LN Byl jste odjakživa velkým fanouškem komiksů?
Vyrůstal jsem hlavně na Supermanovi a Batmanovi. Pokud jde o X-Meny, nebyl jsem jejich fanatickým fanouškem, měl jsem je rád, ale skutečná vášeň přišla mnohem později. Jako klukovi mi učaroval první Batman Tima Burtona. Nemohl jsem pochopit, jak to dokázal - byla to pro mě naprosto nová a neuvěřitelná vizuální zkušenost, zásadní filmový zážitek.
LN Už před pár lety jste inicioval natočení remaku Supermana, proč jste si vybral právě jeho?
Šel jsem do toho prostě proto, že jsem za každou cenu chtěl dělat filmovou verzi nějakého komiksu. A že to měl být zrovna Superman, to bylo jako splněný sen. Záviděl jsem Bryanu Singerovi, že dělal X-Meny. Sam Riami zase točil Spider Mana a Chrise Nolana oslovili, aby udělal Batmana. Říkal jsem si: To fakt nenatočím žádný komiks? Moc se mi líbil scénář k novému Supermanovi od J. J. Abramse, ale jeho realizace by byla příliš drahá. Studio Warner Bros. do takového projektu nechtělo jít s neznámým režisérem.
LN Takže angažovali Bryana Singera, který se osvědčil na X-Menech...
Přesně tak. Bryan navíc dokázal vyřešit problém peněz a vymyslel méně nákladnou verzi. Opustil X-Meny a já dostal strašnou chuť je natočit. Uvědomil jsem si, že je to závěr trilogie, že to není nějaký osmý díl Star Treku, ale spíš něco jako Pán prstenů. Série o X-Menech je neobyčejná, jejich příběh má hloubku, zneklidňuje a provokuje k přemýšlení. Je to film o přátelství, o obětování se tomu, koho milujete. O tom, jaké to je být jiný, a jak obtížné je přijmout svou odlišnost a vyrovnat se s ní.
LN Jak moc jste třetí díl posunul ve srovnání s těmi předešlými?
Pokusil jsem se podívat se na tu sérii trochu jinak. Vůbec jsem nechtěl měnit příběh, zápletka, která se týká objevení léku měnící mutanty v lidi, byla skvělá. Já se zaměřil hlavně na emocionalitu, na psychologii postav, které si obecenstvo -a já s ním - už zamilovalo.
LN Takže se do příběhu vracejí i ti, kteří v předchozím filmu zahynuli...
To jsou prostě X-Meni. Jean Grey v podání Famke Jansen se na konci druhého dílu obětovala, nicméně byla hned na prvním natáčecím dni „trojky“. To je výhoda komiksu, můžete si dovolit prakticky cokoli. Chtěl jsem, aby ten film byl hodně tělesný a nepůsobil nadpozemsky. Pro X-Meny je typické, že reflektují skutečnou realitu, není to pouze a jen sci-fi.
LN Zatím jste točil hlavně akční komedie, jak jste se vypořádal s množstvím trikových scén?
Jestli narážíte na to, že je troufalost pustit se do takového filmu, když s tím žánrem nemáte žádné zkušenosti, tak máte pravdu. Je to drzost. Na druhou stranu jsem přesvědčený, že režisér by měl především umět vyprávět příběh, jak to zvládne po technické stránce, už je věc řemesla, ne talentu. Efekty Bryana Singera měly vždycky reálný základ, a tak jsem se pokusil naladit se na tuhle vlnu.
Akční scény mi nedělaly problém, ale trochu mi to komplikovala nutnost udržet vizuální efekty na té nejvyšší úrovni. Třeba chcete-li, aby lidé létali, musíte udělat ohromnou spoustu „drátěné“ práce, tedy zavěsit herce na lanka a natáčet je před zeleným pozadím, to prostě jinak nejde.
Ale jinak jsem zvolil hodně praktický a tradiční přístup. Proč byly původní Star Wars mnohem sugestivnější než ty nové? Prostě v nich nebylo tolik počítačových triků. Když jsem pročítal scénář, konkrétně například náročnou scénu na mostě, říkal jsem si: „Jak tohle, hergot, udělám?“
Nakonec jsme postavili Magneta a jeho partu na půlkilometrový úsek mostu, který jsme zbudovali ve Vancouveru, s komparsem, hořícími auty a všemi létajícími kusy železa. Počítačové triky to potom už jen vylepšily. Když jsem to pak poprvé uviděl na plátně, úplně mě to uzemnilo. Pro herce je tenhle přístup o dost náročnější, ale diváci to určitě ocení.
LN Poprvé jste měl film v hlavním programu největšího světového festivalu. Co to pro vás znamená?
Premiéra v Cannes je strašně důležitá, svý způsobem je to brána k cenám akademie. Pro režiséra je to hodně prestižní zkušenost. Ať o X-Menech píšou kdekoli, je to vždycky „film Bretta Ratnera“. Obrázek toho, jak stojím na červeném schodišti, ve mně nejspíš zůstane ještě hodně dlouho.
LN Není to ale takové, jako byste tu měl film v hlavní soutěži...
To opravdu není můj cíl. Pro mě je mnohem důležitější, aby film vidělo co nejvíc lidí na celém světě, než abych ho viděl já v Cannes v soutěži.
LN Co teď chystáte?
Na konci srpna začnu točit třetí díl Křižovatky smrti. Tentokrát se to bude odehrávat v Paříži. Požádal jsem Iana McKellena, aby hrál velmi zlého francouzského padoucha, něco jako byl Max von Sydow ve Třech dnech kondora.
