Kabinet se doporučeními poslanců může řídit, ale nemusí. Směřují spíše už k vládě, která vznikne po říjnových parlamentních volbách.
Dolní komora v souladu s doporučením komise také chce, aby veškeré informace z trestního řízení včetně například odposlechů a protokolů o prohlídkách požívaly zákonnou ochranu jako osobní údaje. Výjimku by měly jen skutečnosti, které by zazněly při veřejném soudním líčení. Změna zákona o svobodném přístupu k informacím by měla zase zajistit to, aby nebylo možné prolamovat zásadu neveřejnosti přípravného trestního řízení.
O doporučeních poslanci hlasovali jednotlivě. Sněmovna je podpořila značnou většinou hlasů přítomných členů.
Počet úniků ze spisů roste, řekl předseda komise
Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) poslancům řekl, že počet zjištěných úniků ze spisů roste. „Podle současně nastavených kontrolních mechanismů prakticky nelze zjistit skutkový děj úniků,“ citoval ze zprávy. Podobně člen komise Petr Kudela (KDU-ČSL) konstatoval, že navzdory kontrolním mechanismům údaje unikají. Zdeněk Ondráček (KSČM) poukázal na to, že nezaznamenal, že by někdo byl hnán kvůli únikům k odpovědnosti.
Sněmovna podporuje také přesnější vymezení veřejného zájmu při získávání a zveřejňování údajů z trestního řízení a úpravu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby tak, aby se stal únik informací jednou ze skutkových podstat trestného činu. Další doporučení směřují na Generální inspekci bezpečnostních sborů i na soukromé detektivy, jimž by měl zákon zakázat získávání informací od zdrojů z policie nebo státního zastupitelství.
Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě uvedla, že úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti. Označila je za nebezpečný jev, jenž může sloužit k i k ovlivnění politické soutěže a k destabilizaci demokratického právního státu.
Komise vznikla, jak zpráva potvrzuje, hlavně kvůli zveřejněným nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Případem se ale zpráva konkrétně nezabývá, její text je veskrze obecný.
„Pokud byla nějaká očekávání, že budeme vyšetřovat každou jednu konkrétní kauzu, dostali jsme jasnou informaci, že je šetří a prověřují kompetentní orgány,“ řekl Plíšek. Podle Lukáše Pletichy (ČSSD) komise neměla nahrazovat činnost policie nebo státních zástupců. Úniky přirovnal k infekci, přičemž komise měla navrhnout vakcínu. Rovněž Pleticha byl jejím členem a stál u jejího zřízení.
Na nahrávkách mluvil Babiš s Přibilem o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš i Přibil odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných případů. Babiš navíc označil nahrávky za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě. Komise už dřív uvedla, že nepodá žádné trestní oznámení.
Výběr vyšetřovacích komisí, které od roku 2000 ustavila Poslanecká sněmovna- Komise pro objasnění rozhodování státu v kauze IPB - Komisi ustavila Sněmovna v červenci 2000, necelý měsíc poté, co byla na Investiční a poštovní banku (IPB) uvalena nucená správa a banku následně převzala ČSOB. Závěrečnou zprávu komise, vedená Miroslavem Kalouskem (tehdy KDU-ČSL), zveřejnila v červenci 2001. Podle komise byly smlouvy o prodeji výhodné pro ČSOB na úkor státu a hlavní odpovědnost nesl exministr financí Pavel Mertlík (ČSSD). ČNB zprávu komise označila za nevyváženou a ne zcela objektivní. Výsledky poslaneckého vyšetřování také prověřovala policie, v říjnu 2002 ale žalobce uzavřel s tím, že se neprokázalo spáchání trestného činu.
- První komise pro vyšetřování stavby dálnice D47 - V květnu 2003 zahájila činnost komise, která vyšetřovala okolnosti uzavření smlouvy na výstavbu 80 kilometrů dálnice D47. Kontrakt, podle něhož mělo dálnici postavit izraelské konsorcium Housing&Construction CZ a stát by pak měl za dálnici během 30 let zaplatit 125 miliard korun, uzavřela vláda Miloše Zemana bez výběrového řízení. Následující kabinet Vladimíra Špidly kontrakt v březnu 2003 zrušil a konsorciu vyplatil kompenzaci 620 milionů korun. Poslanecká komise v červnu 2004 konstatovala, že Zemanův kabinet uzavřel pro stát nevýhodnou smlouvu, kterou však neprovázelo korupční jednání. Její vypovězení pak bylo to nejlepší, co mohla česká strana udělat.
- Komise pro vyšetřování arbitráže CME versus Česká republika - V květnu 2003 začala působit komise, která se zaměřila na okolnosti arbitráže mezi ČR a mediální firmou CME, na jejímž základě musel stát zaplatit odškodné zhruba deset miliard korun za zmařenou investici do televize Nova. V únoru 2005 komise zveřejnila své závěry, ve kterých konstatovala, že se ČR v arbitráži dopustila několika chyb, na škodě, kterou CME utrpěla v souvislosti s Novou, ale vinu nemá. Už sama licence na vysílání byla v roce 1993 podle zjištění poslanců udělena způsobem a za okolností, které založily budoucí problémy. Rozhodnutí arbitráže bylo podle nich nespravedlivé.
