11. prosince 2013 12:22 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Slavný boxer, nacionalista a ekonom:
trojice v čele ukrajinské opozice

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Zleva Oleh Ťahnybok, Arsenij Jaceňuk,  kanadský ministr zahraničí John Baird a VItalij Kličko  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zleva Oleh Ťahnybok, Arsenij Jaceňuk, kanadský ministr zahraničí John Baird a VItalij Kličko | foto: ČTK
KYJEV/PRAHA Lídr strany Vlast a právník Arsenij Jaceňuk, nekompromisní nacionalista Oleh Ťahnybok ze strany Svoboda a několikanásobný světový šampion v boxu Vitalij Kličko, šéf strany s příznačným názvem Úder. To je trojice mužů, kteří stojí v čele současných protivládních protestů. Přinášíme jejich vizitky spolu s přehledem klíčových událostí kyjevských bouří.

Arsenij Jaceňuk (39)

Arsenij Jaceňuk

Vystudovaný ekonom a právník byl v letech 2005 až 2006 ministrem hospodářství, v roce 2007 byl několik měsíců šéfem diplomacie a poté necelý rok předsedal parlamentu. Nyní je šéfem poslanců opoziční strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, která v loňských volbách skončila na druhém místě se ziskem 25,54 procenta hlasů a 102 mandátů v 450členném parlamentu.

V roce 2010 neúspěšně kandidoval na prezidenta, skončil na čtvrtém místě se ziskem necelých sedmi procent hlasů.

Jaceňuk se narodil 22. května 1974 ve městě Černivci. Před vstupem do politiky měl vlastní advokátní kancelář a pracoval v bankovnictví. V minulosti působil také jako viceguvernér centrální banky a byl náměstkem guvernéra Oděské oblasti. Je ženatý a má dvě dcery.

ROZHOVOR K TÉMATU:

Vitalij Kličko (42)

Vitalij Kličko

Několikanásobný světový šampión v boxu ukončil sportovní kariéru v roce 2005 a poté se dal na politiku. Je vůdcem a zakladatelem opoziční Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder), která v loňských volbách skončila na třetím místě se ziskem 13,96 procenta hlasů a 40 mandátů.

Kličko je považován za hlavního favorita příštích prezidentských voleb, které se mají konat v roce 2015. Slavný boxer žije střídavě v Německu a na Ukrajině a objevily se již hlasy, že právě kvůli tomu nemůže ve volbách kandidovat. Podle ukrajinských zákonů musí kandidát na prezidenta žít v zemi nejméně deset let. Kličko ale tvrdí, že legislativu neporušuje. V minulosti se dvakrát ucházel o křeslo starosty Kyjeva, jednou skončil druhý, jednou třetí. Nyní je poslancem.

Narodil se 19. července 1971 v Bělovodsku v Kyrgyzstánu v rodině sovětského důstojníka. V mládí jeho rodina kvůli vojenské kariéře otce - vojenského pilota - putovala z místa na místo a jako dítě žil několik let i se svou rodinou v české Mimoni. "Pro Česko mám jen slova chvály," řekl v jednom z rozhovorů. Na Ukrajině žije od svých 14 let.

Kličko vystudoval vyšší odbornou školu, vlastní titul PhD. v oboru sportovní věda a filozofie. Odtud pramení jeho přezdívka Dr. Železná pěst. Než začal ve čtrnácti letech boxovat, věnoval se kickboxu. Do profesionálního ringu nastoupil v roce 1996. Jeho mladší bratr Vladimir je rovněž úspěšný boxer. Je ženatý, má tři děti.

Oleh Ťahnybok (45)

Oleh Ťahnybok

Šéf opoziční strany Svoboda, která je označována na nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou. Tato strana byla založena v roce 1991, jako strana byla zaregistrována v roce 1995 pod názvem Sociálně-národní strana Ukrajiny. Současný název má od února 2004, kdy se šéfem strany stal Ťahnybok.

Strana i její vůdce vystupují proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezují vůči komunistické minulosti své země. Nechvalně známé se staly výroky Ťahnyboka o rusko-židovské mafii, která údajně ovládá Ukrajinu. V loňských volbách strana získala celkem překvapivě přes deset procent hlasů a s 38 mandáty v 450členném parlamentu je čtvrtou nejsilnější stranou.

