23. ledna 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusko se noří do krize. Důchodci vyšli do ulic, Kreml se bojí hladových bouří

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Mohutnou vlnu protestů zažilo Rusko na přelomu let 2011 a 2012, v souvislosti... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mohutnou vlnu protestů zažilo Rusko na přelomu let 2011 a 2012, v souvislosti... | foto: ČTK/AP
MOSKVA/PRAHA Sankce a klesající ceny ropy doléhají dramaticky na ruský rozpočet a situaci přestali popisovat v růžových barvách dokonce i členové vlády. Do ulic už vyšli důchodci, protestovat se chystají lékaři, učitelé i studenti. Přitom protesty, ke kterým už teď dochází v ruských regionech, jsou podle sociologů pouhou předzvěstí velkých vzpour.

Americký dolar je pro Rusy nejdražší v historii. A euro se nezadržitelně blíží k překonání dalšího rekordu – devadesátirublové hranice. Ve středu večer se na moskevské burze prodávalo za více než 89 rublů. Ještě víc než to, jak si stojí zahraniční valuta, ale ruské občany znepokojuje, že levných rublů je tragický nedostatek. V různých částech Ruska se ruší slevy, dotace, sociální projekty. Do ulic už vyšli důchodci, následovat je chtějí studenti, učitelé a zdravotníci.

Sankce a klesající ceny ropy doléhají dramaticky na ruský rozpočet. Situaci přestali popisovat v růžových barvách dokonce i členové vlády. Ruský premiér Dmitrij Medveděv přiznal, že je nezbytné najít další zdroje příjmů a radikálně snížit výdaje.

Krize a společnost

„Materiální situace obyvatelstva se zhorší, protestní nálady porostou. Ukazatelé sociálních nálad dosahují úrovně kritického roku 2008,“ takové pesimistické závěry učinilo nečekaně státní Ruské centrum pro výzkum veřejného mínění, které je obvykle zcela solidární s Kremlem a jehož výhledy jsou často neopodstatněně optimistické.

Poslední výzkum jeho autoři nazvali „Krize a společnost“. Protesty, ke kterým už teď dochází v ruských regionech, jsou podle sociologů pouhou předzvěstí velkých vzpour. Prvními, kdo se letos odvážil do ulic, byli důchodci v Krasnodaru a Soči, ve městě zimní olympiády a v Putinově nejoblíbenějším sídle. Lidé zablokovali silnice, protože po nich stejně už nebudou moci jezdit – místní administrativa jim zrušila slevy na jízdné. Oblastní pokladna je prázdná. Jenže bez slev mnozí penzisté musejí zůstat doma nebo chodit pěšky.

O slevy přišli i studenti v jednom z nejstarších ruských měst – Velkém Novgorodu. I oni se chystají do ulic. Těch se v Moskvě bojí ještě víc než penzistů. Studenti totiž stáli u zrodu několika barevných revolucí, včetně té ukrajinské.

Ovšem na uklidnění studentů jsou zapotřebí peníze. A ty městu Velký Novgorod docházejí. A tak zatím děti, žáci i studenti budou muset jezdit městskou hromadnou dopravou za plnou cenu. Starosta města Jurij Bobryšev se hájí tím, že slevy prostě nemůže obnovit, dokud na ně nesežene nějaké peníze jinde než v městském rozpočtu. Jeho zástupce Pavel Morozov byl ke studentům ještě upřímnější – chtějí-li mladí lidé využívat městskou dopravu, ať si na jízdné vydělávají prací.

Velký Novgorod není zdaleka jedinou lokalitou v Rusku, kde se kvůli škrtům v místních rozpočtech prudce mění nálada obyvatelstva. Podle listu Novosti Chabarovska v Chabarovském kraji nejenže zrušili padesátiprocentní slevy v příměstských vlacích pro žáky a studenty, ale ještě zdražili všechny jízdenky pro všechny kategorie občanů o 10 procent.

