24. listopadu 2015 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Sestřelení stíhačky? Provokace, Rusové i Turci zkouší mantinely, míní expert

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 53Diskuse
Ruský aktivista, který drží v ruce tablet s fotografií mrtvého pilota ruské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský aktivista, který drží v ruce tablet s fotografií mrtvého pilota ruské... | foto: Reuters
Sestřelení ruského vojenského letounu Su-24 na syrsko-tureckém pomezí je nebezpečný precedent, ale eskalaci konfliktu neočekávám, soudí v rozhovoru pro Lidovky.cz analytik Tomáš Kaválek.Ve světle regionálního mocenského boje Ankary a Moskvy chápe incident jako provokaci, jíž oba geopolitičtí soci testují, jak daleko si mohou dovolit zajít.

Lidovky.cz: Znamená sestřelení ruského letounu zvrat v syrské kampani?
Ještě je příliš brzy soudit, jakou roli bude incident hrát. Vladimir Putin jej odsoudil jako „bodnutí do zad“ ze strany Turecka, to na druhou stranu trvá na tom, že posádku sestřeleného Su-24 několikrát varovalo. Vysloveně ofenzivní rétorika nicméně dosud nezazněla, ani jedna strana zatím nemluví o eskalaci konfliktu. Otázka také zní, jak se k věci postaví Spojené státy a NATO, jehož je Turecko členem. S ohledem na stávající situaci očekávám spíše snahu zahrát ten incident takzvaně do outu.

Lidovky.cz: Proč?
Soudím, že otevřenější konfrontace mezi Západem a Ruskem dnes není v zájmu ani jedné strany. Trend je evidentní: postoj Západu a Ruska stran Sýrie se poslední dobou sbližuje, nebo minimálně přestává být diametrálně odlišný, což bylo patrné už před pařížskými útoky. Ještě před několika měsíci Západ v čele s USA prohlašoval, že Asad a jeho režim musí pryč, ale nyní z tohoto striktního postoje slevuje, jak dokazují jeho reakce na ruský plán reformy Sýrie a přechodné vlády.

Naopak z výroků Putina a dalších činitelů Kremlu čteme, že zatímco dříve na Asadovi trvali, teď jsou o něm ochotni minimálně diskutovat. Dnešní mezinárodní dění a důraz na boj proti terorismu hraje Rusku do karet: může se pasovat do role potírače teroru a vrátit se na výsluní. Podobné to bylo i po roce 2001, i tehdy byli Rusové vzati na palubu v boji proti islamistickým teroristům, čehož pak hojně využívali k rétorickému ospravedlnění operací, které prováděli například v Čečensku a dalších oblastech severního Kavkazu.

Lidovky.cz: Putin z oné „rány do zad“ obvinil „komplice teroristů“. Jak jeho výrok čtete?
V Putinově rétorice je jasně vidět popíchnutí Turecka. Dnes není tajemstvím, že Ankara v průběhu občanské války v Sýrii měnila pozice. Zpočátku se snažila podporovat řekněme umírněnou nacionalistickou opozici, ovšem ve světle toho, jak ztrácela sílu ve prospěch islamistických skupin, začala podporovat radikály. Turecku se dokonce jistou dobu přezdívalo „džihádistická dálnice“, neboť operativcům radikálních uskupení jako Fronta an-Nusra či Ahrár aš-Šám umožňovalo působit na svém teritoriu, rekrutovat tam bojovníky, využívat zemi jako logistickou základnu a překračovat z ní hranice do Sýrie, byť to samo dlouho popíralo. Trochu obrací od léta, kdy se oficiálně přidalo ke koalici v boji proti takzvanému Islámskému státu, ačkoli já osobně jejich zákroky vůči sítím ISIS na jeho území stále hodnotím jako poměrně vlažné, v porovnání s operacemi proti kurdským povstalcům a dalším levicovým teroristickým skupinám.

Zdůrazňuji, že turecká podpora islamistů neznamená, že by ankarský establishment choval vřelé city k ISIS, respektive k an-Nusře a dalším skupinám sympatizující či přímo napojené na al-Káidu. Je to prostá otázka hodnot: prioritou pro Turecko bylo a stále je zbavit se Bašára Asada a v ideálním případě i celého jeho režimu.

Lidovky.cz: V syrském konfliktu se zájmy mezinárodních aktérů střetávají. Ankara minulý týden pranýřovala ruské bombardování turkmenských pozic a hrozila Moskvě „vážnými důsledky“. O týden později se sestřelený ruský suchoj zřítil právě u turkmenských pozic. Jaký roli hrají Turkmeni v politice turecké vlády?
Tradiční. Turecko je už dlouho řadí do spektra svých spřátelených národů v duchu své donedávna hlavní zahraničně-politické doktríny panturkismu, v jejímž rámci Ankara usilovala o dobré politické i byznysové vztahy s turkickými národy, ať už s Turkmeny, nebo turkickými národy v Asii.

Turkmeni jsou tradičními spojenci Ankary i v Iráku, v případě Sýrie pak Ankara spoléhá přímo na jejich milice, které zásobuje zbraněmi a další materiální pomocí. Turkmeni na oplátku vnímají Turky nejen jako svou oporu, ale také ochránce. Jakmile na Turkmeny někdo útočí, je to pro Turecko problém, tím spíš, že to snižuje jeho kredibilitu. Pokud mohou být jeho spojenci bez problémů bombardováni, obraz Turecka to poškozuje, vychází z toho jako někdo, kdo nedokáže ubránit své spojence.

Kombinace snímků zachycujících sestřelený ruský letoun.
Turecký prezident Erdogan (vlevo) a premiér Davutoglu na mimořádné schůzce v prezidentském paláci v Ankaře.

Lidovky.cz: Mohlo napětí mezi Ankarou a Moskvou mít vliv na to, že Turci proti ruské stíhačce zasáhli tak ostře? Je sestřelení cizího válečného letounu, který narušil vzdušný prostor jiného státu, standardní postup?
Je a není. Víme, že ruská letadla za poslední dva roky narušila vzdušný prostor jiných států rovnou několikrát. A také to není poprvé, kdy Turci sestřelili cizí letadlo, před časem se stejně vypořádali i s letounem Asadových sil. Už v září, když Rusové zvýšili svou přítomnost v Sýrii, si Turci stěžovali, že ruská letadla obtěžují turecké stíhačky, které hlídkují na hranicích. Pilot letounu zaznamená, když se na něj zaměří cizí stíhačka, upozorní ho na to systém. Turecko se proti tomu tehdy ostře ohradilo, předložilo dokonce i nějaké důkazy o tom, že ruské letouny do jeho vzdušného prostoru skutečně pronikly. Dnes se uchýlilo k razantnějšímu řešení.

Nicméně podle mého soudu je celý incident v prvé řadě provokace. Bezesporu nebezpečná, to nelze popírat. Ale vnímám ho v kontextu regionálního geopolitického soupeření Ankary a Moskvy. Konkrétně v Sýrii jsou jejich zájmy diametrálně odlišné. Turecko je v otázce Asada na rozdíl od Západu nekompromisní, pokud režim přežije, bude to pro něj obrovský problém. Asad se bude chtít pomstít, především prezidentu Erdoganovi, a má k tomu velké eso v rukávě v podobě Kurdů.

Kurdové na severu Sýrie jsou navázáni na Kurdskou stranu pracujících, operuje tam její odnož, a Damašek už v 90. letech dokázal, že toho umí využít. Když tehdy Syřané chtěli Turecko poškodit, umožňovali na svém území například fungování výcvikových táborů PKK a to, aby kurdští povstalci pronikali na turecké území. Opakování takového scénáře je pro Ankaru silně nežádoucí. Bezprostřední zájem na odstranění Asada je u Turecka silnější než v případě Západu.

Lidovky.cz: Ten však s Tureckem spojuje NATO. Pokud se pochybení Ruska potvrdí, může Aliance vyvodit vážnější důsledky než rétorické varování směrem k Moskvě?
NATO v každém případě vyjádří Turecku podporu. Mimochodem, to se teď režimu v Ankaře, nedávno Západem kritizovanému kvůli autoritářským tendencím či právě operaci proti Kurdům, hodí. Další opatření jsou otázkou. Je možné, že NATO posílí v regionu své pozice, například v rámci systému Patriot, ale já osobně si nemyslím, že by sestřelení ruské stíhačky vyvolalo vážnější eskalaci konfliktu.

Vzhledem k tomu, že ruská operace v Sýrii trvá už třetí měsíc, stejně jako obavy ze střetů letadel ve vzdušném prostoru nad Sýrií, je snaha zabránit jim už nějakou dobu patrná. V tomto ohledu spolu jednají nejen Američané a Rusové, ale zapojuje se do toho právě i Turecko...

Čili se nedomnívám, že dnešní sestřelení Su-24 můžeme vysvětlovat jako nějakou chybu zaviněnou nedostatečnou koordinací. Chápu ho skutečně jako provokaci, zkoušku toho, jak daleko mohou obě strany zajít a co všechno jejich protihráč vydrží. Ale nemyslím si, že by některý z nich měl zájem na tom, aby už tak nebezpečná situace eskalovala ještě víc.

TOMÁŠ KAVÁLEK

Tomáš Kaválek působína Katedře politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se problematikou Blízkého východu a severní Afriky. Úžeji se specializuje na analýzu ozbrojených konfliktů, kurdskou blízkovýchodní otázku či islámský radikalismus. Během studia strávil jeden semestr na Marmara Üniversitesi v Istanbulu. V roce 2015 působil jako výzkumník pro Marmara University Research Center for International Relations (MURCIR) v Turecku a rovněž jako stážista v International Crisis Group. Od září 2015 spolupracuje rovněž a Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).

Zdroj: AMO

  • 53Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz