Ty francouzské prezidentské mě neminuly ani v Tunisku. Přece jen obě země měly pár let společnost minulost a Francouzi jsou nejpočetnější skupinou turistů, která do Tuniska jezdí. Vyhraje opravdu Hollande? Ptalo se mě hodně lidí. První kolo bylo hodně těsné, v druhém bylo nejasné, na čí stranu se přikloní voliči krajní pravice Marine Le Penové, která skončila na třetím místě.
ČTĚTE TAKÉ: |
I když se tak nějak počítalo s vítězstvím Hollanda, přece jen jsem tady večer v práci byla nervózní a připravená všechny stránky překopat, kdyby to náhodou dopadlo opačně. Nakonec nedopadlo. Nicméně rozdíl mezi oběma kandidáty také nebyl velký – 51,7 pro Hollanda a 48,3 pro Sarkozyho.
Co to bude znamenat pro Evropu? Francois Hollande se již před svým zvolením několikrát nechal slyšet, že chce například znovuotevřít takzvaný fiskální pakt, po těžkostech podepsaný v březnu všemi zeměmi EU kromě Británie a Česka. Německá kancléřka Angela Merkelová tak Hollandovi sice hned k nové funkci blahopřála, zároveň ale dodala, že nic se znovu projednávat nebude.
Místo "Merkozy" bude teď "Merklande"
A myslím, že tak to i dopadne. Nebo asi takhle nějak: nový francouzský prezident nebude moci zas tak rychle upustit od svých předvolebních slibů, takže bude naoko v Bruselu bojovat a vymůže si třeba jen nějaký dodatkový protokol. Tak bude spokojený Berlín i Paříž. Důležité bude hlavně, jak se to poté prodá. Takže Hollande přijede domů s tím, že něco vybojoval a Brusel naopak bude vyzdvihovat, jak je Evropa jednotná.
Samotné duo Merklande (namísto Merkozy) bude zajímavé sledovat, oba vůdci, jejichž země jsou motorem EU, budou muset dříve nebo později najít společnou řeč. Chvíli to bude trvat, ale pak si určitě sednou, možná i více než Merkelová a Sarkozy.
A samotná vláda levice ve Francii? Stejně jako v jiných zemích levice v době úspor většinu kroků pravice u vlády kritizovala. To je velmi jednoduché, když za zemi nenesete odpovědnost. Takže teď má příležitost ukázat, jak by to řešila ona. Nechme se tedy překvapit, jak bude levicový recept na krizi účinný. Se samotným Hollandem se budou moci evropští státníci seznámit již brzy – Herman Van Rompuy svolal na 23. května mimořádný summit EU.
Nicolas Sarkozy byl proslulý svou hyperaktivitou a občas i ostrými výpady. Také vždy musel být ten první, kdo sděluje světu, co se na jednání unijních vůdců dohodlo, takže jeho tisková konference byla vždy úplně přede všemi. Hollande působí spíše jako takový nudný úředník, ale třeba si také dokáže dupnout a jeho vystupování se stane časem zajímavějším.
Řecko možná čeká odchod z eurozóny a bankrot
Zásadní hlasování se odehrálo i v Řecku, kde ale od neděle zavládla totální nepřehlednost. I tady voliči potrestali strany, které zaváděly úspory, nicméně volby dopadly tak, že vládu asi nesestaví žádná ze stran. Alespoň tak to v posledních hodinách vypadá. Hlasy se totiž totálně rozdrobily. Nejdříve se tak pokusil sestavit kabinet šéf konzervativní strany Nová demokracie. Neuspěl. Pak vůdce krajní levice. Také nic. Teď má svou příležitost socialistická strana PASOK. Má na vyjednávání tři dny. Ani od ní se nicméně neočekává žádný úspěch, takže nejspíš přijdou nové volby.
ČTĚTE TAKÉ: |
Co je ale pro Evropu zásadnější, podporu od voličů dostalo množství stran, které odmítají drastická úsporná opatření zavedená na základě dohody mezi Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Jestliže tyto strany zvítězí i v dalším hlasování, které by se mohlo konat v půlce června, Řecko se může ocitnout na jasné cestě ven z eurozóny a bez finanční pomoci zvenčí ho čeká navíc i bankrot. Navíc proč sypat miliardy někam, do bezedné díry, kde odmítají spolupracovat a utahovat si opasky, jako je tomu jinde v Evropě.
Pat v Srbsku - trest za utahování opasků
Třetí důležité volby se konaly v Srbsku, kandidátské zemi na vstup do Evropské unie. A opět to dopadlo podobně. Je vidět, jak jsou síly z jedné i druhé strany vyrovnané. Ve Francii těsně Hollande a Sarkozy, v Řecku rovněž rozdrobenost mezi levicí a pravicí a tady pat – nacionalisté získali 24 procent, proevropská Demokratická strana 22,3 procenta. Zase trest za utahování opasků.
ČTĚTE VÍCE: |
Zatím to vypadá, že se Demokratická strana spojí se socialisty a když se k ním přidají i liberální demokraté, mohli by sestavit kabinet. Takový kabinet, který zaručí, že země bude dál směřovat do Evropské unie. V opačném případě, kdyby se k moci dostali nacionalisté, cesta Srbska může být opačná. Vůdce Srbské pokrokové strany by totiž svou zemi spíše viděl jako spojence Ruska, než jako člena EU.
Možná leccos o směřování země napoví i druhé kolo prezidentských voleb, které budou tak trochu opakovaním těch parlamentních. Proti sobě totiž stojí šéf demokratů Boris Tadič a šéf nacionalistů Tomislav Nikolič. Jasno bude už 20. května.
