„Turecký lid vidí dvojí metr, který unie používá vůči kandidátským zemím... My jsme pod velkým tlakem, abychom přístupová jednání zastavili,“ řekl dnes bez dalších podrobností Çavuşoglu. Z odlišného přístupu v jednání s Tureckem a s jinými kandidáty obviňuje Ankara Brusel dlouhodobě. A někteří experti tvrdí, že Ankara má svým způsobem pravdu.
Ankara očekává zrušení víz do EU do konce roku a brzký vstup do unie |
Část evropských politiků totiž dávají otevřeně najevo, že osmdesátimilionové Turecko, které je muslimskou zemí, by se nemělo hned tak stát členem EU. Už před zahájením vstupních rozhovorů v roce 2005 se například Rakousko neúspěšně snažilo prosadit do mandátu EU pro jednání formulaci, že rozhovory mohou skončit místo členství privilegovaným partnerstvím.
Turecko požádalo o členství v unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Od zahájení vstupních jednání v říjnu 2005 ale byla uzavřena pouze jedna z celkem 35 kapitol, do nichž je jednání podle tematických okruhů rozděleno. Rozhovory byly dlouho zamrzlé kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku. Jednání blokoval i Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části kyperského ostrova.
Loni na podzim se ale situace změnila v důsledku migrační krize, s níž se EU potýká. Výměnou za pomoc při jejím zvládání slíbil Brusel Turecku kromě finanční pomoci také urychlení procesu zavedení bezvízového styku. Çavuşoglu dnes ve Slovinsku zopakoval, že Ankara migrační dohodu nebude plnit, pokud Brusel do konce roku víza pro Turky nezruší.
„Možná během deseti let bude Evropa čelit podobné situaci jako před druhou světovou válkou,“ prohlásil dnes šéf turecké diplomacie. Uvedl to v souvislosti se svou prognózou stran nárůstu extremismu a nestability v Evropě v důsledku ekonomické a migrační krize.
