21. října 2013 13:06, aktualizováno  15:31 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Případ Katyně zůstává uzavřený,
Štrasburk zklamal naděje pozůstalých

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Masakr v Katyni. V roce 1940 povraždila sovětská tajná služba NKVD přes 20 tisíc zajatých Poláků. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Masakr v Katyni. V roce 1940 povraždila sovětská tajná služba NKVD přes 20 tisíc zajatých Poláků. | foto: Reprofoto
ŠTRASBURK Masakr v Katyni, při němž sovětská tajná služba postřílela tisíce zajatých polských důstojníků, patří mezi nejtemnější kapitoly druhé světové války. Celou pravdu o něm se nedozvíme ani dnes - Evropský soud pro lidská práva v pondělí nevyhověl požadavku rodin obětí na odtajnění kompletní dokumentace. Konstatoval pouze, že Moskva při vyšetřování případu pochybila.

Evropský soud pro lidská práva v pondělí pouze potvrdil své dřívější stanovisko, že Rusko pochybilo v několika bodech vyšetřování katyňského masakru a následných procesech s pozůstalými obětí. Zlomový verdikt, tedy že by se jeden z klíčových momentů jitřících polsko-ruské vztahy i desetiletí poté, otevřel na půdě evropské justice, nepadl.

Podrobnosti o akci, při níž v roce 1940 v katyňském lese a na dalších místech sovětská tajná policie NKVD povraždila na 22 tisíc zajatých polských důstojníků, duchovních a intelektuálů, zůstávaly po desetiletí ukryté v archivech.

Katyňským masakrem se sice v letech 1990 až 2004 zabývali ruští vyšetřovatelé, výsledky jejich práce však nikdy nebyly oficiálně zveřejněny. Vyšetřování bylo zastaveno v roce 2004 a 36 z celkových 183 složek bylo klasifikováno jako "přísně tajných". Stejného označení se dostalo i samotnému příkazu k ukončení šetření.

VÍCE ZDE:

Pozůstatky obětí katyňského masakru

Patnáct příbuzných obětí požadovalo, aby jim bylo umožněno nahlédnout do spisů vztahujících se k jejich blízkým a taktéž do příkazu k zastavení vyšetřování, avšak jejich žádosti ruská justice opakovaně zamítla. Obrátili se proto ve Štrasburku na Evropský soud pro lidská práva a stěžovali si, že Rusko události dostatečně nevyšetřilo a nevyjasnilo a neumožnilo jim nahlédnout do příslušných dokumentů.

O vině za masakr soud nejednal

Soud sice uznal, že v těchto ohledech Rusko pochybilo, otázkou viny za masakr jako takový se však nezabýval. Soudci opět dospěli k tomu, že nejsou kompetentní se touto problematikou zabývat, neboť v době hromadné popravy polských důstojníků a tisíců dalších Poláků ještě nebylo Rusko coby nástupnický stát Sovětského svazu signatářem evropské úmluvy o ochraně lidských práv. K té se připojilo teprve v roce 1998.

Jakkoli ruští vyšetřovatelé na případu pracovali i poté, co úmluva vstoupila v platnost, podle soudu byla zásadní šetření učiněna ještě počátkem 90. let a v novém mileniu vyšetřování bylo čistě jen formální záležitostí, než bylo roku 2004 definitivně ukončeno.

Masakr v Katyni. V roce 1940 povraždila sovětská tajná služba NKVD přes 20 tisíc zajatých Poláků.

Rusko tedy podle Evropského soudu pro lidská práva pochybilo, když pozůstalým odmítlo vysvětlit příčiny ukončení vyšetřování s pouhým odkazem na utajení tohoto dokumentu bez řádného vysvětlení, proč tomu tak je. Odpovědi se nedostalo od ani samotnému soudu. Moskva i nadále argumentuje tím, že by zveřejnění těchto spisů mohlo ohrozit ruskou národní bezpečnost.

Cesta je uzavřená

 Verdikt vynesený v pondělí ve Štrasburku tak zavřel cestu ke znovuotevření víc než 70 let starých událostí na půdě novodobé evropské justice. Na Evropský soud pro lidská práva se tak do budoucna nebudou moci obracet příbuzní obětí a žádat po Rusku kompenzace, jak by tomu bylo v případě, že by se soud rozhodl opačně.

Památník obětem masakru v Katyni.

Moskva podíl na smrti tisíců Poláků až do počátku 90. let tvrdošíjně odmítala a svalovala vinu na nacistické Německo. Teprve v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov připustil, že za masakrem stál Kreml a katyňskou tragédii označil "za jeden z nejtěžších zločinu stalinismu". O dva roky později se pak jeho následovník Boris Jelcin za masakr omluvil a předal tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walęsovi některé k němu se vztahující dokumenty.

Složku, kterou kdysi předal Jelzin Polákům, nechal před třemi lety tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnit na webových stránkách ruského státního archivu. Byl to však jen zlomek informací, kterými Rusko disponuje. Příbuzným obětí se tak dosud nedostalo řádného přístupu ke všem dokumentům mapujícím osudné události roku 1940 a za masakr 22 tisíc lidí nebyl nikdo potrestán.

Ivana Milenkovičová,, ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz