Karel Schwarzenberg začal úřadovat na ministerstu zahraničí. Vůbec prvním zahraničním představitelem, kterého ve funkci ministra přijal, se stal Danielel Fried,významný představitel amerického ministerstva zahraničí. .
Hlavními tématy dnešní schůzky v Černínském paláci byla podle Schwarzenberga situace v Afghánistánu a zapojení členských zemí NATO při stabilizaci situace v zemi a statut Kosova, jehož řešením se má v nejbližších týdnech zabývat Rada bezpečnosti OSN. Pro Čechy je důležitá také otázka víz.
"Vše je na dobré cestě k tomu, aby byla víza do dvou let zrušena. Přitom dál bude záležet hlavně na politických vyjednáváních a postoji amerického Kongresu," tlumočila Schwarzenbergova slova po setkání s Friedem mluvčí Černínského paláce Zuzana Opletalová. Zatímco Američané nepotřebují pro cesty do ČR víza, Češi o ně musejí před návštěvou Spojených států poměrně složitě žádat. Česko proto dlouhodobě usiluje o uvolnění vízového režimu ze strany USA.
Americký prezident George Bush loni v listopadu ujistil během summitu NATO v lotyšské Rize prezidenta Václava Klause, že zrušení vízové povinnosti pro ČR a další nové členské země EU se podaří prosadit.
O Iráku i o raketách
"Stručně také (Fried) informoval o aktuálním postoji Spojených států vůči Iráku," uvedl šéf české diplomacie. Vláda USA chce vyslat do Iráku v rámci dočasného posílení svých jednotek dodatečně více než 20.000 vojáků, přednost má zajištění bezpečnosti v Bagdádu. Zároveň ale očekává od irácké vlády splnění jejího slibu, že rázně zakročí proti sektářskému násilí a milicím kterékoliv náboženské skupiny. Novou strategii USA v Iráku zveřejnil ve středu večer Bush.
Podle Schwarzenberga informoval Fried českou stranu také o vývoji v rozhodování případného umístění části amerického protiraketového systému v Česku, které by mělo padnout počátkem letoška. "Žádné rozhodnutí dosud nepadlo. Až se tak stane, bude to česká vláda okamžitě vědět. Nejsem tu ale proto, abych k tomu něco říkal," řekl Fried novinářům po setkání s expremiérem Paroubkem.
Kandidáty na vybudování základny ve střední Evropě jsou vedle Čechů také Poláci. Spojené státy by mohly podle jednoho návrhu protiraketovou základnu umístit v Polsku a její radarovou část v Česku. Na protiraketové základně ve střední Evropě by mělo být rozmístěno deset střel, které by nenesly žádné výbušniny a nepřátelské rakety by ničily nárazem.
"Ve chvíli, kdy Spojené státy učiní nabídku, Česká republika ji zváží," uvedl Schwarzenberg. Veřejné mínění v Česku i Polsku se podle průzkumů staví k základně nepříznivě. Lidé se většinou obávají, že protiraketový deštník USA sníží bezpečnost v jejich zemích. Paroubek podle mluvčí Květy Kočové vysvětlil Friedovi postoj ČSSD, založený na stanovisku převážné části české veřejnosti, k případnému umístění základny na českém území, "včetně požadavku na provedení referenda".
