25. dubna 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Není sůl jako sůl. Za
kvalitní si raději připlaťte

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Existují nejrůznější typy mořských solí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Existují nejrůznější typy mořských solí. | foto: Shutterstock
Na skutečnost, že sůl ničím nenahradíš, přišla už známá česká pohádka. Jenže není sůl jako sůl. Nejen, že se dá ta klasická výrazně vylepšit. Jsou i soli exotické – a jejich chuť se vyvažuje zlatem.

Ionty sodíku a chlóru, které tvoří dobře známou sůl, naše tělo nezbytně potřebuje pro udržování homeostázy (stabilního vnitřního prostředí organismu) a přenosu signálů nervovým systémem.

Jak se původně velmi drahá látka stávala dostupnější, začala se stále víc používat. V posledních letech se její konzumace natolik zvýšila, že lékaři začali bít na poplach. Předpokládá se, že vysoký příjem soli hraje roli při vzniku kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku, otoků nebo třeba rakoviny žaludku. Posledně jmenovaná nemoc se ostatně nejvíc vyskytuje v Japonsku, kde se jen málo jídel obejde bez sójové omáčky, a v Portugalsku s jeho specialitou, sušenou solenou treskou.

Experti varují, že kvůli vysokému příjmu soli umírá jen ve Spojených státech amerických zbytečně 150 000 lidí. Nutno ale poznamenat, že snížení příjmu soli ve chvíli, kdy již některou z těchto chorob máme, nemá na její průběh žádný vliv. Proto o soli platí to, co o jakémkoliv jídle: všeho s mírou.

Sůl všech barev a chutí

Sůl dnes považujeme za něco zcela běžného, uvědomělý český konzument se maximálně tak zamyslí v hypermarketu, jestli vzít běžnou, kamennou, nebo si připlatit za vysokohorskou nebo mořskou. Pohled labužníků je ale zcela jiný. U osolených knedlíků se rozdíl nejspíš nepozná, ale když si posolíme třeba rajče nebo čerstvou rybu, rozdíl poznáme okamžitě.

Ten, kdo se rozhodne se solí experimentovat, si můžeme dopřát doslova na každý pokrm odlišnou sůl. Vedle nejrůznějších chutí existují soli také v nejrůznějších podobách, od mleté přes vločkovou, krystalickou až po velké krystaly, které si musíme u stolu nastrouhat.

Ze země kralující gastronomii přichází nejrůznější typy mořských solí Sel Gris a také keltská sůl, která se v Bretani připravuje podle receptury starých Keltů. To ale je jen začátek. Skuteční solní experti milují zejména růžové himálajské soli Gama, obsahující 84 různých minerálů a ručně dolované v místech, kde kdysi místo majestátních Himálají býval oceán. Ložisko je nejméně 250 milionů let staré a pamatuje dinosaury. Chuťově i vzhledově podobná je i růžová sůl z Peru, získávaná ze slaného pramene prýštícího ve více než 3000 metrech nad mořem. Místní slaná jezírka se k těžbě soli nepřetržitě používají již nejméně dva tisíce let.

Indové milují svoji černou sůl Kala Namak, ostatní si na ni ale pro její intenzivní sirný odér budou zvykat jen obtížně. Černou, ale nepáchnoucí sůl můžeme najít také na Kypru. Má v sobě příměs aktivního uhlí a nejpopulárnější je ve verzi smíchané s normální solí pěkně proužek po proužku – zebra ve slánce.

Je libo pomalu pečenou sůl?

Pokud je nám i tohle málo, můžeme sáhnout po japonské soli Umi no Houseki. Seženeme ji i v Česku, ale za Šperk oceánu, jak zní její jméno v českém překladu, zaplatíme zhruba 500 korun za dvě lžičky. Stejně exotická (a stejně drahá) je i tzv. sůl vikingů, kerá má nádhernou barvu lesklé mědi. Svoji intenzivní uzenou příchuť získává pomalým vařením mořské vody nad hořícím dřevem. Dřevo ovšem musí být směsí z pěti různých stromů.

Podobným unikátem je i sůl Crystal Amethyst, která se nejprve napěchuje do speciálních bambusových trubiček, které se pak pomalu pálí v jílovém milíři. Když bambus pomalu uhořívá, do soli se dostává 200 stopových prvků, minerálů a polyfenolů. Celá procedura se musí devětkrát opakovat – takže je jasné, že do peněženky pak sáhneme pořádně hluboko.

Pro toho, kdo jí jen proto, že musí, jsou podobné designové soli, jak se jim také říká, asi zbytečné. Kdo má ovšem radost nejen z výtečného jídla na talíři, ale také z jeho přípravy, ten si možnost výběru soli na míru jednotlivému pokrmu užije naplno. Jedno však platí určitě: pokud tyto soli nasypeme do polévky nebo do omáčky hned na začátku vaření, vyhodili jsme peníze z okna. Speciální chuť daná příměsí minerálů různými velikostmi krystalů se v omáčce či gulášové polévce rozpustí a nic zvláštního neucítíme.

Nad nejrůznějšími snahami čiperných výrobců "prodat" tyto exkluzivní soli jako zdravé alternativy se ale musíme pousmát. Těch nejčastěji propagovaných stopových prvků je v nich skutečně minimum, a pokud je chuťově okusíme na posoleném vejci, příliš jich do těla nedostaneme.

Václav Větvička, autor je imunolog, učí na univerzitě v americkém Louisville
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz