Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Prominent režimu utekl z KLDR. Nyní si stýská a chce zpět na Sever

Svět

  6:15
Son Jung-hun býval vysoce postaveným pchongjangským funkcionářem. Z KLDR však uprchl v roce 1997. Jeho cílem se stal Soul, kde doufal nalézt lepší život. Jenže azyl, který mu Jižní Korea poskytla, Sona neuspokojil. Po 17 letech v exilu oznámil, že chce zpět na Sever. "Jižní Korea zachází s přeběhlíky špatně," postěžoval si listu The Guardian.

Kim Čong-un a jeho armádní suita na stráži hranic (ilustrační fotografie). foto: Reuters

Svou slibnou kariéru pchjongjangského prominentního úředníka započal Son Jung-hun v 80. letech. Právě tehdy se mladý obchodní delegát poprvé setkal s kolegy z ciziny, kteří v něm podnítili zájem o život za ostře střeženými hranicemi KLDR. 

Opustit Severní Koreu se však definitivně rozhodl až na sklonku 90. let. Kromě touhy po svobodě ho k tomu vedly ryze existenční důvody. Po rozpadu Sovětského svazu přišla KLDR o štědrého sponzora a potřebné peníze si začala opatřovat jinak, mimo jiné i pašováním zbraní, které Son pomáhal organizovat. V roce 1997 ho jeho nadřízení (neprávem, tvrdí Son) obvinili, že mu do kapsy putovalo 10 000 dolarů určených na úplatek, jenž měl usnadnit dopravu raketových komponentů na Tchaj-wan.

"Věděl jsem, jaké to bude mít důsledky. Protivil jsem se lidem z nejvyšších ranků režimu, takže jsem poslechl radu přítele a utekl," vylíčil Son reportérovi britského Guardianu. Pronajal si nákladní auto a oznámil kolegům, že jede na služební cestu na venkov. Místo toho překročil hranice s Čínou, odkud se posléze dostal až do Soulu.

ČTĚTE TAKÉ:

Po dvanácti letech strávených v jihokorejské metropoli však vystoupil s demonstrativním prohlášením, že přeběhlíci nemají v Jižní Koreji na růžích ustláno a že by se rád vrátil domů na Sever. Navzdory tomu, že s tamním režimem nesouhlasí o nic víc než v den svého útěku. "Jihokorejská média nás zobrazují jako menšinu, která se prezentuje jako oběť. Místní vláda nechápe, jak obtížně se přeběhlíci přizpůsobují tržnímu hospodářství, a kvůli tomu námi pohrdá. Chci zveřejnit své přání vrátit se (do KLDR), abych upozornil na to, jak špatně Jižní Korea s přeběhlíky zachází," vysvětlil svůj krok Son.

Nelehký život přeběhlíků

Od konce korejské války uprchlo z KLDR na 25 000 Severokorejců. Počet přeběhlíků na Jih se však v uplynulých letech dramaticky snížil, nejen kvůli ostraze na severokorejsko-čínské hranici, ale také přísnější imigrační politice Soulu, píše The Guardian. Za rok 2012 vyhledalo útočiště v Jižní Koreji pouhých 1509 Severokorejců, téměř o polovinu méně než v předchozím roce, kdy jich jihokorejské ministerstvo pro sjednocení zaregistrovalo 2706.

Příslušníci severokorejské armády na hranici s Čínou.

Po příchodu na jihokorejské území je uprchlík nejprve podroben důkladnému výslechu, aby byli odhaleni případní agenti KLDR. Poté musí strávit tři měsíce v imigračním středisku Hanawon, kde se má adaptovat na nový životní styl. Po absolvování tamního programu mu vláda předá příspěvek v hodnotě 20 milionů wonů (necelých 400 000 korun); ty mají sloužit k nalezení ubytování a práce či zápisu k univerzitnímu studiu. Posléze mu, po dobu pěti let, vyplácí měsíční apanáž 320 000 wonů (přibližně 6000 korun).

Taková částka však k obživě nestačí, tvrdí Son. Většina přeběhlíků musí splácet svůj dluh převaděčům, a navíc je pro ně velmi obtížné najít ve svém novém bydlišti práci. Podle nadace NKDB (Database Centre for North Korean Human Rights) dosahuje míra nezaměstnanosti mezi přeběhlíky 20 procent, což je šestkrát víc než u běžné populace. "Stává se, že ženy skončí jako prostitutky a muži jako drogoví dealeři. Vláda občas udělá velké gesto, například zaměstná přeběhlíka jako úředníka nebo ho nechá kandidovat jako politika. To všechno je ale jen hra v ideologické válce s KLDR. Chtějí dokázat, že s přeběhlíky zacházejí slušně, i když ve skutečnosti nedělají nic, aby jejich život zlepšili," míní Son.

Hraniční plot rozděluje Korejský poloostrov - a s tím i jeho obyvatele.

Návrat na Sever?

Podle Soulu se zpět na Sever vrátilo pouhých 13 přeběhlíků, jihokorejská média však operují s mnohonásobně většími čísly - jen za rok 2012 překročilo hranici do KLDR údajně na 100 lidí, odvolává se Guardian na list JoongAng Ilbo. Son říká, že on sám zná několik desítek Severokorejců, kteří se "zoufale" touží vrátit domů.

Agentura Reuters loni s odvoláním na pozorovatele v KLDR upozornila, že severokorejští agenti lákají přeběhlíky k návratu příslibem finančních dotací i prominentního zacházení. Son Jung-hun ví své. Dobře si uvědomuje, že vrátí-li se do vlasti, nic dobrého ho nečeká. Stačí mu osud jeho rodiny: když ze země zmizel, jeho bratr byl postaven před popravčí četu a strýc a švagr byli degradováni.

Nemá už však mnoho času. Reportérovi Guardianu prozradil, že trpí cirhózou jater a podle lékařů mu zbývají maximálně tři roky života. Než zemře, rád by ještě viděl svou matku, přestože trvá na tom, že hlavním důvodem jeho vytouženého návratu je politika. "Chci, aby svět viděl, jak bezcitně zachází jihokorejská vláda se svými korejskými bratry a sestrami. Ať už mě severokorejský režim mě využije k propagandě, nebo uvrhne do vězení... koneckonců, neutekl jsem kvůli tomu, že jsem hladověl. Odešel jsem z politických důvodů. Ale jsem připravený obětovat svou svobodu za to, aby místní Severokorejci jednoho dne mohli mít tu svou," uzavírá.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Zahradník/údržbář budov

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha