O ‚tajnou‘ nemocnici není zájem. Seriózní zájemci chybí i přes sníženou cenu

Čtyřpatrová budova v uzavřeném oploceném areálu měla původně sloužit jako nemocnice pro případy, že by v Česka například vypukla epidemie. K tomu ale nikdy nedošlo.

Ani v současné době obří areál nikdo nevyužívá. Rozlehlé prostory zejí prázdnotou a působí poněkud depresivně. Ačkoli Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyzdvihuje dobrý stav budovy, do níž ročně posílá statisíce za údržbu, a strategickou lokalitu, nikdo o ni nejeví zájem. Kupec se dosud nenašel.

Páté kolo tendru

„V současnosti probíhá 5. kolo výběrového řízení s následnou aukcí. V předchozích kolech nepřišla žádná nabídka, přestože potencionální zájemci si budovu jezdili prohlížet, ve dvou předchozích kolech byla dokonce složena vratná kauce,“ uvedl pro server Lidovky.cz Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Právě kvůli tomu, že se zatím nenašli žádní seriózní zájemci, klesla cena nemovitosti.

Nyní se tak prázdná nemocnice, o které teprve před pár lety obyvatelé Hředlí přestali spekulovat jako o utajované léčebně pro pacienty s prasečí chřipkou, nabízí za 34,2 milionu korun místo původně stanovených 39 milionů. Jenže čas, do kdy je možné podávat nabídky, se krátí. Poslední možný termín je 4. listopadu do deváté hodiny ranní.

V areálu nevyužívané nemocnice postavené v sedmdesátých letech minulého století se nachází vybavení v celkové hodnotě 1 890 000 korun. To musí kupec převzít společně s budovou. „Převzetí těchto movitých věcí bude do vlastnictví kupujícího převedeno samostatnou kupní smlouvou,“ doplnil Ležatka.

Serveru Lidovky.cz se před nedávnem podařilo nahlédnout do útrob vybydlené budovy, o níž nemá téměř žádné informace ani starosta obce.„O nemocnici kolují nejrůznější fámy a legendy,“ řekl tehdy hned na úvod prohlídky Ondřej Kuropata z úřadu, který se stará o majetek státu. V obci se mluvilo také o využití budovy pro uprchlíky v době migrační krize. Nejdivočejší historky dokonce zmiňovaly UFO.

Zahrádka paní správcové

Za zdmi udržované budovy se přitom dlouhé roky jen skladovalo základní nemocniční vybavení – od roušek a ampulek přes léky, až po lůžka pro pacienty. Těch byly podle správkyně objektu, která bydlí v levém křídle budovy přes čtyřicet let, stovky až tisíce.

„Neměli jsme to ani kam dávat, budova praskala ve švech, všechno jsme museli evidovat a pravidelně kontrolovat,“ popsala správkyně objektu, která v areálu bydlí, jaká byla náplň její práce.

Podle dochovaných záznamů nebyl v záložní nemocnici nikdo operován, ani se tam nikdo neléčil. Kdyby vypukla pandemie, budova rozdělená do nespočet sterilních místností byla podle úředníků kdykoli připravena na krizový plán. Každá místnost měla předem předem jasně vymezený účel.

„Dovezlo by se sem zařízení a nemocnice by mohla v podstatě hned fungovat,“ nastínil Kuropata někdejší plány ministerstva. Ještě donedávna ale platilo v souvislosti s chodem budovy přísné informační embargo, které vyhlásili dřívější správci, tedy ministerstvo zdravotnictví a a dnes již neexistující Zdravotnické zabezpečení krizových stavů.

Naposledy se úředníci k Hředlím v úvahách vrátili před zhruba deseti lety, když hrozila epidemie prasečí chřipky. Nemocnici ale nikdy neuvedli do provozu. Nebyl důvod.

V prvním patře rozlehlé budovy jsou nyní prázdné sály, další místnosti jsou „zdobeny“ zelenými kachličkami, petrolejovými lampami a umyvadly s kohoutky pečlivě zabalenými do igelitu. Skromné vybavení nemocnice čítá dále operační lampy spuštěné ze stropu či sprchy před vstupem do jednoho ze sálů. Nic z předmětů nejeví známky opotřebování. Někde se dokonce pod nánosem prachu a pavučin povalují i originální štítky s popisem předmětů. Techniku pak zakrývají dřevěné bedýnky.

V suterénu měla být kuchyně a sklady materiálu, ve prvním patře sály a ordinace, poslední dvě poschodí byla určena jako lůžková. Počítalo se s pěti stovkami lůžek, krizové plány ale zmiňovaly i vyšší číslo.

Opiáty i krevní plazma

Ve skladovacích místnostech pak byly uloženy například zásoby krevní plazmy či opiátů, kvůli čemuž museli správci budovy jezdit na školení do Prahy. „Pak se to ale začalo všechno odvážet pryč, léky do nemocnic a zbytek nevím, to jsme neřešili,“ uvedla správkyně objektu.

Po revoluci se hředelský areál ještě na nějaký čas proměnil ve vojenský sklad. I takový materiál už byl ale odvezen. Detaily ovšem nejsou ani v tomto případě známé. Do budovy se nikdo kromě šesti lidí hlídajících budovu a úředníků desítky let nepodíval. Právě nedostatek informací zapříčinil bohatou fantazii místních.

Reportérům serveru Lidovky.cz se do nemocnice podařilo dostat až poté, co úřad rozhodl o tom, že budovu s vlastním heliportem a dvouhektarovým pozemkem prodá. Státní instituce totiž totiž neměly o nevyužívané zdravotnické zařízení zájem a ministerstvo již přestalo počítat s plánem záložní nemocnice.