V Orenburské oblasti se zase cena jízdenek pro studující zvýšila o 25 procent. V Rostovské oblasti zatím hledají variantu, která by občany tolik nepobouřila. Studenti si totiž nechtějí nechat na své výhody sáhnout. Ti novgorodští už vydali prohlášení, že budou za slevy na jízdenky bojovat, a to i mítinky, které radnice nepovolí. To už nejsou protesty, ale vzpoura. Podle serveru Novgorod.ru zatím studenti jen shromažďují podpisy na dopis adresovaný prezidentovi Vladimiru Putinovi, ve kterém mu vysvětlují, že zrušení slev je pro ně katastrofou – jejich stipendium je nyní nižší než cena za měsíční jízdenky.

Oslabený rubl.

Oslabený rubl.

Vzpoury nepotřebujeme

V Moskvě se tzv. hladových bouří, ke kterým se schyluje v některých oblastech, často hodně vzdálených od centra, bojí víc než dobře organizovaných, ale málo početných akcí demokratické opozice. Členové parlamentního výboru pro vzdělání chtějí upozornit Bezpečnostní radu Ruska na některé vůdce problematických regionů, kteří podle nich krátkozrakými škrty v rozpočtech ohrožují bezpečnost státu. Jak uvedl v rozhovoru pro ruský list Kommersant člen výboru pro vzdělání Michail Berulava, negramotné kroky gubernátorů a starostů budou mít pro zemi vážné sociálně-politické důsledky. „Pochybuji, že teď potřebujeme studentské bouře,“ uvedl poslanec.

Zatímco v Moskvě a Petrohradě se ekonomická situace části obyvatel drží na slušné úrovni, v oblastech vzdálených od centra se nálady lidí prudce zhoršují a atmosféra se nápadně blíží té, která panovala v Rusku ve 2. polovině 90. let a skončila krizí v roce 1998.

Oficiální verze Kremlu, podle které stojí za potížemi Ruska Západ, především USA, už přestává některé doposud trpělivé občany uspokojovat. Zatím i oni ale věří, že jejich problémy má na svědomí jednak Washington a jednak neschopnost a zlovůle výhradně místních ruských vůdců. Proti nim pak jsou namířeny lokální protesty, které zatím nemají politický motiv, ale jsou reakcí buď na zadržování mezd, jako v případě demonstrace lékařů a sestřiček v Čitě, nebo na rušení sociálních výhod, což je případ důchodců a studentů.

Dopisy Putinovi

Do federálních sdělovacích prostředků se akce menších skupin většinou nedostanou. Veřejnost tedy neví ani o hladovce, kterou zahájili někteří pracovníci sítě restaurací Sbarro (mnozí nedostali zaplaceno už půl roku), či o akci jedenačtyřiceti pedagogů z Priargunsku, kteří, jako mnozí další, napsali stížnost prezidentu Putinovi. Většina lidí totiž žije v domnění, že hlava státu jim může pomoci, tak jako to dělala dříve: když se při rozhovorech prezidenta s občany dostal ke slovu někdo nemajetný, invalida nebo válečný veterán, Putin jediným příkazem přidělil takovému člověku byt, auto, invalidní vozík. Teď ho o pomoc ale prosí desetitisíce lidí. A ve státní kase peněz ubývá.

„Můžeme pozorovat řadu lokálních protestů,“ uvádí analytik Michail Vinogradov. „Pokud budou pokračovat, zvýší se i riziko celonárodních projevů nespokojenosti.“ Tohoto nebezpečí jsou si v Kremlu vědomi. Svědčí o tom i změny v zákonech, včetně té, kterou v prosinci 2015 prosadil prezident Putin: policie nyní může použít proti davu střelnou zbraň. Navíc ministerstvo vnitra objednalo čtyřikrát víc granátometů, kterými lze střílet slzotvornými náboji a gumovými projektily. Významně byla posílena ochrana moskevských televizních stanic a státních budov.

Petra Procházková

Autor

Petra Procházkováberkating@seznam.czČlánky