List to napsal ve svém sobotním vydání, v němž připomíná 65. výročí "brněnského pochodu smrti", tedy odsunu německy mluvícího obyvatelstva z jihomoravské metropole.
Vysídlení Němců z poválečného Československa a vyvlastnění jejich majetku umožnily takzvané Benešovy dekrety. Sudetští Němci proti těmto normám prezidenta Beneše dodnes protestují. Rakousko žádalo jejich zrušení. "Už v roce 1938, kdy Hitler Československo stále silněji ohrožoval, navrhl Beneš v jednom interním spise vzdát se části Sudet (kolem 5000 z 28.000 čtverečních kilometrů) ve prospěch Německa a současně velkou část německy mluvícího obyvatelstva (podle Benešových hrubých odhadů asi 2,2 milionu) nuceně vysídlit," napsal dnes deník Die Presse. Podle něj tak tehdejší prezident odsunem "dosáhl po letech příprav svého cíle".
Ve svém dnešním vydání Die Presse obsáhle připomíná, že brněnští Němci museli v noci na 31. května 1945 narychlo "opustit svou vlast". Do dvou hodin se museli shromáždit v centru města a s sebou si směli vzít zavazadlo maximálně 15 kilogramů. Na "brněnský pochod smrti" se pak směrem na jih do Rakouska vydalo 35.000 osob. Po cestě jich stovky zahynuly kvůli vysílení, nemocem a "špatnému zacházení". "Stovky lidí jsou zakopány do masových hrobů podél cesty (Brünnerstrasse - Brněnská) až do Vídně," uvádí Die Presse.
Dodává, že když se před nedávnem rakouský prezident Heinz Fischer zmínil o odsunu jako o "těžkém bezpráví", šéf českého Senátu Přemysl Sobotka byl prý překvapen, že přední rakouský politik ještě dnes napadá rozhodnutí mocností, které Beneš jen prosadil. "Nótou z 3. července žádala česká vláda spojence o zařazení odsunového programu na pořad jednání v Postupimi. To už byl ale 'divoký odsun' dávno proveden," uvedl deník.
Konference představitelů spojeneckých mocností se v Postupimi konala od dubna do srpna 1945. Spojenci sice požadavek Benešovi schválili, ale "o zabavení majetku a vytváření koncentračních táborů a táborů nucených prací nebyla v postupimském Cecilienhofu řeč", píše Die Presse. Uvádí, že Beneš na záměru odsunu pracoval už v exilu. "Bude nutné..., aby se zvlášť nekompromisně úplně zlikvidovali Němci v českých zemích a Maďaři na Slovensku," řekl podle deníku Beneš po svém návratu z londýnského exilu 16. května 1945 v projevu na Staroměstském náměstí. Základ pro takzvané Benešovy dekrety dal Košický vládní program ze začátku dubna 1945, tedy ještě před Postupimskou konferencí, dodává list.
"V Praze, Brně a jinde v členském státu EU Česku by se na tuto ničemnost (odsun) rádo 'zapomnělo', kdyby tu nebyli Rakušané, kteří se s tímto zločinem nevyrovnávají," uvedl deník. Zatímco oficiální místa podle něj "ke zločinům dál mlčí", mladá generace už "uvažuje evropsky".