Ťahnybok se narodil 7. listopadu 1968 ve Lvově v lékařské rodině. Jeho předkové byli perzekvováni sovětskou tajnou policií. Vystudoval lékařství a práva. Od roku 1994 do roku 1998 byl členem oblastního parlamentu Lvovské oblasti, od roku 1998 do roku 2006 členem parlamentu. Poté se vrátil do oblastního parlamentu a v roce 2008 kandidoval neúspěšně na starostu Kyjeva.

O dva roky později kandidoval neúspěšně v prezidentských volbách, kde skončil v prvním kole na osmém místě s 1,43 procenta hlasů. Volby vyhrál je úhlavní nepřítel, šéf proruské Strany regionů Viktor Janukovyč. V roce 2012 byl opět zvolen do parlamentu. Je ženatý, má dvě dcery a jednoho syna.

VŠE O AKTUÁLNÍM DĚNÍ NA UKRAJINĚ:

Demonstrantka se obrací na policisty

Kyjev vře už tři týdny

  • 21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Rozhodnutí padlo na zasedání kabinetu, jehož předseda Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vláda svůj krok vysvětlila tím, že jednání bude pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.  
  • Ukrajinský parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí. Přijetí tohoto právního předpisu bylo přitom jednou z podmínek, kterou si kladla EU před podpisem asociační dohody s Kyjevem.
  • Prezident Viktor Janukovyč oznámil z Vídně, kde se zúčastnil podnikatelského fóra, že "alternativa evropské integrace neexistuje, dochází možná jen k dočasným komplikacím."
  • 22. listopadu - Tymošenková oznámila, že je ochotna vzdát se ve prospěch asociační smlouvy i naděje na vlastní osvobození. Zároveň vyzvala Ukrajince, aby na protest proti vládnímu rozhodnutí vyšli do ulic.
  • Parlament černomořského autonomního Krymu ve zvláštní rezoluci rozhodnutí vlády o zastavení integrace podpořil.
  • 24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zapojily do demonstrace "Za evropskou Ukrajinu". Demonstrace pokračovaly i v následujících dnech.
  • 25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU ve společném prohlášení odmítli předseda EK José Barroso a stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
  • Vězněná expremiérka Tymošenková zahájila hladovku na podporu asociační dohody s EU. V centru Kyjeva se stovky demonstrantů znovu pokusily napadnout sídlo vlády.
  • 26. listopadu - Prezident Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu vystupování ve sporu o Ukrajinu.
  • 27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
  • 29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala dlouho plánovanou asociační dohodu s EU.
  • 30. listopadu - Opozice vyzvala k předčasným prezidentským a parlamentním volbám a začala připravovat celostátní stávku. V reakci na policejní násilí prohlásila, že vytváří "ústředí národního odporu".
  • 1. prosince - Na 100 000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350.000, se v ulicích Kyjeva domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili kyjevskou radnici i sídlo odborů. Policie odrazila pokusy skupiny radikálů proniknout k sídlu prezidentské kanceláře.
  • 3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo k vyslovení nedůvěry vládě Mykoly Azarova 40 hlasů.
  • Použití nepřiměřené síly vůči demonstrantům odsoudili v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO. 5. prosince - V Kyjevě začala dvoudenní schůzka ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
  • 6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči se svým ruským protějškem Putinem diskutoval o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.
  • 8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. Demonstranti strhnuli v centru Kyjeva sochu bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina. Kontrarozvědka (SBU) oznámila, že některé opoziční předáky vyšetřuje pro podezření z pokusu o převrat.
  • 9. prosince - Policisté a vojáci ministerstva vnitra začali odstraňovat barikády demonstrantů, blokující přístup k sídlu vlády v Kyjevě. Terčem zásahu ozbrojenců se stalo kyjevské sídlo strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové.
  • 10. prosince - Janukovyč po schůzce s jeho třemi předchůdci v prezidentském úřadu přislíbil propustit zadržené demonstranty.
  • V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se setkala také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem.
  • 11. prosince - Několik stovek policejních těžkooděnců ukrajinské policie zahájilo operaci, jejíž cílem je ovládnout kyjevské náměstí Nezávislosti. Kličko přímo z náměstí vyzval k rezignaci nejen vládu, ale i prezidenta Viktora Janukovyče. Kolem poledne se policie stáhla, na náměstí zůstávají tisíce lidí.
Lidovky.cz, ČTK
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz