Analýza dvou variant umístění nového železničního nádraží v Brně stěhování nijak neovlivní. Investor přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB), kterým je Správa železniční dopravní cesty, pokračuje v původním projektu s nádražím asi 800 metrů od stávající budovy. Po zasedání Grémia k přestavbě ŽUB to dnes řekl generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Brněnská ČSSD navíc oznámila, že nebude přesunu bránit, protože zdržení by mohlo ohrozit čerpání peněz z EU.
"Výsledek jednání grémia je jednoznačný. My se řídíme usnesením vlády, která toto grémium zřídila a pokračujeme podle platného harmonogramu. Analýzou, kterou nám dalo město k dispozici, jsme se zabývali a vidíme v ní některé věci, které se dají použít k optimalizaci tohoto projektu," řekl Komárek.
Podle primátora města Brna Romana Onderky (ČSSD) jde především o otázky severního vstupu železnice do Brna, nákladního průtahu a studie proveditelnosti.
Šance odpůrců jsou téměř nulové
O takzvané přisunuté poloze nového nádraží, které by stálo asi 200 metrů od nynější budovy, grémium vůbec nejednalo. "Je třeba si říci, že o poloze nádraží rozhodlo před osmi lety tehdejší vedení města. Přisunutá poloha je věc stará asi devět měsíců, kdy si ji dala Strana zelených jako jakýsi olební cíl. Město Brno ale není hlavním investorem tohoto projektu, jím je SŽDC, zprostředkovaně pak ministerstvo dopravy," řekl Onderka.
Město Brno bude v rámci projektu přestavby ŽUB, jehož rozpočet se v průběhu čtyř let snížil z původních 30 miliard o deset miliard korun, financovat pouze výstavbu městské infrastruktury v ceně asi tří miliard korun. "To jsou věci, které se budou v jižním centru města stavět, ať už tam nádraží bude nebo nebude. Rozhodnout o poloze nádraží musí hlavní investor a ten už se rozhodl," dodal primátor.
Šance odpůrců odsunu nádraží jsou po dnešním zasedání grémia téměř nulové. Výstavbu nového nádraží v centru města prosazují pouze Strana zelených a tým Jiřího Zlatušky Brno 2006, kteří mají v pětapadesátičlenném zastupitelstvu pouze deset křesel. Odsunutou polohu naopak dlouhodobě prosazují občanští demokraté, lidovci a komunisté. Jediný, kdo se dosud otevřeně nepřihlásil k žádné variantě, jsou sociální demokraté.
