Vědecké radě ústavu vadí necitlivé zásahy k plánovanému vytvoření nadstandardně vybavené soukromé rezidence, rozsah zásahů do podloží kulturní památky či chystané zrušení původního bytu někdejší první dámy Hany Benešové s památkově chráněnými prvky.
Připomínky měl i Klub za starou Prahu, více čtěte zde |
Generální ředitelka NPÚ se ale názorem rady řídit nemusí. Architekt Marek Tichý, který se podílí na tvorbě plánů, řekl, že projekt se bude ještě měnit: "Podoba projektu se postupně vyvíjí a mění již od doby jeho vzniku a bude se vyvíjet a měnit po celou dobu jeho realizace".
Historický dům U Drahomířina sloupu koupil podnikatel Zdeněk Bakala, jehož nadace také sponzoruje současnou činnost Havlovy knihovny. Závěry vědecké rady budou sloužit jako podklad pro vyjádření památkářů z NPÚ. A pak i pro verdikt z pražského magistrátu, který bude závazný.
Zastřešení a podsklepení prošlo
Záměr vystavět knihovnu se radě obecně líbí. Doporučuje mimo jiné, aby v projektu byly zmenšeny prostory rezidence ve prospěch prioritního provozu knihovny. Rada připustila také dílčí podsklepení části nádvoří při respektování stávajících konstrukcí a zastřešení nádvoří pro vznik společenského prostoru. "Vědecká rada připustila zastřešení nádvoří a současně jeho podsklepení, což považujeme za malé vítězství. Na druhou stranu tam vidíme rozpor mezi požadavkem zachovat byt Hany Benešové a současně doporučením omezit funkci budovy pouze na nebytové využití, což je navíc v rozporu s platným územním plánem," konstatoval Tichý.
Rada památkářů uvedla, že současné plány investora předpokládají "necitlivé zásahy do organismu památky, navíc ohrožující i její okolí". Nesouhlasí ani s rozsahem zásahů do podloží památky pod jižním křídlem a rozsahem rozšíření suterénu pod nádvořím: "Je nepřípustný z hlediska uchování památkových hodnot a ohrožení vodního režimu v širším okolí".
KNIHOVNA VÁCLAVA HAVLAKnihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, nyní sídlí v Kateřinské ulici v Praze 2. V budoucnu je v plánu přestěhování do zrekonstruovaného paláce z konce 16. století. Projekt připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Knihovna by měla v domě zabírat asi třetinu plochy, v další části měla být třeba Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun. |