A také jako důkaz vypjaté situace, která může poškodit méně odolné – na Rusku závislejší – země. Zvláště ty na Balkáně.
Ruský plyn už není třeba, vzkázal Kyjev. Přestane jej odebírat |
Dobrá zpráva zní: Kyjev si dnes může dovolit ostřejší postoj vůči Moskvě, protože mu to umožnila Evropská unie obrácenými dodávkami plynu ze Západu. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk za to před časem uznale poplácal svého slovenského kolegu Roberta Fica, ale dodejme, že Bratislava dlouho váhala, zda má riskovat dobré vztahy s Kremlem. Důležitou roli v přesvědčování Slováků sehrál postoj Evropské komise v Bruselu.
I když Brusel bývá právě v energetice terčem oprávněné kritiky, v tomto případě úspěšně brání Moskvě, aby naplno spustila další politické vydírání prostřednictvím své plynové zbraně. Nutno dodat, že EU v posledních letech vcelku uspěla s propojováním plynovodů a vůbec rozšiřováním plynárenské infrastruktury, i když ještě nemá úplně vyhráno.
Ukrajinci by teď měli slýchat z Evropy ještě častěji, že musí sami udělat víc. Především být transparentnější, zavést důkladnější kontroly toků plynu a bránit tradiční korupci a zlodějině. Kyjev počítá s tím, že přestane dotovat ceny plynu, ale pomůže chudým odběratelům. I to je nutné, dosavadní systém byl živnou půdou pro korupci. Také je třeba s plynem více šetřit.
Když Demčyšyn říká: „Sbohem, Gazprome“, tuší, že se úplně bez ruských dodávek obejde asi jen dočasně. Ale tato jeho slova už dnes nezní absurdně.
