutě jako jedenáctiletý vystupoval) přineslo možnost jeho multifunkčního využití. Výrazný zásah představuje přestřešení původního arkádového dvora ocelovo-skleněnou konstrukcí a jeho doplnění o dva výtahy a nezbytné technické zázemí.

Předsálí dostalo velkorysejší dimenze pomocí ocelovo-skleněného zastropení původně otevřeného arkádového dvora.

Autoři postupovali tzv. analytickou metodou rekonstrukce: vše nové je od starého důsledně odlišeno tvarově, materiálově i formálně. Jediný spojující prvek představuje vysoká kvalita řemeslného zpracování nových zásahů. A ještě něco -tři mimořádná výtvarná díla Petra Kvíčaly, která se v návrhu objevila již během soutěže. Výmalba klenby kavárny, velkorysá kresba na podlaze dvora, tvořená organickými křivkami z třešňového dřeva, lemovaná bílou mosazí a vsazená do teraca, a především rudý monochrom pokrývající stěny Mozartova sálu, jehož intenzita „prosakuje“ skrze fasádu až do exteriéru, do prostor Zelného trhu.

Červená je hlavním motivem Mozartova sálu.

Tato soudobá interpretace nedochované původní výzdoby vytváří vhodný most mezi starým a novým. Zároveň částečně odkazuje na jeden z původních významů slova reduta - maškarní ples, taneční zábava. Význam rudé masy malby je podtržen jednolitým šedým stropem, ukrývajícím vzduchotechniku, neutrálním zářivkovým přisvětlením a bílou štukovou paspartou včetně balkonu. Byl jsem velmi příjemně překvapen, že takto výrazný vstup získal podporu památkové péče. I když -je to vlastně pouhá jedna vrstva omítky, která může být v případě potřeby kdykoliv odstraněna.

Jenom divadlo? Multifunkční prostor par excellence!

Zadáním soutěže nebylo využít celý objekt jako divadlo, ale v souvislosti s jeho historií mu navrátit i dřívější společenskou a reprezentativní funkci. A zároveň umožnit využití prostor v objektu k pronájmu. Chápu kritiku těch, kterým vadí chladné vnitřní prostory (dojem způsobuje zejména barevnost a materiálové pojetí). Nicméně mám pocit, že tato kritika je z většiny dána nesprávným očekáváním a chápáním Reduty jako pouze a jedině divadla.

Divadlo Reduta v Brně

Hned po vstupu do interiéru si totiž jako v divadle rozhodně nepřipadáte. Společenské prostory mají univerzálnější charakter a mohly by být stejně tak lobby nadnárodní korporace jako galerie výtvarného umění. Osobně jsem Redutu navštívil v listopadu při příležitosti konference TEDxBrno. Vystoupení jejích účastníků probíhala v hlavním divadelním sále, ale jádro akce, to nejpodstatnější, tedy setkávání a výměna názorů, se pochopitelně odehrávalo ve foyer. A to se ukázalo jako vynikající prostor, který bez problémů dokázal vstřebat nejrůznější typy aktivit, jež se navíc často děly ve stejnou chvíli.

Interiér brněnského divadla Reduta

Zatímco probíhala umělecká představení nebo zábavné demonstrace fyzikálních pokusů, mnozí se občerstvovali, pili kávu, povídali si, procházeli se nebo si prohlíželi výstavu fotografií. Až při této příležitosti jsem mohl plně docenit kvalitu vnitřních prostor, dostatečně rozlehlých a rozmanitých na to, aby si v nich každý našel své místo. Z vyprázdněných fotografií dokumentujících architektonický zásah se mi to vždy dařilo obtížně. O jeho úspěšnosti jistě svědčí i fakt, že Reduta patří k nejvíce pronajímaným reprezentačním prostorům v Brně.


FAKTA

Autoři: Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Eduard Štěrbák, spolupráce Klára Michálková a Karel Spáčil, DRNH architektonická kancelář www.drnh.cz

Spoluautoři: Petr Kvíčala a Miroslav Melena (divadelní část)

Soutěž: 2000

Realizace: 2002-2005 (slavnostní otevření 1. října 2005)

Náklady: 355 milionů korun

Po naplnění lidmi a jejich různorodými aktivitami dojde k optickému scelení celého prostoru, čemuž velmi napomáhá jeho neutrální barevnost. Jemné rozpaky ve mně vzbuzovala pouze až příliš technicistní prosklená střecha atria. Stačí ale vyjet výtahem nad ni - a její kvalita rázem vyvstane v celé kráse. Jako byste se ocitli nad hladinou moře a opustili podmořský svět plný barevných živočichů. Na chvíli jste sami, a přitom stále ve vizuálním kontaktu s ostatními.


Adam Gebrian, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz