Lukašenko, který byl přiveden do mírných rozpaků, se zmohl jen na zmatenou odpověď: „Kolem našeho vztahu se vede mnoho rozhovorů a sporů.“ Oba muži si znepřátelili Západ a patří k nejizolovanějším politikům na světě.
Po jednání z běloruského prezidenta rozpaky evidentně spadly. Lukašenko totiž slavnostně oznámil, že jeho země zahájí aktivity na íránském ropném nalezišti Džofejr: „Brzy tam budeme těžit, zpracovávat nebo si prostě brát a prodávat v jakémkoliv regionu světa uhlovodíkovou surovinu a také přírodní plyn,“ prohlásil Lukašenko a poděkoval Ahmadínežádovi za „výjimečnou podporu“.
Oba prezidenti včera také podepsali sérii obchodních dohod. Jedná se především o smlouvy v petrochemickém sektoru. Bělorusko se tak oprošťuje od absolutní závislosti na Rusku, s kterým má v poslední době vážné spory právě kvůli cenám za dodávky ropy a plynu.
Ahmadínežád byl z výsledků jednání nadšen stejně jako jeho hostitel. Spolupráce Íránu a Běloruska podle něj upevňuje stabilitu „ve světovém měřítku“. Oba vůdci se vyslovili proti „monopolárnímu světu a ovlivňování jedněch států druhými“, což byla jasná narážka na Spojené státy.
Nepřítel mého nepřítele...
Ahmadínežád a Lukašenko se včera sešli už potřetí. Poprvé se potkali na Kubě pod dohledem kubánského vůdce Fidela Castra, svého velkého vzoru. Počátkem loňského listopadu potom Lukašenko navštívil Teherán. Možná proto, že Íránce a Bělorusy spojuje společný nepřítel - Spojené státy - byl tehdy Lukašenko přijat i duchovním vůdcem Íránu ajatolláhem Chameneím.
Ten přitom světské, a k tomu ještě bývalé komunistické funkcionáře na audience většinou nezve. Kromě historického komuniké o společné těžbě ropy a plynu se včera v kuloárech hovořilo i o tom, že Írán nabízí Bělorusku stavbu atomové elektrárny na klíč. Jako první o tom zcela veřejně hovořil letos v únoru íránský velvyslanec v Bělorusku Abdulhamíd Fekrí. Sami Íránci si sice nechali vše raději postavit od Rusů, od nich se ale zřejmě vše naučili, a teď by to poměrně daleko od své země rádi zkusili sami.
Před několika dny Teherán oficiálně potvrdil, že je schopen samostatně vybudovat jadernou elektrárnu a že má dostatek vysoce kvalifikovaných specialistů. Přesto je však pro Íránce nejspíš bezpečnější si stavbu podobného zařízení nejdříve vyzkoušet v Bělorusku.
