Její příběh má ovšem ještě jednu krutou pointu: protože soudy pravomocně uznaly, že byla vyhozena neprávem, musí vracet úřadu práce již vyplacenou podporu. Peníze za ušlou mzdu přitom dosud jen neúspěšně vymáhá...
Jedenáct let pracovala Dagmar Svobodová pro ostravský Dům kultury Poklad. Zvládala fungovat v trojjediné roli - v pozici dramaturgyně, mzdové účetní i personalistky zároveň. Za tu dobu u ní v kolonce hodnocení zaměstnance stálo vždy: pracovitá, rázná, výkonná.
Potíže nastaly až v roce 2008, kdy kulturní dům od odborů OKD koupilo město. S novým vedením se změnil i přístup k hospodaření. Ředitel Vladimír Procházka prosadil nákup nového vybavení do kanceláří. Dagmar Svobodové se nelíbilo, že organizace, která do té doby spíše živořila, si pořídila i dva nové vozy.
Úřad práce zasadil další ránu
Když nového šéfa upozornila na plýtvání, dostala výpověď. Oficiálně pro nadbytečnost. „Napětí mezi mnou a šéfem panovalo od začátku,“ vypráví dnes Svobodová. S výpovědí se nehodlala smířit. Zvlášť poté, co kulturní dům obratem vypsal inzerát a přijal na její „zrušené“ místo jiného pracovníka. Obrátila se na Okresní soud v Ostravě a ten konstatoval: „Žalobkyně se přes organizační změnu nestala nadbytečnou.“
Soudní senát v čele s Dušanem Broulíkem proto loni v únoru označil výpověď za neplatnou a nařídil Pokladu uhradit náklady na řízení i ušlou mzdu Svobodové. Verdikt potvrdil i odvolací Krajský soud v Ostravě. Ani tím však ženě soudní popotahování neskončila. Kulturní dům chce zvrátit rozsudek ještě dovoláním k Nejvyššímu soudu. Pak ale začala vyhozené úřednici ztrpčovat život jiná instituce: úřad práce.
Celý příběh paní Svobodové a téma o bojovnících proti korupci a plýtvání vyšlo v pondělních LN, které si můžete přečíst ve svém iPadu a iPhonu |
