Podobných brutálních případů týrání prý už Prokeš zažil za sedm let v terénu několik. „Mnohokrát za to nikdo nebyl potrestán,“ říká záchranář.
Lidovky.cz: O kolik případů, kdy bylo týrání tzv. smeteno ze stolu, se jedná?
Neřekl bych přímo smeteno, spíš úřednickou mašinérií nedořešeno. Z mé osobní praxe se jedná dejme tomu o třetinu všech podaných oznámení, tedy o desítky.
Lidovky.cz: A jinde je situace podobná?
Domnívám se, že ano. Pokud by organizace, útulky či záchytná zařízení odpověděly po pravdě, dostaneme se řádově ke stovkám případů jen v rámci našeho kraje. Napříč republikou by to bylo hrozivé číslo.
Na pachatele, který zahrabal psa zaživa, je vypsána odměna. Policisté po něm pátrají ve volném čase |
Lidovky.cz: Myslíte, že ne všichni tuto problematiku řeší?
Bohužel 99 procent útulků to už neřeší vůbec. Podle toho, co vím, tak buďto časem došly k rezignaci, nebo jednoduše nemají čas podávat trestní oznámení.
Lidovky.cz: Vy konkrétně je ale podáváte. Co se děje pak? Policie to neřeší?
Takhle přesně to není. Zásadní problém není v tom, že policisté nechtějí věc vyšetřit. Spousta těchto případů se ale odehrává na soukromých pozemcích. A přesto, že policie má právo vstoupit na soukromý pozemek při podezření na spáchání trestného činu, v praxi se tak neděje.
Lidovky.cz: Proč?
Pochopitelně plynou obavy z toho, co na to nadřízený, případně inspekce. Myslíte, že se někdo nechá vyhodit z práce kvůli cizímu zvířeti?
Lidovky.cz: Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, který se nepodařil vyřešit?
Za mimořádně absurdní považuji případ psa, kterého majitelé se zlomenou nohou pohodili v Karlových Varech a volali na policii s tím, že ho zrovna nalezli. Psa jsme nechali odoperovat, dali ho do následné péče, sehnali mu nový domov. Pak se podařilo dohledat ty majitele a podalo se na ně trestní oznámení.
Lidovky.cz: A výsledek?
Po více něž roce přišlo sdělení, že se nejedná ani o trestný čin, ani o přestupek. Dle mých informací město po majitelích vůbec nevymáhá náklady za operaci a následnou péči.
Lidovky.cz: Máte zkušenosti jen s týráním psů?
Nejen, ale v drtivé většině se jedná o psy.
Lidovky.cz: Kdo jsou podle vás lidé, kteří se takových činů dopouštějí?
Jedná se o mnoho různých lidí, překvapivě i z různých skupin. Mezi tyrany jsou zastoupeni jak sociálně vyloučení lidé, tak i lidé s vysokoškolským vzděláním a velmi dobrým finančním zajištěním.
Lidovky.cz: Jsou všechny případy týrání tak brutální jako případ ze soboty?
Ne vždy je tomu tak. Lidé si totiž často neuvědomují, že trestným činem je i opouštění zvířat. Tím myslím třeba to, když někdo zvířátko zdánlivě najde, prohlásí jej za nalezence a umístí do útulku. To vše samozřejmě na náklady obce. Třeba až devadesát pět procent psů v útulcích nejsou zatoulaní chudáci, ale ti, kterých se majitel zbavil a už je nechce. To zvíře přitom trpí také.
  |
Lidovky.cz: Co se děje potom?
Snažíme se dohledat majitele, což se nám už několikrát podařilo. Dokonce jsme mu následně prokázali dřívější vlastnictví zvířete. To ale nikoho nezajímá a nikdo s tím nic nedělá.
Lidovky.cz: Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
V průběhu jednoho týdne kdosi u Jindřichovic postupně uvázal tři psy. Nám se podařilo sehnat majitele, oznámili jsme věc obecnímu úřadu v naději, že třeba bude po pachateli vymáhat náklady spojené s převozem a umístěním těch psů. To byl ale omyl! Paní starostka sice přislíbila schůzku s právním zástupcem obce, nicméně k té nikdy nedošlo. A v návaznosti na to ještě Česká televize odvysílala reportáž, jak malé obce platí nehorázné peníze za psy. Přitom ta obec proti majiteli nepodnikla vůbec žádné kroky.
Lidovky.cz: Je podle vás v českých zákonech týrání zvířat dostatečně ošetřeno?
Velmi často slýchám, že máme špatné zákony, že to či ono nejde. To je ale mylné. Náš právní řád je docela dobře propracovaný, i co se ochrany zvířat týče. Jen praxe často pokulhává, státní správa nedělá, co by mohla.
Petr Prokeš – Záchranná a odchytová služba pro zvířataSpolečnost působí v Karlovarském kraji. Cílem je zajistit opravdu fungující pomoc pro zvířata v bezprostředním ohrožení. Proto se snaží pracovat přímo v terénu, kde je to nejvíce třeba. Pomoci s jejich činností může i veřejnost. Na webových stránkách je nabídnuta spousta možností – od finančních darů až k adopci opuštěných pejsků. |
Lidovky.cz: Co tím myslíte?
Obec je povinna se o týrané zvíře postarat. Úředník má třeba možnost přímo na místě zvíře zabavit. Ani při těch nejhrozivějších případech, které jsem viděl, si ale nepamatuji, že by tomu tak bylo.
Lidovky.cz: Mohl byste objasnit roli odchytových a záchranných stanic?
Naše pozice je ošetřena přímo veterinárním zákonem. Co se týká odchytů týraných zvířat, tak můžeme pracovat buďto na příkaz policie nebo obce.
Lidovky.cz: Policie sama tedy situaci řešit nemůže?
Přesně tak, policie není kompetentní k tomu, aby prováděla odchyty zvířat. Pokud k sobě policisté nemají někoho, kdo by tuto činnost udělal, bohužel sami nemůžou nic.
Lidovky.cz: Vy tedy týrané zvíře odchytnete. Co se stane pak?
Velmi často mu zajistíme i následnou péči. Pak samozřejmě podáme oznámení o trestné činnosti, dáme podnět k předběžnému opatření. Většinou nám ale není ani odpovězeno. Úředníci nemají chuť něco dělat a jen krčí rameny, že nic nemohou. A pachatel je spokojen. On totiž nic neplatí a další postih mu nehrozí.
Lidovky.cz: Vy se ale nevzdáváte...
Přesně tak. Přes absurditu celé situace to nevzdáváme.
Lidovky.cz: Absurditu?
Není snad absurdní, že my, tedy odchytové a záchranné stanice nebo útulky, jsme nakonec kontrolováni víc než pachatelé? Musíme splňovat mnoho podmínek, chodí k nám revize, naše práce musí být dokladatelná. Ale darebáky, kteří týrají zvířata, nekontroluje nikdo.
Týrání zvířatTýrání zvířat je klasifikováno jako trestný čin. Trestní zákoník České republiky uvádí, že kdo týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Utrpení zvířete je dle zákona jakýkoliv stav způsobený podnětem nebo zákrokem, kterého se nemůže zvíře samo zbavit a který zvířeti způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt. Jedná se o zákroky způsobující nepřiměřenou bolest prováděného zákroku, u smrti zvířete se rozlišuje usmrcení a utracení, které se provádí pokud možno bezbolestně. V Česku jsou zvířata částečně chráněna i v rámci jiných zákonů, kdy usmrcení zvířete může být např. považováno za poškození cizí věci. V případě zjištění porušování práv zvířat je kontrolní orgán schopen zahájit správní řízení, které může vést k udělení pokuty, odebrání zvířat, či k podání podnětu k trestnímu stíhání zodpovědné osoby. Při správním řízení může být pachateli uložena pokuta ve výši 50 000 korun či při opakovaném provinění 200 000 korun. Ze statistik vychází, že v Česku jsou nejvíce týranými zvířaty psi, kočky a hospodářský dobytek. |
