„Česká republika je mimořádně konzervativní na změny, které se týkají ústavní péče o ohrožené děti. My jsme snad už poslední země Evropy, která v podstatě systém nezměnila. Je to vlastně starý sovětský systém, který u nás stále funguje,“ uvedla ministryně.
Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří letV Česku přibývá dětí, které vyrůstají mimo vlastní rodinu. Za posledních deset let se víc než zdvojnásobil počet chlapců a děvčat, o které se starají pěstouni. V roce 2006 v pěstounských domácnostech žilo ani ne 5000 dětí, nyní přes 10 tisíc. Dětských domovů a kojeneckých ústavů a dětí v nich přitom ale výrazně neubylo. Vyplývá to ze statistik ministerstev práce, školství a zdravotnictví. Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče. Ohrožené a opuštěné děti mají na starosti totiž tři resorty. Pod ministerstvo práce spadají pěstouni, ochrana dětí či zařízení pro okamžitou pomoc jako klokánky, pod školství dětské domovy pro děti nad tři roky a pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let. Podle výkazů ministerstva práce žilo v roce 2005 u pěstounů 4613 chlapců a děvčat. Na konci roku 2015 počet dosáhl 10.380. Podle ředitelky pobočky organizace Lumos Petry Kačírkové čísla ukazují, že v Česku chybí síť služeb pro rodiny i sociální bydlení. "Je alarmující, že z celkových nákladů na péči o ohrožené děti jde jen pět procent na terénní sociální práci s rodinami, přitom na dětské domovy a kojenecké ústavy jde 33 procent a na pěstounskou péči 48 procent. K tomu je ovšem třeba dodat, že v pěstounské péči žije téměř třikrát víc dětí než v dětských domovech a kojeneckých ústavech," uvedla Kačírková. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. |
Péči o opuštěné a ohrožené děti mají na starosti tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Ve školním roce 2015/2016 vyrůstalo v dětských domovech 4260 dětí nad tři roky. Zařízení nově přijala 1057 dětí, tedy o pět desítek víc než v předchozím roce. V kojeneckých ústavech na konci roku 2015 bylo 1174 dětí, 413 z nich kvůli sociálním důvodům. V kojeneckých zařízeních předloni skončilo 1666 dětí do tří let. U dlouhodobých pěstounů v roce 2015 vyrůstalo přes 10 tisíc dětí, dalších několik stovek bylo dočasně u profesionálních pěstounů. Experti se shodují na tom, že pro dítě je nejlepší, pokud vyrůstá v rodině, ať už ve vlastní, nebo v náhradní.
ZVĚŘINA: Kolektivní péče o ‚bezprizorné děti' není to nejlepší |
Česko za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. Marksová se snažila systém sjednotit. S kolegy ze zdravotnictví a školství chtěla předloni na podzim uzavřít memorandum, podpis a po něm i sloučení se ale neuskutečnily.
Kojenecké ústavy mají zastánce i mezi poslanci
„Ani tak vlastně nevidíme, kde jsou mezery a kde zbytečně vydáváme finanční prostředky, kde bychom je mnohem lépe mohli použít. Respektive - my to vidíme. Víme, že nám chybí finance v preventivních službách, které by pracovaly s rodinami, dokud jsou pohromadě. Naopak posíláme obrovské částky na ty velké ústavy,“ uvedla ministryně.
Kojenecké ústavy mají zastánce i mezi poslanci sněmovního sociálního výboru, mnozí s rušením zařízení rozhodně nesouhlasí. Podle nich dětí potřebují odbornou pomoc. Část zákonodárců kritizuje pak i profesionální pěstounskou péči.
Podle ministryně patří ústavy k velkým zaměstnavatelům. V regionech či jejich částech s vysokým počtem lidí bez práce tak vítězí obava z nezaměstnanosti, míní ministryně. Podle ní se před zájmem dětí dává přednost zájmu pracovníků.
Podle ročenky ministerstva školství v dětských domovech pro děti nad tři roky ve školním roce 2015/2016 pracovalo 2336 lidí, měli 2223 úvazků. O deset let dřív zařízení zaměstnávala 3653 osob s 3403 úvazky.
Kolektivní péči určitě potřebujeme
„Často slýcháme u dětských domovů, že kdybychom je převedli pod ministerstvo práce, co by dělali jejich pedagogičtí pracovníci, zda by jim zůstaly všechny výhody, zda by měli dva měsíce dovolené. To jsou ty nejčastější dotazy. Já bych ráda viděla, abychom se ptali především na to, jak je dětem a co pro ně můžeme udělat,“ řekla Marksová.
Zdůraznila, že po reformě péče by se všechna zařízení neuzavřela a všichni lidé by o práci nepřišli. „Určitě není reálné, aby se všechny děti, které jsou dnes v ústavech, dostaly do rodin, ať už do svých, nebo pěstounských. Vždy nějaká forma kolektivní ústavní výchovy bude potřeba. „Lidi, kteří dnes pracují v těch větších ústavech, budeme potřebovat ve službách pro rodiny, v ambulantních službách. My je určitě potřebujeme, jenom v trošku jiném režimu, než fungují dnes,“ dodala ministryně.