- Vyšetřovací komise ve věci vyrovnání ČR s firmou Diag Human - V červnu 2003 se další vyšetřovací komise začala věnovat kauze Diag Human, ve které se firma dožaduje mnohamiliardového odškodnění za zmařený obchod s krevní plazmou ze začátku 90. let. Poslanci se případem začali zabývat v době, kdy stát už vyplatil firmě 327 milionů korun, v běhu ale bylo arbitrážní řízení o další kompenzaci. V březnu 2005 Sněmovna schválila zprávu, která mimo jiné konstatovala, že stát udělal chybu, že vůbec v roce 1996 předal spor arbitráži. Podle poslanců také ministerstvo zdravotnictví dlouho postupovalo chaoticky, korupce se ale neprokázala. Kauza Diag Human pokračovala ještě téměř deset let po ukončení práce komise. V létě 2015 ČR oznámila, že spor skončil v její prospěch, s čímž ovšem firma nesouhlasí.
- Komise pro vyšetřování privatizace Unipetrolu - V říjnu 2005 zřídila Poslanecká sněmovna vyšetřovací komisi, jež měla mimo jiné objasnit okolnosti privatizace Unipetrolu (přesněji "role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu"). Podnik na druhý pokus na jaře 2005 koupil polský koncern PKN Orlen, transakci ale provázely podezřelé okolnosti, včetně korupční kauzy "pět na stole v českých" Zdeňka Doležela, ředitele kabinetu premiéra Jiřího Paroubka. Podle závěru vyšetřování poslanců, zveřejněného v lednu 2006, se vláda při privatizaci žádných zásadních chyb nedopustila a Doleželova aféra s privatizací přímo nesouvisela.
- Komise k vyšetření okolností smlouvy na mýto s firmou Kapsch - V březnu 2007 ustavila Poslanecká sněmovna komisi k vyšetření okolností výběrového řízení a uzavření smlouvy na dodávku mýtného systému pro nákladní vozidla mezi ČR a firmou Kapsch. Tendr vyhrála v listopadu 2005 rakouská firma Kapsch, která ale nabídla až třetí nejnižší cenu, systém začal fungovat v lednu 2007. V dubnu 2008 poslanci přijali zprávu komise, podle které byly sice podmínky zadávacího řízení velmi tvrdé, zákon nicméně porušen nebyl. Komise zjistila řadu nedostatků, které celé řízení doprovázely a celý proces označila za mírně amatérský. Zároveň však konstatovala, že systém výběru mýtného dodaný Kapschem je funkční.
- Druhá komise pro vyšetřování stavby dálnice D47 - V říjnu 2014 vznikla další vyšetřovací komise kvůli severomoravské dálnici, tentokrát se měla zaměřit na vyšetření chyb při přípravě a stavbě. Měla pomoci odpovědět na otázky, jaká pochybení při budování vznikla a kdo je způsobil. Povrch dálnice na zhruba devítikilometrovém úseku se krátce po dokončení zvlnil. Stát se kvůli tomu pře už několik let se stavebními firmami a vede i arbitráže kvůli účtování valorizací. Komise ale dlouho nemohla pracovat, až loni v dubnu se podařilo zvolit předsedu, kterým se stal Jan Birke (ČSSD). Letos v květnu Sněmovna schválila závěrečnou zprávu komise, podle které si při přípravě a stavbě ministerstvo dopravy s Ředitelstvím silnic a dálnic nedostatečně rozdělily své úkoly, což bylo jedním z hlavních problémů souvisejících s dálnicí.
- Komise k prověření vyšetřování případu pražské karty opencard - V březnu 2014 zřídila Sněmovna vyšetřovací komisi, která se zabývala vyšetřováním kauzy karty opencard. Kvůli ní poslal soud bývalého šéfa odboru informatiky pražského magistrátu Ivana Seyčka do vězení a vyměřil podmínku předsedovi hodnoticí komise Jiřímu Chytilovi. Loni v září pak ve druhé větvi kauzy uložil soud podmíněné tresty čtyřem bývalým pražským radním včetně exprimátorů Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka (dříve TOP 09). V lednu 2015 komise mimo jiné konstatovala, že kvůli chybám šla hlavní část kauzy do ztracena a potrestáni byli jen řadoví úředníci. Šéf komise Bronislav Schwarz (ANO) podal trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci na žalobkyni Dagmar Máchovou a policii, případem se začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
- Komise k reorganizaci policejních útvarů - Loni v červnu zřídila Sněmovna komisi, která se zabývala okolnostmi vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu, která převzala činnost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Reorganizace útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kritizovali ji i někteří žalobci. Komise se zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Závěrečnou zprávu schválila komise letos v lednu, Sněmovna začátkem února schválila usnesení, podle něhož by se vláda měla zabývat situací na olomouckém zastupitelství. Zvážit by měla i personální změny na vedoucích postech.
- Komise k únikům ze spisů policie - Letos v květnu zřídila Sněmovna komisi, která se zabývala možným únikem úniku policejních spisů. Vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, který tehdy vlastnil vydavatelství, do něhož Mladá fronta Dnes patří. Před komisí, jež se měla zaměřit i na to, zda údaje ze spisů nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu, vypovídaly dvě desítky svědků včetně Babiše, Přibila i vysoce postavených policistů nebo žalobců. Minulý týden komise přijala závěrečnou zprávu, ve které mimo jiné požaduje zřízení zvláštního orgánu pro vyšetřování trestné činnosti žalobců a navrhuje zavést povinnost pro orgány činné v trestním řízení, aby evidovaly a zakládaly do spisů své kontakty s médii. Sněmovna dnes doporučení komise schválila.
|
