Více o ubytování pro uprchlíky v Česku |
Ministerstvo vnitra podle náměstka Jiřího Nováčka příští rok počítá s tím, že bude dál rozšiřovat kapacity v záchytných zařízeních pro uprchlíky. Nová zařízení by měla vzniknout v Balkové a Drahonicích.
Obec Lubenec na Lounsku je ale proti tomu, aby z nedaleké věznice Drahonice zařízení pro uprchlíky vzniklo. Starosta Lubence Jiří Chaloupecký řekl, že vznik utečeneckého tábora je v rozporu s územním plánem obce, který nepřipouští vznik ubytoven.
Vězni pracovali pro veřejnost
Areál bývalé věznice je dva roky prázdný. Vězeňská služba se ho pokoušela prodat, v dubnu ho z nabídky stáhla. Stát uvažoval o opětovném otevření. „S provozem věznice bychom souhlasili, měli jsme s vězni dobré zkušenosti, ale utečenecký tábor si tu nepřejeme,“ řekl starosta, kterého prý doposud nikdo oficiálně neinformoval. „Pouze se mě v úterý náměstek ministra vnitra ptal, jaký máme na věc názor,“ zmínil starosta.
Zikmund a Hanzelka v uprchlických táborech. Konfrontační výstava pokryje zdi Letenských sadů |
Zatímco opětovný provoz věznice by obec přivítala, protože vězni mimo jiné pomáhali při veřejných pracích v obci i okolí, zařízení pro uprchlíky samospráva odmítá. „Je to v rozporu s naším územním plánem, který nepřipouští vznik žádné ubytovny,“ zdůraznil Chaloupecký.
Za 70 milionů
Uvést třináct objektů do provozu by podle informací starosty stálo zhruba 70 milionů korun. V roce 2012 bylo ve věznici v průměru 288 odsouzených. „Věřím, že nás okolní obce podpoří v odporu proti zařízení,“ uvedl starosta obce, která leží na okraji Ústeckého kraje na hlavní silnici Praha - Karlovy Vary.
Z Lubence je to zhruba deset kilometrů do Tisu u Blatna, do jehož katastru patří areál v Balkové. Také on je na seznamu zvažovaných záchytných zařízení, do provozu by mohl být uveden v roce 2016. „Nelíbí se nám, že to bude tak blízko, takže nebudeme souhlasit, ani pokud by to mělo být přímo u nás,“ uvedl starosta.
Už v pátek se například ve Vyšních Lhotách otevře nové zařízení pro uprchlíky, bude v něm místo pro 220 lidí. Stát tak reaguje na rostoucí počet běženců, kteří se přes Česko zpravidla chtějí dostat do Německa a dalších západoevropských zemí.
Zatímco v tuzemsku se počet letos zadržených uprchlíků dosud počítá v jednotkách tisíců, některé jiné země čelí mnohem větší imigrační vlně. Do Maďarska od začátku roku přes Srbsko přišlo už více než 100 000 migrantů.
V ČR policie zadržela za první pololetí 3018 uprchlíků, je to meziroční nárůst o 48 procent, řekl ředitel cizinecké policie Milan Majer. Do února byli podle něj běženci převážně z Kosova, odkud odcházeli z ekonomických důvodů. „Pomalu je střídají Sýrie, Pákistán, Afghánistán a Irák,“ uvedl.
Právníci: Migrantům dejme lidštější podmínkyUprchlíci, kteří žádají v některé ze zemí EU o azyl, by po svém zadržení v Česku neměli končit zavření v zařízení pro zajištění cizinců s polovězeňským režimem, myslí si právníci z Asociace pro právní otázky imigrace. Na vyřízení formalit by běženci měli čekat v uprchlických střediscích s volnějšími pravidly. Česká republika by měla být také solidární se státy, které jsou zavaleny žádostmi o azyl, a část žadatelů by měla převzít. „Zařízení pro zajištění cizinců není primárně určeno pro ty, kteří usilují o azyl. Je to poslední štace pro ty, které chce Česká republika vyhostit poté, co na jejím území pobývali dlouhodobě nelegálně,“ řekla právnička asociace Jiřina Neumannová. V zařízení pro zajištění cizinců musí zadržení odevzdat telefon a peníze, v ubikacích bývají zavření. V přijímacím středisku se mohou lidé volně pohybovat po uzavřeném areálu a v pobytovém centru se pak mohou případně dostat ven na propustku, popsala právnička. Podotkla, že v detenčních zařízeních bývají nyní i děti. Podle šéfa správy uprchlických zařízení Miloslava Koudelného děti nejsou v zařízeních zadržené, jsou jen „ubytované se zadrženými“ dospělými a rodiny se ze zařízení přesouvají případně do volnějšího střediska. Mezi zajištěnými jsou hlavně lidé ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Zadržené, kteří požádali o azyl v jiné zemi, do ní Česko podle dublinského nařízení vrací. Maďarsko dočasně ale přebírání pozastavilo, příval nestíhá. Česká vláda rozhodla o tom, že do konce roku 2017 republika přijme 1500 uprchlíků. Zhruba 1100 z nich by měl stát převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů. Po vypršení lhůt jsou zadržení uprchlíci propuštěni. Mají se do Maďarska či jinam pak dopravit sami. Obvykle se ale stejně vydají dál. „Ti lidé nikam nezmizí. Budou se potulovat po Evropě. Budou se pohybovat mimo systém, což může být v důsledku problém. Zavírání očí před realitou ničemu nepomůže,“ dodala Neumannová. Ministerstvo se brání Ministerstvo vnitra trvá na tom, že běžence, kteří jsou na českém území neoprávněně, policie zadržuje oprávněně. Proti několika opačným rozhodnutím soudů se brání kasačními stížnostmi. Ve stanovisku, které poskytla mluvčí ministerstva Lucie Nováková, vnitro argumentuje i jinými rozsudky, které naopak dávají postupu policie za pravdu. |
