Česká republika tak má již čtvrtý zápis do tohoto registru. Vedle Sbírky středověkých rukopisů české reformace, Sbírky ruských, ukrajinských a běloruských periodik z let 1918 až 1945 a Sbírky barokních univerzitních tezí; všechny tři sbírky spravuje Národní knihovna.
ČTĚTE TAKÉ: |
Sbírku českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989, která je deponovaná v Knihovně Libri prohibiti, sestavila Společnost Libri Prohibiti s podporou ministerstva kultury. Sbírka patří k nejrozsáhlejším a nejkomplexnějším na světě, má tedy zásadní význam pro studium historie 20. století. Její zapsání do prestižního registru UNESCO Paměť světa by mohlo napomoci i k lepšímu informování veřejnosti o významu této sbírky.
Seznam UNESCO Paměť světa vznikl v 90. letech, jeho cílem je zachovat dokumenty, které by měly patřit k dědictví lidstva. Při jeho zrodu stála česká Národní knihovna a vytvořila pro něj i pilotní projekt. Do seznamu byly již dříve zapsány tři písemné památky Národní knihovny. V registru je kolem 250 položek, kromě typických knihovních dokumentů v něm jsou i zvukové, filmové a archivní materiály.
